Jak najít muže

21.7.2016

Jsme lidé rozdílní. Někdo je vztekloun, jiný kliďas. Někdo vůdčí typ, jiný se tulí, někdo se rád mazlí a jiný se bojí i masáže. Jak najít porodem a výchovou co nejméně poškozeného, a navíc kompatibilního životního (a sexuálního) partnera?  Ve variantě rad pro ženu se ti, Lucie, pokusím naznačit, co by se mělo a dalo udělat na samém začátku hledání: aby byl ten první knoflíček na košili vztahu zapnut správně. Už i babičky věděly, že jaká šla, takového našla (z hlediska vztahu i rodiny je např. bezpodmínečně nutné, abys nekouřila). Už se ale také ví, že štěstí ženy je založeno na třech pilířích: dobrém vztahu, dobrém sexu a především, že má o koho (nejprve partnera, pak i o děti) pečovat! Evolučně daný paradox nehodící se do uspěchané a ukřičené (či emancipované)současnosti (a nezamaskovatelný genderem a sebelepším vzděláním) ale zní: čím víc budeš pečovat o jiné, ne o sebe, tím lepší bude i tvůj vztah a sex. Pokračování »

Kde se rodí zlo (a teroristé)

17.7.2016

Už jsem o tom psal: poslední století si sami (zmedikalizováním a odženštěním porodů) rodíme, vychováváme a nevšímavě pěstujeme všechny své grázly, podvodníky, drogově závislé, psychopaty i teroristy. Naznačím několik přímých i nepřímých a hlavně zatím i odbornou veřejností nevnímaných souvislostí, a začnu aktuálními titulky novin: V Nice vraždil rozvedený Tunisan. Zajímal se víc o ženy než o náboženství: nechodil do mešity, pil alkohol a kouřil marihuanu. Odborníci stále píší a v rozhlase hovoří o niterné nenávisti v třetí generaci původních přistěhovalců (do Německa, Anglie, Francie či Holandska) a neúspěchu multikulturalismu. Už dvacet let stále umanutě píši o tom, jak budoucí nespokojence negativně poznamenávají porody v nemocnicích (ač se těm oddělením říká porodnice), výchova partou v ghettech, bezvýchodnost jejich údělu a také nesnesitelně snadno dosažitelné porno na internetu. Pokračování »

Nevědí že nevědí

15.7.2016

Autorsky namluvený fejeton

Nevědí že nevědí

Dámy a krámy

10.7.2016

Tak budeme mít s největší pravděpodobností další prezidentku či premiérku – Clintonovou v USA, Mayovou ve Velké Británii. Připočtěme již Merkelovou a jiné další dámy v čele různých evropských komisí, a při vší úctě ke vší rozumné genderové vyváženosti a stále neviditelnější ženské schopnosti přece jen se nějak dlouhodoběji domluvit, začínám mít o současný a hlavně budoucí svět (při všech již známých rizicích) obavy. Naznačím (samozřejmě provokativně, alternativně, přiznaně nekorektně ale také se vší úctou k těm ženám, které nezapomněly na svá ukrytá, tedy nevědomá ženství) některé ze skeptických úvah starého pošetilce, a možný směr řešení: co takhle na to, o čem se zmiňuji, alespoň, bez urážky, pamatovat? Pokračování »

Nejnebezpečnější droga

8.7.2016

Autorsky namluvený fejeton

Nejnebezpečnější droga

Situace (za časů brexitů)

4.7.2016

Už jsem na toto téma občas zabrousil i s návodem pro jedince uprostřed davů, zmítaných turbulencemi doby (viz třeba osobní blogy jako Lahoda jahoda, nebo ekologické Užívejme, dokud to jde atd.). Teď navíc vnější beznadějnost (či individuální rozladěnost nad nepoučitelností politiků i populace) vykrystalizovala do rázného činu i jeho stručného a výstižného pojmenování: brexit. Za časů zbrkle černobílých řešení a dvojkové soustavy (buď zůstat v EU, nebo odejít, buď pravdoláskař nebo zastánce ruky volného trhu), kdy je jedinec tlačen k okamžité a budoucnost dlouhodobě ovlivňující volbě (přičemž kluci si jen hrají se sirkama), nezbývá, než sice vnímat realitu, ale plně se, bez zbytečných emocí, soustředit na světy uvnitř. Pokračování »

Situace

1.7.2016

Autorsky namluvený fejeton

Situace

Naivní nepoučitelnost

29.6.2016

Opakované pády říší a civilizací, a naivní nepoučitelnost, s jakou národy a poctiví tiše a ochotně sedají na lep ideologiím, demagogům a křiklounům, to jsou také příčiny zdánlivě demokratických změn, které se lidu nelíbí, a s křížkem po funuse se diví a reptá. Copak jsme historicky opravdu tak snadno zmanipulovatelní populistickými podvádějícími šíbry i špatně nastaveným zkostnatěným systémem? Nezadržitelný vzestup diktátorů, volby v ČSR v roce 1946, volba Zemana, i současný brexit svědčí o neřešitelnosti lidských problémů stávajícími metodami. Jak dlouho ještě bude třeba opakovat zkušenost druhý den šokovaných Angličanů, kteří netušili, co jejich laxnost, lenost či naivní nepoučitelnost namíchaná s emocemi dlouhodobě způsobí? Pálí nás tu v západní Evropě dobré bydlo: zlenivěli jsme. Kdo se nepoučí ze svých brexitů, musí si je stále opakovat. Pokračování »

Mediálně (a celkově) pozitivní

27.6.2016

Mnohokrát jsem čtenářům i studentům zdůraznil, jak je důležité jak myslí, žijí, ale i co dělají, čtou, sledují a v jaké společnosti se vyskytují. Prý co tedy čtu, poslouchám a sleduji v médiích, která hrozivě zpitoměla, ptají se hned tři čtenáři. Když prý už radím nenechat se jimi zmanipulovat. A tak v mnoha závorkách popíši, co čtu, poslouchám a sleduji v době bezdomoví, tedy dobrovolně skromné izolace (v jídle, tisku, četbě, hudby atd.), a na příkladu sledování fotbalu nastíním, jak se dá zkoherentňovat vnitřní klid a mír. Třeba tím, že už dávno necvičím umění se po nějaké emocionální bouřce zklidnit (jako naprostá většina západních studentů praktické duchovnosti), ale jak jí (jim) preventivně předcházet. A navíc se bavit a usmívat. I v nejhorších chmurách se totiž dá ptát: co je na tom či onom pozitivního? Protože začíná být hůře, aby mohlo být lépe… Pokračování »

Rozum a soudnost (Immanuela Kanta)

24.6.2016

Autorsky namluvený fejeton

Rozum a soudnost (Immanuela Kanta)

Výpisky (mene tekel)

22.6.2016

Rok 2016 nepřeje logice a zdravému úsudku. Daňoví poplatníci na obou stranách atlantické louže mají chuť vypráskat své elity, které nedokázaly ani kontrolovat záplavu imigrantů, ani zkrotit bankovní systém, ani spravedlivě zdanit giganty, jako je Google, Apple, Amazon a Facebook. Chtějí teď dát příležitost někomu, kdo stojí (nebo se dělá, že stojí) mimo zavedený systém a mohl by ho teoreticky napravit. Zahrávají si přitom s ohněm, z pohledu mnoha ekonomů vyloženě páchají harakiri. Anastázie Harris, která od roku 2000 žije ve Velké Británii, LN 16. 6. 16 Pokračování »

Krasavice to nemají lehké

20.6.2016

V rámci jakési ženské osvěty (učíval jsem mnohé rozvzpomenout se, že umějí zpívat, ne že ne, anebo že jsou Ženy, i když jejich ženství je často zasuté pod nánosy afektované rychlokvašené emancipace) se mi občas na semináři podařilo vyvést z míry nějakou tu dokonale zmalovanou krasavici tím, že jsem jí smutným hlasem oznámil, že ji přece nikdo z toho, že je krasavice, neobviňuje. Za to nemůžete, uklidňoval jsem ji. A ono to za pár let přejde. Většinou vypadla z role, zmateně se koukala kolem, ale z role vypadly i ostatní ženy, které krasavicím jejich dar odjakživa záviděly. Už před půl stoletím jsem navíc zjistil, že české holky (omlouvám se, že zevšeobecňuji) jsou oproti Slovenkám nějak méně ženské, ale kam se i ony hrabou na Polky, a kam se všechny hrabou na Francouzky. Pokračování »

Svoboda a satisfakce

17.6.2016

Autorsky namluvený fejeton

Svoboda a satisfakce

Životní prostředí jako ústavní priorita

16.6.2016

V záplavě dystopických předpovědí a popisů stále narůstajících a neodvratitelných protože prý neřešitelných ekologických problémů slovenský paleontolog Peter Vršanský nejen realisticky a nekompromisně popisuje, pro nadšence objevuje, ale i rozumně a dokonce pozitivně navrhuje alternativy. Na rozdíl od politiků, ekonomů a jiných expertů jisto jistě ví, že musíme zásadně změnit svůj postoj k životnímu prostředí, protože dnešní stav je neudržitelný. V rozhovoru pro časopise Respekt 23/16 prezentoval i další své názory, které vyprovokovaly u některých už alternativně myslících a žijících studentů, kteří čtou mé blogy, další otázky. Pokusím se tedy, také protože celé dekády trénuji pozitivní a tedy alternativní myšlení, citovat a naznačené myšlenky rovnou doplnit. Pokračování »

Výpisky (neférové?)

15.6.2016

Podle současného průzkumu by kolem tří čtvrtin občanů naší republiky souhlasilo se zákonem, který by umožnil prokazatelně nevyléčitelně nemocným ukončit trápení spojené s čekáním na již neodvratitelný konec. Čekání velmi často spojené s bolestmi, tlumené různými léky, ale bolestmi nejen fyzickými, ale i psychickými, které postihují nejen samotného pacienta, ale i všechny blízké příbuzné, kterým nezbývá než útrpně přihlížet. Proti těmto třem čtvrtinám občanů stojí někteří poslanci, kterým je dána moc tuto občanskou většinu prostě ignorovat… Nikomu nepřejme dostat se do takové situace. Nikdo ale neví dopředu, co ho čeká. Přejme si ale, aby v Parlamentu zvítězil rozum a dal nám možnost důstojně zemřít, až náš vláček dojede do konečné stanice. Tento zákon je jeden z mála zákonů, který nikomu nic nezakazuje, nikomu nic nepřikazuje, nikoho v ničem neomezuje – jen občanům umožní, aby mohli svobodně rozhodnout o způsobu a času zakončení své životní poutě. Vlastimil Obereigner Pokračování »

Prevence

12.6.2016

 Nejen v odborných věcech protonového a gama záření, používaného v medicíně léčby zhoubných nádorů, jsem laik jak poleno. Protože ale půl života žiji relativně výjimečně tvořivě, pozitivně, zdravě a nezhoubně, odvážím se (prognosticky, vizionářsky) naznačit, že by k řadě situací v běžném životě lidském nemuselo vůbec dojít, a také že kultura je důležitější, než tušíme. Že se zabýváme až už rozlitým mlékem, aniž bychom vůbec mluvili o možnosti ono příslovečné mléko (zdraví, různých krizí, školství, duchovnosti) nerozlít. Ostatně dělám to třeba ve věcech týkajících se přirozených porodů posledních dvacet let. Cik cak naznačím další souvislosti… Pokračování »

Všichni jsme byli hodní

10.6.2016

Autorsky namluvený fejeton

Všichni jsme byli hodní

Výpisky běžné, až vulgární

9.6.2016

Jsme zvyklí vysvětlovat úspěch talentem, houževnatostí, ochotou riskovat či myriádou dalších kvalit. Ty jistě osud člověka ovlivňují. Fatálně však podceňujeme, že jej řídí i náhodní vlivy štěstí. Vystuduje-li někdo vysokou školu, je nejvíce ovlivněn štěstím, že se narodil vysokoškolsky vzdělaným rodičům.  Pakliže se dožije více než 60 let, měl štěstí, že se narodil v rozvinuté zemi. Je-li milionářem, neměl smůlu na porod v totalitním státě. Petr Houdek, Chodí štěstí dokola, LN 4. 6. 16 Pokračování »

A znovu ta (ne)pozornost

8.6.2016

Známe to všichni z dětských filmů o čarodějích nebo Harry Potterovi: když se adept kouzel příslušné zaklínadlo naučí nebo jen vysloví špatně, nestane se v lepším případě nic, v horším místo králíčka vznikne chuchvalec rosolu (nebo se místo splněného přání či pomoci něčemu nebo někomu i při sebelepším úmyslu objeví, ablaka dobra, spíše to, čemu naši předci říkali cesta do pekel). Kam to ve zrychlené a zároveň tekuté současnosti vede, vidíme kolem sebe a v médiích: žádaná je co nejstručnější povrchnost, a populace (jak vidíme i z výsledků maturit, přestože jsou děti stále inteligentnější), hloupne. Je povrchní, nepozorná. Naznačím některé souvislosti a důsledky, abych laskavě varoval a poradil… nenamlouvat si téměř cokoliv, jen aby nebylo třeba jednat. Pokračování »

Jak přežít příštích 30 let

6.6.2016

… anebo ty 2-3 postupně se vylepšující generace, než bude moci začít být lépe, aby vůbec mohlo začít být všeobecně lépe? Zeptal se zkušený čtenář, ale obvyklým způsobem smíchal věci zásadní i podružné. Je sebevědomí něco co se dá ztratit nebo zapomenout, zeptal se jiný. Jak při výchově dětí, tak při sázení a pěstování ředkviček či stromků je třeba učit se a dělat věci soustředěně, pečlivě a s láskou, na základě dobrých zkušeností předchozích generací atd., ale také ve správném pořadí. Nic nového pod Sluncem. Moudří a zkušení dokázali v každé době poradit, jen je neposlouchali, a tak nám to musí opakovat ti současní. Jen si je poslechnout a hlavně, začít něco konkrétního dělat (a vydržet aspoň tři počáteční měsíce). Takže (zeširoka, protože takový je i svět a jeho problémy i radosti) opáčko letem světem: Pokračování »

Výuka ke svobodě

3.6.2016

Autorsky namluvený fejeton

Výuka ke svobodě

Výpisky neuvěřitelné, leč ověřitelné

1.6.2016

Byl to od poslanecké sněmovny skvělý výkon: před očima veřejnosti zamotala protikuřácký zákon do koberce a strčila ho pod almaru. Pak si šli poslanci zapálit. Mistrovský kousek je to proto, že neexistuje nikdo odpovědný, na nikoho nemůžeme ukázat, že ten to zavinil. Černý Petr zůstal v ruce poslancům ANO, kteří hlasovali proti vládnímu návrhu. Jenže oni oponují, že se původně dohodli na něčem jiném, než o čem se pak hlasovalo, a že se hlasovalo o nesmyslu prosazeném Markem Bendou z ODS, že se v hospodách budou stavět odvětrané kukaně o rozměru 25 procent celkové plochy, které budou bez obsluhy. To bylo něco tak šíleného, že se od toho upustilo i bez zákona. Ten recept na zločin za bílého dne je jednoduchý. Zákon je třeba zesložitět, aby se nikdo nevyznal, kde začíná a kde končí. Pak se k němu přidá dvě stě pozměňovacích návrhů. Je velká naděje, že hlasující nebudou vědět, zda hlasují pro nebo proti něčemu. A když to dopadne tak, jak si Philip Morris přeje, zákon sletí ze stolu. Jak se to vskutku stalo. Ondřej Neff Pokračování »

Strážný anděl

31.5.2016

 Po létech jsem se vrátil na jedno ze svých oblíbených míst. Jsem nedaleko za Brněnskou přehradou na nenápadném kopci za vesnicí Lažánky. Sedím právě na té skále, ke které se váže následující, pro mne jistě převratná, zkušenost.  Sedm  let jsem jezdil do místního meditačního centra, nejprve jako účastník a později jako lektor a tvůrce programů sebepoznávání a osobního rozvoje. Za tu dobu jsem zde přirozeně zažil mnohé. Nedávno mi však blog Vlasty Marka „Když frekvence ladí“ a zmínka o alikvotech pramenů a různých geologických zón připomněla právě tuto: Pokračování »

Most a zlo

30.5.2016

A nemám na mysli most z kamene či betonu, ale imaginární most, který spojuje něco uvnitř psychiky traumaticky porozeného, a pak zbytečně trestaného či přímo zneužívaného dítěte, s výslednou formou toho či onoho zla: násilí či zločinu. A nemám na mysli mýtické, ďábelské nadpřirozené Zlo, ale to nepochopitelné selhávání malých i velkých, obyčejných i velmi vzdělaných lidí, kteří žijí sobecky a konají tak, že (často s dobrým úmyslem) páchají, co jiným přináší utrpení. Kolovrátkově a opět na soustředění náročně připomínám: chcete krutého nelítostného vojáka (jako ve starořecké Spartě)? Hoďte novorozence do jámy, a když se z těch zranění vyškrábe, bude krutý voják. Bez příčin bijte a trestejte nevlastního synáčka, a on z něho vyroste diktátor. Nazvěte se homo sapiens, rozumný, ale chovejte se (i jako společnost) pubertálně, a dostanete se ke každodennímu, běžnému, a jen občas (a díky scénáristům také k seriálovému) současnému zlu. Pokračování »

Matemašte jako Řím!

27.5.2016

Nadpis (i pro čtenáře nové generace) hned vysvětlím: Na to jsem čekal! (matemašte) křičí nadšení japonští diváci při sledování velmi stylizovaných ze středověku pocházejících divadelních her kabuki (nebo loutkového kyógenu): čekají na notoricky známá místa, a když se jich dočkají, místo bravo! či potlesku volají Matemašte! A jak naznačit velikost zážitku nebo popisovaného jevu? Jako kluk jsem o něčem úchvatném říkával, že to je (krásné, překvapivé, velké) jako kráva, ale protože člověk, lékař, o kterém chci nadšeně informovat – delší a třeskutý rozhovor s ním právě vyšel v časopise Reflex (21/16) pod názvem Nebuďte obětí systému – je svými zkušenostmi, pobytem a životem v demokratické cizině, a hlavně na naše zatuchlé české poměry (ač je Čech jako Brno, dnes žije v Římě) tak radikální, až revoluční… nadšeně ocituji, a radím, ihned utíkejte časopis koupit! Pokračování »