Vzdělání žen a mediální realita

29.8.2016

Ha, i mne dohnala současná mediální realita. Karel Hvížďala si v komentáři v rozhlase plus v rámci odpovědi na otázku, jak se změnila média za to půl století, ve kterém byl žurnalisticky aktivní v Německu i u nás, posteskl, že až příliš, a že už nejsou, co bývala. Lidé prý už ani nechtějí být přesně a argumentačně vyváženě informováni, aby si vytvořili názor, ale vyhledávají na sociálních sítích ty články a informace, které jim potvrdí jejich vlastní už předem vytvořený názor. Souhlasím i s jeho posteskem, že u nás rozhodně nevzniknou nějaké seriózní noviny západoevropského typu, protože čtenáři už nemají zájem o delší komplikovanější články. Pokračování »

Bohyně?

24.8.2016

Proč ne… Ale neměla by to být (teď to přeženu, ale takové a jim podobné bohužel běžně vídám, a od svých studentů se o nich dovídám) své pseudo-ženství emancipovaně a genderově (výhod přírodou daného a tedy vlastní pílí nezaslouženého těla a oblin zneužívající, afektovaná a věčně) nespokojená, dnes stále častěji osamělá manažerka a uječená kuřačka v kalhotách, vulgárně se vyjadřující jak o svém manželovi, tak o porodech či kojení, spotřebovávající denně hektolitry vody, očistných a výživných mlék, mastí, vysušujících (a životní prostředí poškozujících) šampónů a pak tak potřebných kondicionérů, pleť zvlhčujících a vypínajících krémů, silikonu a každoročně několik víkendových a týdenních pobytů (nejlépe v luxusních centrech v zahraničí nebo dokonce na Šrí Lance, což znamená produkci téměř deset tun CO2 na osobu). Pokračování »

Neslyšíme, nevidíme

22.8.2016

ďábla? Naopak, rozmnožujeme ho, a nejen ve formě utrpení syrských a jiných dětí, strádajících ve zbytečných válkách hlady a nezájmem velmocí (a velkoobchodníků, kteří denně vyhazují tuny neprodaných potravin) – také protože pravděpodobnost, že dítě z utečeneckého tábora v budoucnu sáhne po teroristickém činu, neustále roste. Japonci (a nejen buddhisté) odjakživa znají skupinovou sošku tří opiček, z nichž jedna si drží ruce na uších, druhá na očích a třetí před ústy (preventivně mnichům doporučují, že by o ďáblovi, zlu – pokušení, zločinu, podvodu – neměli naslouchat, mluvit či ho pozorovat). Obdivoval jsem dřevořez na průčelí chrámu Nikkótošógu v Naře v roce 1979 osobně, a vždy když opičky vidím na obrázku, zastydím se za tu zbytečně temnou stranu státu, doby a světa. Protože často děláme pravý opak ověřeného a doporučovaného: ochotně nasloucháme demagogům, koukáme na porno, střílečky a thrillery, ve kterých vítězí ti nejsympatičtější padouši, a nejen bulvárem, ale všemi médii propagujeme ty největší zločiny a teroristy. Pokračování »

Mít děti či nemít

17.8.2016

Být ženou a mít možnost dávat život je velký dar. Stejně jako mít možnost prožívat sex, který jsme všichni dostali nejen proto, abychom si užili, ale abychom, jsme-li ženy, přivedly na svět dítě a vychovávaly pak nejen je, ale i sebe. Čímž naznačuji správnou odpověď na otázku v titulku. Vždyť ženské tělo přímo křičí: jsem stvořeno pro stvoření (dalšího života). Žena by si měla uvědomit a umět pyšně říci: jsem schopná přivést na svět dítě. Menstruuji, abych mohla počít a pak porodit, abych mohla milovat, hladit, pečovat o svého muže a děti, a chválit. Pokračování »

KPZ mediální obrany

14.8.2016

V dobách, kdy vycházely jen noviny komunistů, tedy Rudé Právo, jsme všichni věděli, jak moc jejich média lakují svět na tu jejich rudou. Dnes ovšem, po zvládnutí umění nalézat v tehdejších zprávách cokoliv pozitivního a pravdě přece jen podobnějšího (prostě tak, že když se psalo o kapitalismu, stačilo pomyslné znaménko mínus v duchu přehodit na plus, a sledovali jsme, dle slavné hlášky z tehdejší komedie, jen to, co nastavovalo zrcadlo…) nastala další mediálně nebezpečná doba: informací a zdánlivě důvěryhodných zpráv je tolik, a my tak líní a mediálně nevzdělané, že důvěřujeme a věříme nesmyslům. Podvedený samozřejmě nikdy nemůže tušit, kdy a jak ho podvedou, ale může být obezřetný a neskákat hned každé zprávě na špek. Jakási krabička poslední záchrany by měla být v mediálně mentální výbavě každého uživatele internetu nebo sociálních sítí (a čtenáře novin a časopisů), a zvláště (těhotných, tzv. emancipovaných, naivních a lékaři zbytečně strašených) žen. Budu pro většinu neinformovaných čtenářek a rodiček možná až příliš užaslý a nápravně upřímný – protože jde o život (a jeho kvalitu). Pokračování »

O porodech jen tajně?

10.8.2016

Nejsem milovník konspiračních teorií jinde než v dobrých povídkách na sci-fi téma. Přesto se ale (i na základě vlastních zkušeností, např. co se týká vydávání knih, nebo situace v českém porodnictví, školství a v oblasti duchovnosti) přes svůj vrozený entusiasmus a natrénované pozitivní myšlení nemohu ubránit téměř konspirativně vypadajícímu dojmu, že lépe už bylo, a asi nebude, také protože se nedočkám(e) kýžených změn ve společnosti. Floskule žabáci na pramenech (připomínám odvěkou zkušenost počínající Mojžíšem: zadání společností se ne(z)mění, to dřív musí obránci starých paradigmat, bránící nutným a pozitivním změnám, vymřít) všechno nevysvětluje, pravděpodobnější je spíše rčení o kaprech, kteří si přece nevypustí rybník. Naznačím, že a co se stále neděje, odbočím i na všeobecnější témata zdraví a mužské motivace… a v příštím blogu to, oč se tu jedná, dokončím. Pokračování »

Co všechno odhalí hlas

8.8.2016

Vida, tak už i na tohle vědci přišli, konstatuji spokojeně. Hlas odhalí i Parkinsona, naznačoval titulek na první straně Lidových novin ze soboty 30. července 2016, a pěl ódy na české vědce z Brna, kteří kromě jiných věcí vyvíjejí i hi-tech senzory, jenž z nahrávky řeči odhalí příznaky Parkinsonovy nemoci! Analýzou rytmu řeči či kolísání hlasu lze zjistit nemoc i v počátcích, kdy nejsou jiné příznaky. Usmívám se pod fousy. Měl bych se asi radovat mnohem víc, ale protože znám své Čechy, vím, že praktická realizace  a akceptace tohoto „objevu“ přijde na řadu až vymřou všichni ti současní odborníci, profesoři a učitelky, kteří a které učí hudbu a zpěv, ale neumí se sami zpěvem uvolnit nebo hrát liché rytmy, a bytostně nesnáší jiné osnovy než ty své… on by je totiž jejich zpěv, tedy hlas, prozradil. Pokračování »

Čtěte evangelistu Tomáše

3.8.2016

… nikoliv Marka, který si asi ledacos, i když to myslel dobře, vymyslel. Překladatel knihy Elaine Pagelsové Gnostic Gospels (Gnostická evangelia) zmiňuje i další notoricky citovaná a nikdy nezpochybnitelná biblická tvrzení, která ovšem mohou významově Ježíšova slova dosti posunovat. Katolíci si mohou být jisti, že gnostické texty budou v rozporu s takřka celou jejich tradicí. A berou-li evangelické církve vážně své jméno i učení o Kristu jako jediném knězi, měly by studovat Tomášovo evangelium více než věroučné formule z církevních, o stovky let pozdějších koncilů, dodává Zdeněk Zacpal v recenzi Každý nechť si najde svou cestu (LN 30. 7. 16). Pokračování »

Strach ze selhání

1.8.2016

Překvapeně čtu, že dnešní němečtí, ale i čeští dvacátnící, mají bezprecedentní pocity: německý makrosociolog Heinz Bude hovořil (Největší selhání, LN 30. 7. 16) o své knize Společnost strachu (rozuměj: z vlastního selhání), o výzkumech programu Erasmus (spíše jde o znovuobjevování vlastní identifikace místo lepšího poznání Evropy), o nevýhodách práce z domova (neexistují mantinely, místo aby zmizelo vykořisťováni, mladí vykořisťují sami sebe), o tom, že mladí neumí odpočívat (i ve volném čase dávají přednost spíše adrenalinovým sportům) a o stále větších hrozbách z budoucnosti. A protože podobně apokalypticky zazněl i starý zkušený politik světového formátu (viz níže), pokusím se i pomocí odkazů na starší blogy naléhavě naznačit (protože poselství i doba jsou naléhavé) dlouhodobé, pro starší generace tak bolestivé, že prakticky nereálné, ale pro mladé přece jen jediné možné řešení. Pokračování »

Páchat zlo je povinnost

27.7.2016

… tvrdí provokativně můj oblíbený psychiatr Radkin Honzák v rozhovoru s úderným podtitulkem Dnešní společnost je nefunkční, degeneruje a plodí stále víc hraničních osobností (LN 27. 7. 16). Cituje i Villona (Nuzota z lidí lotry činí) a pokračuje: Nemá-li člověk už jako dítě emoční podněty, zlobí, když zlobí, koleduje si o pár facek, protože pár facek je pro ono dítě přijatelnější než podnětová prázdnota. Výsledkem je, že se naučí přijímat pohlavky. Vede život jako zápas. Uznání získá ne jako ten hodný, ale jako špatný a páchat zlo je potom v podstatě jeho svatou povinností. Rád v dobrém úmyslu ocituji selsko moudrého vitálního kmeta (tak jako minulý týden Atapanu), a přidám odkazy na mé starší blogy na tatáž témata… (návrhy pozitivních ač dlouhodobých a bolestivých řešení jsou, jak pravidelní čtenáři jistě ví, roztroušeny i po mém blogu, i když si o nich většinou jen čtou, a nepraktikují). Pokračování »

Náskok zeleného Atapany

25.7.2016

Článek pravidelného hosta indiánského kmene (jenž ho adoptoval), kulturního antropologa na volné noze a někdejšího diplomata, na téma současné situace v Evropě po brexitu, rozhořčil český mediální dvoreček (který sice páchne starobou a letitými zlozvyky, ale je náš), a reakce se vyrojily tak ostře, až mne probraly z vederní letargie. Pokusím se tímto komentovaným upozorněním na ulítlé výpisky naznačit lhostejné protože dlouhodobě zmanipulované většině jednak že reakce typu potrefených hus (při vší úctě k jejich jiným dovednostem) vypovídají víc o husách samých, a druhak že potvrdil mé uspokojení celoživotního alternativce, že Mnislav Zelený má, díky své odvaze klást otázky, a dokonce i odpovědi, které jsou u nás tabu, a díky opakovaným dlouhým pobytům mezi svými indiány, před většinovou zmanipulovanou a tedy zaslepenou populací obrovský náskok… v disciplínách, jako je tolerance, schopnost se poučit, schopnost nadhledu, a lidství. Pokračování »

Jak najít muže

21.7.2016

Jsme lidé rozdílní. Někdo je vztekloun, jiný kliďas. Někdo vůdčí typ, jiný se tulí, někdo se rád mazlí a jiný se bojí i masáže. Jak najít porodem a výchovou co nejméně poškozeného, a navíc kompatibilního životního (a sexuálního) partnera?  Ve variantě rad pro ženu se ti, Lucie, pokusím naznačit, co by se mělo a dalo udělat na samém začátku hledání: aby byl ten první knoflíček na košili vztahu zapnut správně. Už i babičky věděly, že jaká šla, takového našla (z hlediska vztahu i rodiny je např. bezpodmínečně nutné, abys nekouřila). Už se ale také ví, že štěstí ženy je založeno na třech pilířích: dobrém vztahu, dobrém sexu a především, že má o koho (nejprve partnera, pak i o děti) pečovat! Evolučně daný paradox nehodící se do uspěchané a ukřičené (či emancipované)současnosti (a nezamaskovatelný genderem a sebelepším vzděláním) ale zní: čím víc budeš pečovat o jiné, ne o sebe, tím lepší bude i tvůj vztah a sex. Pokračování »

Kde se rodí zlo (a teroristé)

17.7.2016

Už jsem o tom psal: poslední století si sami (zmedikalizováním a odženštěním porodů) rodíme, vychováváme a nevšímavě pěstujeme všechny své grázly, podvodníky, drogově závislé, psychopaty i teroristy. Naznačím několik přímých i nepřímých a hlavně zatím i odbornou veřejností nevnímaných souvislostí, a začnu aktuálními titulky novin: V Nice vraždil rozvedený Tunisan. Zajímal se víc o ženy než o náboženství: nechodil do mešity, pil alkohol a kouřil marihuanu. Odborníci stále píší a v rozhlase hovoří o niterné nenávisti v třetí generaci původních přistěhovalců (do Německa, Anglie, Francie či Holandska) a neúspěchu multikulturalismu. Už dvacet let stále umanutě píši o tom, jak budoucí nespokojence negativně poznamenávají porody v nemocnicích (ač se těm oddělením říká porodnice), výchova partou v ghettech, bezvýchodnost jejich údělu a také nesnesitelně snadno dosažitelné porno na internetu. Pokračování »

Nevědí že nevědí

15.7.2016

Autorsky namluvený fejeton

Nevědí že nevědí

Dámy a krámy

10.7.2016

Tak budeme mít s největší pravděpodobností další prezidentku či premiérku – Clintonovou v USA, Mayovou ve Velké Británii. Připočtěme již Merkelovou a jiné další dámy v čele různých evropských komisí, a při vší úctě ke vší rozumné genderové vyváženosti a stále neviditelnější ženské schopnosti přece jen se nějak dlouhodoběji domluvit, začínám mít o současný a hlavně budoucí svět (při všech již známých rizicích) obavy. Naznačím (samozřejmě provokativně, alternativně, přiznaně nekorektně ale také se vší úctou k těm ženám, které nezapomněly na svá ukrytá, tedy nevědomá ženství) některé ze skeptických úvah starého pošetilce, a možný směr řešení: co takhle na to, o čem se zmiňuji, alespoň, bez urážky, pamatovat? Pokračování »

Nejnebezpečnější droga

8.7.2016

Autorsky namluvený fejeton

Nejnebezpečnější droga

Situace (za časů brexitů)

4.7.2016

Už jsem na toto téma občas zabrousil i s návodem pro jedince uprostřed davů, zmítaných turbulencemi doby (viz třeba osobní blogy jako Lahoda jahoda, nebo ekologické Užívejme, dokud to jde atd.). Teď navíc vnější beznadějnost (či individuální rozladěnost nad nepoučitelností politiků i populace) vykrystalizovala do rázného činu i jeho stručného a výstižného pojmenování: brexit. Za časů zbrkle černobílých řešení a dvojkové soustavy (buď zůstat v EU, nebo odejít, buď pravdoláskař nebo zastánce ruky volného trhu), kdy je jedinec tlačen k okamžité a budoucnost dlouhodobě ovlivňující volbě (přičemž kluci si jen hrají se sirkama), nezbývá, než sice vnímat realitu, ale plně se, bez zbytečných emocí, soustředit na světy uvnitř. Pokračování »

Situace

1.7.2016

Autorsky namluvený fejeton

Situace

Naivní nepoučitelnost

29.6.2016

Opakované pády říší a civilizací, a naivní nepoučitelnost, s jakou národy a poctiví tiše a ochotně sedají na lep ideologiím, demagogům a křiklounům, to jsou také příčiny zdánlivě demokratických změn, které se lidu nelíbí, a s křížkem po funuse se diví a reptá. Copak jsme historicky opravdu tak snadno zmanipulovatelní populistickými podvádějícími šíbry i špatně nastaveným zkostnatěným systémem? Nezadržitelný vzestup diktátorů, volby v ČSR v roce 1946, volba Zemana, i současný brexit svědčí o neřešitelnosti lidských problémů stávajícími metodami. Jak dlouho ještě bude třeba opakovat zkušenost druhý den šokovaných Angličanů, kteří netušili, co jejich laxnost, lenost či naivní nepoučitelnost namíchaná s emocemi dlouhodobě způsobí? Pálí nás tu v západní Evropě dobré bydlo: zlenivěli jsme. Kdo se nepoučí ze svých brexitů, musí si je stále opakovat. Pokračování »

Mediálně (a celkově) pozitivní

27.6.2016

Mnohokrát jsem čtenářům i studentům zdůraznil, jak je důležité jak myslí, žijí, ale i co dělají, čtou, sledují a v jaké společnosti se vyskytují. Prý co tedy čtu, poslouchám a sleduji v médiích, která hrozivě zpitoměla, ptají se hned tři čtenáři. Když prý už radím nenechat se jimi zmanipulovat. A tak v mnoha závorkách popíši, co čtu, poslouchám a sleduji v době bezdomoví, tedy dobrovolně skromné izolace (v jídle, tisku, četbě, hudby atd.), a na příkladu sledování fotbalu nastíním, jak se dá zkoherentňovat vnitřní klid a mír. Třeba tím, že už dávno necvičím umění se po nějaké emocionální bouřce zklidnit (jako naprostá většina západních studentů praktické duchovnosti), ale jak jí (jim) preventivně předcházet. A navíc se bavit a usmívat. I v nejhorších chmurách se totiž dá ptát: co je na tom či onom pozitivního? Protože začíná být hůře, aby mohlo být lépe… Pokračování »

Rozum a soudnost (Immanuela Kanta)

24.6.2016

Autorsky namluvený fejeton

Rozum a soudnost (Immanuela Kanta)

Výpisky (mene tekel)

22.6.2016

Rok 2016 nepřeje logice a zdravému úsudku. Daňoví poplatníci na obou stranách atlantické louže mají chuť vypráskat své elity, které nedokázaly ani kontrolovat záplavu imigrantů, ani zkrotit bankovní systém, ani spravedlivě zdanit giganty, jako je Google, Apple, Amazon a Facebook. Chtějí teď dát příležitost někomu, kdo stojí (nebo se dělá, že stojí) mimo zavedený systém a mohl by ho teoreticky napravit. Zahrávají si přitom s ohněm, z pohledu mnoha ekonomů vyloženě páchají harakiri. Anastázie Harris, která od roku 2000 žije ve Velké Británii, LN 16. 6. 16 Pokračování »

Krasavice to nemají lehké

20.6.2016

V rámci jakési ženské osvěty (učíval jsem mnohé rozvzpomenout se, že umějí zpívat, ne že ne, anebo že jsou Ženy, i když jejich ženství je často zasuté pod nánosy afektované rychlokvašené emancipace) se mi občas na semináři podařilo vyvést z míry nějakou tu dokonale zmalovanou krasavici tím, že jsem jí smutným hlasem oznámil, že ji přece nikdo z toho, že je krasavice, neobviňuje. Za to nemůžete, uklidňoval jsem ji. A ono to za pár let přejde. Většinou vypadla z role, zmateně se koukala kolem, ale z role vypadly i ostatní ženy, které krasavicím jejich dar odjakživa záviděly. Už před půl stoletím jsem navíc zjistil, že české holky (omlouvám se, že zevšeobecňuji) jsou oproti Slovenkám nějak méně ženské, ale kam se i ony hrabou na Polky, a kam se všechny hrabou na Francouzky. Pokračování »

Svoboda a satisfakce

17.6.2016

Autorsky namluvený fejeton

Svoboda a satisfakce

Životní prostředí jako ústavní priorita

16.6.2016

V záplavě dystopických předpovědí a popisů stále narůstajících a neodvratitelných protože prý neřešitelných ekologických problémů slovenský paleontolog Peter Vršanský nejen realisticky a nekompromisně popisuje, pro nadšence objevuje, ale i rozumně a dokonce pozitivně navrhuje alternativy. Na rozdíl od politiků, ekonomů a jiných expertů jisto jistě ví, že musíme zásadně změnit svůj postoj k životnímu prostředí, protože dnešní stav je neudržitelný. V rozhovoru pro časopise Respekt 23/16 prezentoval i další své názory, které vyprovokovaly u některých už alternativně myslících a žijících studentů, kteří čtou mé blogy, další otázky. Pokusím se tedy, také protože celé dekády trénuji pozitivní a tedy alternativní myšlení, citovat a naznačené myšlenky rovnou doplnit. Pokračování »