Výpisky všeobecné « Vlastimil Marek

Výpisky všeobecné

9.8.2012

 Staroindická filosofie má mnoho do sebe. Při všem vědomí své civilizační příslušnosti uznávám, že se dobrala hlubšího pochopení mechanismů, jimiž se řídí svět a lidská existence, než myšlenkový systém Západu. Naše chápání vychází z předpokladu neustávajícího zápasu mezi sílami Dobra a Zla, přičemž je úkolem člověka všemi prostředky usilovat o vítězství Dobra a potírat Zlo. Dobro pak je to, co se nám líbí a co nám prospívá, kdežto zlo jest, co se nám nelíbí a co nám škodí; a my se domníváme přesně vědět, co je co. Když se však dějiny domotají k výsledkům, ukáže se všechno možné, jen ne nějaké Dobro; a my jsme v pokušení souhlasit s americkým kulturním tvůrcem Woody Allenem, prohlásivším svého času, že Bůh musí být buď zlý, nebo neschopný. Luděk Frýbort

http://neviditelnypes.lidovky.cz/esej-vazky-bohu-a-zlom-casu-1-dpr-/p_spolecnost.asp?c=A120808_175349_p_spolecnost_wag

 Kultura , jak slovo naznačuje, souvisí s kultivací, zlepšováním, přeměnou úhoru v pole plodné a poskytující výživu. Kultura nutně zahrnuje v sobě námahu s tím zlepšováním: je nutné zamyslet se, soustředit se, vycvičit se ke schopnosti chápat, prožívat, kumulovat a následně sdělovat a šířit city. City, prosím. Kultura hodná toho jména se cení jako účinná kultura ještě po staletích.  Naopak zábava poskytuje účastníkům možnost uvolnit se od námahy myšlení a soustředění, poskytuje dokonce zvukovou bariéru k vyšachování citů a vyvolává pocity (pa-city), city nepravé. Něco jako droga. Hluk a vnucující se rytmus jsou nutné složky a bývalo to vždy, od jarmarečních tlampačů až po lunaparkové vyřvávání skvostů jako „v tej naší álejí švestky se válejí, já dneska nehlídám, já dneska nehlídám, oči mě pálejí“- ve své době hluboká myšlenka, že jo. Jarmila Pospíšilová-Šteflová

Olympiáda, tento celosvětový svátek sportu, sjednocuje svět poněkud paradoxně na základě individuální, kolektiv ní a národní odlišnosti… světové výstavy předváděly člověka jako tvůrce strojů, olympiády člověka jako stroj. Vše dohromady je směs raně moderního nacionalismu s kosmickou vědou, která přemáhá přírodu i v člověku proto, aby se, byť jen nepatrně, odlišil…Svět je složitý systém, který je v neustálém pohybu, aniž má smysl říkat, že někam směřuje: děje se, toť vše. Snaha dostat jeho dění pod racionální kontrolu je nebezpečná potud, pokud je jejím výsledkem vytváření velmi jednoduchých příběhů, jež tuto složitost redukují a vzbuzují klamné zdání, že jsme už jen na krok od jejího definitivního ovládnutí. Velmi záhy se totiž ukáže, že čím jsou naše představy jednodušší a přehlednější, tím nepředvídatelněji se chová svět, v němž žijeme… Ostatně ani v olympijských soutěžích nevítězí vždy ti, kdo jsou favority. A je možné, že i olympiád je takový zjednodušující příběh, který nás utvrzuje v šálivé představě, že svět je jen jeden, rozdíly jsou relativní, výkony měřitelné a že vlastně máme vše pod kontrolou. Nemáme. Každá laťka jednou spadne, ne každá rána doletí tam kam měla, a branky bývají jako začarované. Maximální jednoduchost je prostě hranice, za kterou teprve začíná svět. Miroslav Petříček, Nezjednodušujme si svět, MF Dnes 4. 8. 2002

http://neviditelnypes.lidovky.cz/glosa-kultura-0dx-/p_kultura.asp?c=A120807_214231_p_kultura_wag

 Jak jsem se zbavila trémy za dva měsíce? Začala jsem spolupracovat s léčitelem Sašou Kubáčkem, na kterého mi dal kontakt Tomáš Dvořák. Ze skupiny jsem ho využila jediná. Byla jsem u něj asi jen čtyřikrát, na víc nebyl čas, ale strašně mi pomohl, vše se otočilo úplně naruby. A je z toho bronz… Je to o tom se nestresovat, neupínat se na jedinou věc - získat medaili. Od té doby jsem myslela hlavně pozitivně a radovala se z toho, že jsem vůbec na olympiádě v Londýně. Radovala jsem se z každého dne, který jsem si tu mohla prožít. Přistupovala jsem ke všemu pozitivně a nepřipouštěla si na sebe žádný tlak. Medailistka Zuzana Hejnová

http://sport.lidovky.cz/prekazkarka-zuzana-hejnova-ziskala-na-olympijskych-hrach-v-londyne-bronz-v-zavode-na-400-metru-id6-/ln-sport-oh.asp?c=A120808_224243_ln-sport-oh_vrb

Karel Havlíček Borovský pochopil, co je Rusko zač v době, kdy nejeden ušlechtilý duch v Čechách blábolil o dubisku, k němuž je dlužno se přimknout. Havlíček mrtev, Rusko jako říše zla se nemění, ušlechtilí duchové přežívají, jeden sedí na Hradě a druhý se na Hrad hrne. Skandální proces s členkami punkové skupiny Pussy Riot otevírá oči.  Případ je toho druhu, že v normální zemi by se vůbec nedostal do zpravodajství, možná v nějakém bulvárním plátku by si ho všimli jako kuriozity a zpěvačky by z kostela vyprovodil kostelník, nikoli Omon. Celý ten proces je hnusný a pohrdáníhodný a o to větší úctu je třeba mít k těm statečným mladým ženám, které obludnému opresivnímu režimu vzdorují. V nekončené válce s diktátorskou blbostí se rodí tři nové hrdinky. Ono stačí se podívat na fotku, na níž Naděždu Tolokonnikovovou přivádějí k soudu: sympaticky přidrzlý výraz hrdého děvčete a vedle ní tupý ksicht otrokyně režimu v přiblblé uniformě, i Marťan by pochopil, oč zde běží. Ondřej Neff

http://neviditelnypes.lidovky.cz/rise-zla-na-pokracovani-0vb-/p_cirkus.asp?c=A120808_225002_p_cirkus_nef

Jaro na suchu, léto pod vodou. Extrémní počasí bude v Česku běžné. Nejnovější analýza klimatu provedená českými vědci nevěští nic dobrého. V následujících letech se můžeme těšit na častější extrémní výkyvy počasí a také lokální katastrofy. Vrtochy počasí zasáhnou i zemědělce, kterým teď vědci pomáhají se šlechtěním odolnějších plodin. Kvůli stále častějším přívalovým dešťům, lokálním povodním, úpornému suchu, ničivým vichrům, ale i rekordním mrazům se vědci ohlédli padesát let nazpět a po detailní analýze dat dospěli k pozoruhodným závěrům. Extrémní projevy počasí, které už dnes značně ztrpčují lidem život, budou v následujících letech častější a navíc mnohem silnější. Vědci z několika prestižních českých ústavů pracovali na analýze pět let.

http://zpravy.idnes.cz/cesko-a-extremni-pocasi-0vr-/domaci.aspx?c=A120808_202746_domaci_ert

Červenec 2012 byl nejteplejší měsíc v USA za posledních 118 let. http://www.blisty.cz/art/64389.html

 Nad Českem je nejtenčí ozonová vrstva za sledních 39 let. Agenturní zpráva, ČT 9. 8.02

 Co vás v Koreji nepřestane fascinovat, jsou ženy. Na prvních pohled vypadají jako roztomilé porcelánové panenky plachých úsměvů a poklon, ale zdání klame. Ve skutečnosti jsou s nadsázkou řečeno „nezničitelné“, složité a neproniknutelné bytosti. K tomu je dost možná zocelila staletí drsné korejské historie či asijské poroby, díky níž jsou teoreticky s to vydržet snad úplně všechno. Alespoň se to tak zdá z pohledu dojímajících se, sentimentálních evropských mužů. Korejská společnost je založena na konfuciánských tradicích, podle nichž má žena být poslušnou a podřizující se. Její největší hodnotou není teoreticky osobnostní rozvoj ani prospěch – ale život v harmonii s okolím. Korejské ženy si nikdy nestěžují, nenaříkají, že nejsou milované či chápané. Když se naopak chtějí za každou cenu realizovat, jsou ochotné se zříct rodiny a dětí, neboť vzdělané a třicetileté ženské mají problém se vdát. Lépe řečeno ony o korejské konzervativní muže už moc ani nestojí. Nejsem žádný feminista, ale v Koreji nelze nevidět, že od ženského pohlaví se tak či onak očekává, že se obětuje… Tím neposvátnějším zůstává pro Korejce rodina, takže je skoro nemyslitelná nevěra. Na druhou stranu se mužům tiše toleruje chodit v průměru dvakrát do měsíce za mladými holkami do motelů a masážních salónů, aby se „vyblbli“ a neopouštěli manželky s dětmi. Michal Procházka

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/michal-prochazka.php?itemid=17157

 Jeden z nejuznávanějších myslitelů české modernosti Jiří Gruša nazval už před rokem českého premiéra Nečase „trpaslíkem bez zahrádky“, a pražský hrad za Václava Klause „sídlem českého žvástu“. Střet evropsky kompatibilní české kulturnosti občanství s tím, co samo sebe nazývá „českou politikou“, nemohl být jasněji definován. Česká „politika“ totiž přemýšlejícího a vyžadujícího občana přestala potřebovat a nesnáší ho. Jan Urban

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-urban.php?itemid=17160