Výpisky zaostávací « Vlastimil Marek

Výpisky zaostávací

30.4.2014

 Deset let jsem byl ve státních službách a potřebuji si odpočinout. Ztratil jsem jakoukoliv víru v to, že je fungování státního systému změnitelné, a to bez ohledu na fakt, kdo je ministrem nebo premiérem. Změnit to k racionálnímu fungování? Jen velmi těžko.A   stejně se to pak při první příležitosti vrátí zpět. Diplomat a bezpečnost ní analytik Tomáš Pojar, LN 12. 4. 2014

 V rámci mezinárodní dělby práce Němci podávají patentová přihlášky a Češi pracují u montážních linek. Němci inkasují dividendy a Češi poskytují investiční pobídky. V žebříčcích Světového ekonomického fóra náš stát funguje na úrovni subsaharské Afriky, co do užívání veřejných financí jsme rozvojová země. V úplatcích jsme na 81. místě, v protekci při rozhodování vlády jsme 123., v účinnosti právního rámce při řešení sporů jsme 126. místě. Švédové ročně podávají 300 mezinárodních patentových přihlášek na milion obyvatel, Češi patnáct. Co je špatně? Analýzu nikdo neprovedl. Například český kapitálový trh je zamrzlý a dysfunkční. Máme takovou regulaci kapitálových trhů, o jaké se nám ani nesnilo. V těch nejhrůznějších snech. Za třetí, když vláda dotuje doly, o kterých ví, že budou zavřeny, jsou marné jakékoliv rady. Ekonom Pavel Kohout, LN 10. 4. 2014

 Děláme, že nějakými reformami měníme svět, vládci vytvářejí představu pohybu, ale nemají  moc společnost k nějakému pohybu rozhýbat.Společnost se samozřejmě vyvíjí, ale daleko víc v režii lidí a organizací, kteří se otevírají světu a lokálně mění způsoby života… společnost je závislá na prorokování a vizích… hodně nadsazeno, ne nadarmo v tradičních společnostech kamenovali proroky, protože byli nebezpeční a nahlodávali stabilitu… například právě komunismus nebyl založen na ničem jiném než na falešném proroctví, což nakonec procedurálně vyřadilo ze hry demokratické procedury. Sociolog Jiří Kabele, tytéž LN

 Trestání těch, kteří pomáhají ostatním, je v lidských společnostech poměrně rozšířené. Přírodovědecká fakulta UK na vzorku více než sto mladých Čechů zorganizovala hru (studii) na veřejné blaho. V prvních kolech to fungovalo, v dalších se ale spolupráce (která je očividně výhodná pro všechny) hroutí. Vidí-li hráči, že jiní dávají málo nebo vůbec ne, a tedy jen berou, přestanou i altruisté přispívat a celá hra končí. Altruisté pak zakusí mnohem intenzivnější tresty než ti, kteří do fondu přispívají jen průměrně. Poučení je prosté: nepřekvapí, že společnosti, kde je trestání altruistů nejrozšířenější, vynikají i v epidemiích černých pasažérů, slabou vládou práva či zneužíváními sociálních dávek. Behaviorální ekonom Petr Housek, tytéž LN

 Již Aristoteles říkal, že peníze nemohu vytvářet peníze, protože jsou symbolem nějakého zboží, nikoliv zbožím samotným. Dnes finančnictví udělalo z peněz zboží, které se znásobuje výměnou a koloběhem. A právě toto odtržení peněz od výrobního světa je jedním z viníků současného stavu světa… Dalším je stárnutí populace které zlomilo cyklus otců a synů. Náš život je v podstatě naprogramován na čtyřicet let, medicína nás udržuje na životu dalších třicet čtyřicet let. Nelze říci, že nám prodloužila život, ona prodloužila stáří, život je něco jiného. Starci se stali problémem pro syny, kteří platí značné sumy, aby otce mohli někde zaparkovat v hospicích. Zmizelo ekonomické předávání, kdy po otcově smrti zdědil majetek syn. Třetí generace dědů,, kteří se nestarají o vnoučata ale stále se drží u moci, je pohromou. Koncentrace prostředků v rukou starců je katastrofální. A mladí? Chybí iniciační obřad. Já bych zřídil pro všechny rok povinné občanské služby, kdy by šli pečovat o staré lidi nebo uklízet ulice. Italský novinář a publicista, autor knihy Nihilismus a mládež Umberto Galimberti, tytéž LN

 Zvládneme se pohádat kdekoli, ale jen málokdy smysluplně. De Gaulle říkával, že jedna hádka se ženou ho stojí víc energie, než pět tiskových konferencí. I Češi a Češky se nejvíc hádají o malichernosti, finance, domácí práce a výchovu dětí. Kvůli alkoholu, tchýni či flirtování je to jen velmi málo… Rozdíly existují hlavně v tom, jak ženy nebo muži spory vedou. Ženy věnují více pozornosti detailům, které muž nevidí, protože nahlíží problém v celku. Manželsky jsou schopny vyjmenovat deset konkrétních prohřešků proti pořádku v kuchyni, manželé vnímají jen to, že v kuchyni je binec. Ženy často mluví nepřímo, v narážkách, a i na výroky protějšku hledají skrytý význam, on tam ale není, protože muž je zvyklý pojmenovávat věci přímo. Přívalu ženských emocí pánové nerozumí. V rámci smysluplné hádky je třeba upozornit na nenaplněné potřeby, nečastovat protistranu hanlivými slovy, nepodsouvat jí úmysl: urážky zraňují. Publicistka Petra Smítalová, tytéž LN

 Již Jan Pavel II. se snažil v roce 1991 při své první pouti do Polska říci, že proces změny neskončil pádem komunismu, naopak, je teprve na samém začátku. Na neúrodnou půdu padala i varování před přílišným napodobováním západního světa s jeho neomezeným konzumem… Maciej Ruczaj, polský politolog který působí v Polském institutu v Praze, LN 22. dubna 2014

Modlou moderních rodičů se v dnešní době stal kult úspěšného fagana. Nekonečné soutěžení, honba za kariérou a úspěchem. Psychopatická hujerská snaha prosadit se za každou cenu. Jednou z těchto forem je i úsilí zapojit potomky do co největší série kroužků pro děti. Tím tomu ale nasadí korunu a jsou možná z převážení svého nezletilce na jurodivé kroužky vystresovaní ještě víc, než jejich ratolest.… Rodiče jsou ve vleku svých potomků – žáků. Dnes se ti malí lumpové, nabuzení svými rodiči, snaží odsunovat učitelky, v dospělosti asi vstoupí do Úsvitu a nejspíš odsunou své rodiče i s Romy rovnou do Indie. Je to řečeno s nadsázkou, ale spousta rodičů se dnes bojí toho, že jim jejich spratci utečou z domova, a tak se raději nechají vydírat a podřizují se diktatuře svého zlatíčka alias hajzlíka. A pokud se toho dnes bojí, asi se to nejspíš stane – říká se tomu sebevyplňující proroctví. Je to jen iluze rodičů, že když dětem vše dopřejí, tak ti jim to stejně oplatí. Tak to nefungovalo ani v minulosti, proč by to mělo platit teď? …Učitelů je mi celkem líto. Já bych nemohl učit ani hodinu. Drzí spratci ještě drzejších rodičů. Pitomosti, papírování a potom znovu pitomosti… Slabé odbory. Učitelé v roli poseroutků, kteří si nic nedokáží prosadit. Ani stávkovat pořádně neumějí… Blbosti o křehké dětské duši jsou pouze plané plky aneb škoda každé rány, která padne vedle. Tato věta je míněna jako mírná provokace pro učitelské humanisty a pravdoláskaře. Ať mají o čem plácat. Nejlepší je přece děti nechat volně a přirozeně vyvíjet. A chválit. Hodně chválit, aby jejich křehké ego neutrpělo probůh újmu. Takové šrámy na citlivé dušičce by se jen těžko hojily…Dušan Navrátil

V mých očích je Rusko prokletou zemí. Nejdřív car, pak brutální revoluce, stalinské represe. A teď skočilo do nějakého podivného kapitalismu drženého státní mocí. Rusové jsou vlastně nebozí chudáci. Svobodná duše individualismu, kterou známe ze západní Evropy, u nich neměla nárok se dovyvinout. Rusko jedná stále na základě společné duše. Jeho lidé jsou zvyklí trpět, trpět a trpět. Bára Hrzánová, Proboha, soudružky se vracejí, Víkend Dnes 19. 4. 2014

 Výzkumníci z Yale a Harvardu živící se zkoumáním lidské mysli a chování si položili otázku: Vyžaduje naše spolupráce a ochota se podělit, vědomé sebeovládání? A nebo jsme od přírody družní a sobce z nás dělá až vědomá kalkulace? Výsledky americké studie vyzněly jako obžaloba zkorumpovaných státních systémů… Podle amerických psychologů je nanejvýš pravděpodobné, že totéž, co platí ve hře,  se vlastně děje i v reálném světě. Sobectví je odměňováno. Příkladů je nepřeberně. Od úspěšných manažérů sledujících jediný zájem akcionářů – zisk, po aktéry kumštu. Nakonec i ve vědě jme svědky stále častějšího podvádění.  Psycholog David Rand v případě nárůstu naší sobeckosti ukázal prstem na tvrdé podnikatelské prostředí, a stejně tak za viníka označil zkorumpovanou vládu s  zdeformovaným prostředím.

 

 

 

P. S.: http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-jsme-si-rovni-0nf-/p_zahranici.aspx?c=A140423_102339_p_zahranici_wag