Předurčen (horoskopem)? « Vlastimil Marek

Předurčen (horoskopem)?

20.4.2016

Až do třiadvaceti jsem byl přesvědčen, že jsem, jak mi kdosi kdysi řekl, Panna. Tedy pečlivka stydlivka. A taky jsem se tak cítil. Pak jsem ale zběhl z rodného města na severní Moravě do Prahy a našel se. Kdosi mi později řekl, že už jsem Lev. A taky jsem se tak cítil (ve všech kapelách jsem byl šéf, organizátor, věděl jsem kam jít a co dělat). Teprve v polovině 70. let min. stol., kdy jsem pracoval coby skladník pro prodejnu výtvarných potřeb: mým šéfem byl služebně starší Pavel Turnovský, a kromě jednoho dne, kdy jsme připravovali dodávku, a dopoledne druhého dne, kdy jsme ji naložili, nechali odvézt, a předali v prodejně, jsme celé dny trávili poslechem rockové hudby, debatami s přáteli a kamarády, já hrál na dvou stolech s návštěvníky ping pong, Pavel kreslil, já maloval a překládal a denně jsme na střídačku navštívili několik antikvariátů. Já hledal literaturu Indie, Číny, Japonska (a knihy o duchovnosti, navíc jsem denně něco přepisoval na psacím stroji, což byl výborný trénink na pozdější samizdatová a disidentská léta), Pavel začal sbírat knihy o okultismu a hlavně astrologii.

Už předtím jsem se náhodou dostal k časopisecké informaci o existenci čínského horoskopu (v časopise Vlasta, pracoval jsem brigádně na nočních směnách v tiskárně u rotačky, kde se tento ženský týdeník v mnohasettisícovém nákladu tiskl, a dny trávil od jara do podzimu na Karlově mostě s partou výtvarníků a písničkářů), v antikvariátu jsem našel anglickou verzi, přeložil ji a na psacím stroji ji pak svázanou vydal jako jeden ze svým prvních samizdatů. Jsem ve znamení Psa, a tedy loajální bojovník za spravedlnost, čestný, věrný a horlivý, ale zároveň si navždy pamatující zradu…

O deset let později, v době mé dvouměsíční vazby, mi Pavel udělal horoskop, a když jsem se vrátil a potkali jsme se, dal mi přečíst, co v mém horoskopu zjistil (citoval nějakého astrologického autora): V tomto období je třeba alespoň na dva měsíce odjet někam do klidu, do nějaké klášterní, nemocniční nebo jiné cely, a dokončit transformaci. Pobavilo mne to: svému estébáckému vyšetřovateli jsem u výslechů chlubivě ukazoval, jak jsem si cvičením jógy vylepšil ohebnost páteře (dokázal jsem se dlaněmi dotknout podlahy s rovnými sepnutými koleny), a jak jsem díky vězeňské stravě krásně zhubl. Učil jsem spoluvězně nejen jógu, ale i snít, po večerce jsme soutěžili ve vyprávění vtipů atd.: složil jsem tam své univerzity. A od té doby, vždy když jsem někomu vyprávěl, jak jsem se měl ve vězení, jsem končil zmínkou o horoskopu a řečnickou otázkou: tak kdo mne dal zavřít, estébáci nebo osud?

Výstižné charakteristiky (nejen) mé povahy v čínském horoskopu mne tak zaujaly, že jsem dokonce v období, kdy jsem se učil pamatovat si a nepřímo ovládat sny, měl opakovaně prorocký sen o tom, že sedím, už bělovlasý a bělovousý, na Karlově mostě, a za divně velkou minci nabízím vyhlédnutým mladým dvojicím předpověď, jestli jsou „vztahově kompatibilní“, jestli jim to spolu bude klapat. Každá kniha s roční předpovědí co jaké znamení lunárního čínského horoskopu v ten rok zažije a čemu by se měl vyhnout, uvádí totiž i tabulku vzájemné kompatibility: tak jako v zodiakálním horoskopu, jen třetina znamení spolu bez potíží vyjde, ostatní se budou mezi sebou prát…

Když se mne lidé ptali, jaký mám názor na horoskopy, jen jsem citoval statistické výzkumy lékařů o nemocnosti, nehodovosti či sebevražednosti toho či onoho znamení, tedy v závislosti na období, kdy se narodili (a od léčitelů jsem věděl, kdy člověk nemá chodit na operace, tak jako tesaři či houslaři vědí, kdy nemají kácet stromy a zahradníci kdy mají co sázet). Když se mladí mužové ptají na radu, jakou ženu a jak mají hledat, radím (samozřejmě marně) aby si nejprve zjistili její datum narození, vyhledali v jakém je znamení, a porovnali svou kompatibilitu: ušetří spoustu emocí, peněz a zklamání. Souhlasím s názorem, že každé znamení, každý horoskop má záporné ale i pozitivní vlohy a vlastnosti, tedy potenciály, a že záleží na jedinci samotném, co s tímto darem osudu (hvězd) udělá. Někteří lidé jakoby usilovně posilovali jen ty negativní, jiní trpělivě ošetřují a posilují pozitivní danosti. Jinými slovy, s osudem (jak zjistil i Oidipus) si nelze zahrávat, ale, tak jako žena při porodu, stačí se poddat, nebojovat, a surfovat na vlně…

Již od 80. let min. stol. pochybovačům, kteří suverénně tvrdí, že hvězdy na nás nemají vliv (přitom jsme děti hvězd, například každý máme v krvi železo, a to vzniklo přímo při výbuchu supernovy) vyprávím o astronomickém objevu, že mezi hvězdou, která je asi 430 světelných let od naší soustavy, a Sluncem, není žádná jiná hvězda, takže Adhara z 80 % ovlivňuje počasí na Zemi, tedy zjednodušeně to, co meteorologové označují jako biopředpověď (stupeň 1, 2 a 3), a co velmi ovlivňuje naše tělesné subjektivní pocity a zdraví.

Merkur ve Vahách nese schopnost vidět věci z mnoha stran. Ty jej máš ve Lvu (schopnost nadhledu a velkorysosti). Ve Lvu máš ještě další 3 planety (všechny zesilují vlastnosti znamení Lva) a ve Vahách také 4 planety. Takže Tvé pohledy budou značně objektivní a navíc velkorysé. A to je super kombinace. Pro mnohé z tohoto duálního světa však stěží pochopitelné… napsal mi nedávno čtenář, který se astrologií dodnes živí. Hm, tak díky, geny a osude. Vida, a já se divil, po kom to předurčení mám…