Modrá velryba, teroristé a mediální běsi « Vlastimil Marek

Modrá velryba, teroristé a mediální běsi

26.4.2017

Kdysi jeden moudrý člověk nepoučitelnému davu prozradil, že všechno již bylo řečeno, ale protože nikdo neposlouchal, musí se to říci znovu. Právě proto se opět pokusím naznačit, jakou obrovskou chybu dělají média (a potažmo celá společnost, a nejen ta česká), když ve snaze informovat veřejnost (rozuměj: vydělat na drbech a emočně vypjatých senzacích) oslavují kdejakého teroristu tím, že mu věnují veškerou pozornost. Celodenní nepřetržité pořady nebo devadesátiminutových zpravodajství (např. na ČT 24) nejsou nic jiného než nastavovaná kaše plná žvanění odborníků, kteří samozřejmě nemohou vědět víc než média, ale nějak se spekulativně vyjádřit musí, jinak by je znovu nepozvali. Na příkladu jedné z posledních afér, zvané Modrá velryba, naznačím, o co jde, včetně jednoduchého řešení, ke kterému se ale nikdo zodpovědný zcela jistě (zatím) nepřihlásí.

Policie podle manažera pro internetovou bezpečnost společnosti Seznam.cz Martina Kožíška uvěřila hoaxu o Modré velrybě, tedy údajné internetové sebevražedné hře, a varováním přispěla k její popularizaci v zemi, kde ji prakticky nikdo neznal. „V posledních dnech jsme zaznamenali počet hledání převyšující i několik desítek tisíc.“ Dokonalý důkaz běžné naivní (a ziskuchtivé) taktiky úřadů a médií z bláta do louže (Před týdnem jsme zaznamenali několik vyhledávání denně, ihned po zveřejnění zprávy to bylo až sto vyhledávání během hodiny, a v posledních dnes to jde do desítek tisíců denně). Hm, prý máme celkem 6 (slovy: šest!) případů sebepoškození pod vlivem Modré velryb (dnes už nikdo neurčí, co bylo dřív: počítačová hra, nebo reakce některých dítek v rámci touhy po obdivu kamarádů - poté, co policie rozšířila zprávu).

Pamatuji, že v Rudém Právu bývala někde na předposlední straně zvláštní stručná rubrika naznaná Černá kronika. Dnes máme noviny i televizní zprávy tzv. svobodné, necenzurované, ale rozhodně ne pravdivé: realitu nereflektovalo ani Rudé Právo, ale nereflektují ji ani dnešní média: z deště jsme jen přeskočili pod okap. Tehdy nás (in)formovalo Rudé Právo, dnes majitelé médií a co nejstručnějších pravd a hlavně senzací.

Zájemcům, kolegům hlídačům i rockovým spoluhráčům jsem v 80 letech min. stol. (a o desítku let později na svých přednáškách a seminářích) vyprávěl o postupném zjišťování neurovědců, že vyprávěním o nějakém neúspěchu jej člověk, resp. jeho mozek, nevyřeší, právě naopak, jen jej trénuje. A je v něm (rozuměj: v neúspěších) stále lepší. Co takhle se domluvit a už nikdy o žádném teroristovi sáhodlouze nereferovat? Samozřejmě by bylo třeba veřejnost seznámit s rozhodnutím a plánem teroristy se nezabývat, aby nevznikl dojem, že je veřejnosti něco zamlčováno. Ale pak případně jen oznámit, že tam či jinde se něco stalo, někde na předposlední straně, ve stále méně sledované rubrice terorismus… Už jsem psal o magické síle médií, která se vymkla z kloubů a šílí, vícekrát. Nemáme v mozku emoční brzdy na příliš velké a davové situace nebo cunami falešné intimity facebooku, a pouštíme si teroristy a fake bublinové informace až do televizního křesla a do postele. Je to jako kdybyste přidali tlupě opic ke krmení pár odjištěných pistolí… co se asi dříve nebo později stane? Mene tekel:

Zdá se, že lidstvo svými sociálními sítěmi zplodilo cosi, co se vymyká rozumovému uchopení. Jako by se otevřela Pandořina skřínka a vyletěli běsi. Džin se do láhve hned tak vecpat nedá, jakmile ho jednou pustíme na svobodu. Každopádně je aféra s Modrou velrybou – ať je to hrozba imaginární, nebo reálná – velká zkouška soudržnosti rodiny. Kde si rodiče získali důvěru svých dětí, mají mnohem menší starosti, než je mají jinde. Zároveň je to varování, co všechno ještě přijde, až se sugestibilita zprostředkovaného vnímání zesílí. V sítích jsou zakletí běsi. Ještě že je to na elektriku a dá se to vypnout… napsal Ondřej Neff.

Řešení? Naučit se vypínat mobil, počítač, hýbat se a pomáhat lidem. Naučit vypínat mobily i děti. Zakázat je na hřištích, v tělocvičnách, ve třídách. Jak jsem psal už několikrát, zatímco traumatickými rutinními porody si pěstujeme své budoucí teroristy, mediální glorifikací teroristů a jejich činů si budujeme otrlost a návyky a absťáky sledováním dalších rychlých zběsilostí ve filmech. Fiktivních i reálných modrých velryb v hlavách (také díky senzacechtivým médiím a úřadům) nic netušících puberťáků bude díky běsnění médií přibývat (dokonalý případ sebepotvrzujícího se proroctví) , ne že ne… Rozumných komentářů je jako šafránu… ale jsou. A zatímco majitelé novin  a televizí vydělávají, lidstvo se ubaví a uzážitkuje k smrti (a vyhynutí), ale velryby a jiná květena si oddechnou.