Co mi schází

1.1.2009

Přesněji napsáno, co mi jako blogerovi schází na adrese blog.respekt.cz.? Především komunikace se správcem (či mateřskou blogerskou lodí). Dlouhé týdny neodpovídá. 10. dubna mi totiž přišel mail: Přeji vám pěkný den, paní účetní mi psala, že se nám vracejí platby, které vám posíláme za články týdne. Prosím, mohl byste zkontrolovat, zda je vámi zadané číslo účtu správné? Díky moc a velmi se omlouvám za tuto komplikaci, Adam Javůrek.

Ihned jsem odpověděl, že číslo účtu, jak vidno z mého blogu (ve kterém jsem oznamoval, že jej na protest proti nesmyslným platbám bance zruším), nemám, a požádal jsem, aby mi platby poslali, tak jak to dělají ve všech novinách a časopisech a rozhlasech, kam přispívám a ve kterých účinkuji, složenkou. A také jsem se podivil, jak to, že nevím, že v nějaké „soutěži“ o článek týdne občas vítězím. Odpověď žádná. 24. dubna jsem se pozeptal, co s tím je. Dodnes se nikdo neozval.

Když správce vyhlásil v týdnu mezi Vánocemi a Novým rokem (velmi „okurková sezóna“) soutěž o nejlepší vánoční blog, napsal jsem mu, co si o tom myslím.

18. ledna mi pak Adam Javůrek napsal: Byl to opravdu pokus, jak aspoň krapet oživit týden, který byl předem odsouzený jako mrtvý. Nepředpokládal jsem, že to bude mít velký dopad. Nicméně ta historka za tím je pravdivá – opravdu se jeden autor vzdal svých peněz. A přeci si je nenecháme, ;-) tak jsem je takhle poslal dál. Na té věci je ohromně paradoxní jedna věc. Nakonec se tím hlavním oceněným článkem stal váš text. :) Ten moc krásný článek o panu Macků. Prosím, přijměte naše díky. K té bilanci. Určitě něco sepíšu – třeba k půlročnímu půlvýročí. Je tam pro mě řada velmi zajímavých věcí. Například zvláštní univerzitní souboj. Co do počtu blogujících studentů brněnská Masarykova univerzita s přehledem poráží pražskou Karlovu. Zajímavé. 

Nechápu to. Copak správci nestojí za to studenty (oznámením existence tohoto „souboje“) motivovat nejen na těchto univerzitách? Copak neví z vlastní zkušenosti, že každá (a navíc blogově veřejná) pochvala každého (ješitného) blogera potěší a hlavně nabudí k lepším výkonům?

A tak se (řečnicky, tedy blogersky) ptám: k čemu soutěž, když o ní soutěžící, a dokonce ani výherci, neví? Kde a kdy si počteme v nějakých těch bilančních „inventurách“ (počet článků, počet blogerů, úspěšnost v soutěži o nejlepší karmu atd.), slibovaných počátkem roku?

Jak chce správce a šéfredaktor stimulovat a motivovat „své“ blogery? Nevšímavostí? Ale to je ta úplně nejhorší možnost. Lepší už je i nějaká ta kritika, když už nikdo nikoho nechválí.

Právě tohle mi na blog.respekt.cz schází. Alespoň nějaký zájem. Občas nějaké (třeba měsíční) shrnutí. Nějaká ta jakkoliv virtuální „odměna“ (které s velkou pravděpodobností vzdají, protože bloger píše pro čest a slávu, nikoliv za peníze) pro ty poctivě, kteří se snaží psát skutečně denně. Však jsem si nemohl nevšimnout, že ti, kteří psali pravidelně ještě v listopadu, prosinci, nebo i v lednu, dnes píší jen zřídka. Proč taky, když neexistuje zpětná vazba? Když je jasné, že správci je to jedno? Ve vzkazech správců stále trůní pozvánka z 14. března (a oprava z  4. dubna) na setkání na Kampě. Uskutečnilo se vůbec? Kolik přišlo blogerů? Jak jejich setkání dopadlo?

Alespoň nějaký zájem správce (nebo časopisu Respekt) o „jeho“ blogery, to mi schází…

 

Vlastimil Marek, úterý 1. květen 2007