Háj moudrosti (koncem července 2007)

1.1.2009

V neděli 29. 7. 2007 jsme se zajeli se srpy v rukou a obdivem v srdci podívat, jak rostou v březnu zasazené stromky v Háji moudrosti (u Přerova nad Labem). Háj byl vidět už zdáli, také díky poli ještě malých, ale o to žlutších slunečnic hned nad ním. Nazuli jsme gumáky a vydali se vysokou travou pomáhat stromečkům: ožínat vysokou trávu a plít plevel kolem nich, rovnat ty kůly, které je spíše křivily, opravovat drátěné pletivo coby ochranu proti hlodající zvěři.

Pokud byste někteří z vás chtěli sem tam přijet (v pracovních botách nebo gumákách, se srpem či kosou v ruce a na nich rukavice), a poněkud vás zarazilo, že již neexistuje polní cesta, kterou se dalo z asfaltové sjet až ke stromům, které zakrývají potok, za kterým se rozkládá Háj moudrosti, protože ji jakoby náhodou zorali, nic se nelekejte, zaparkujte někde u silážní „haldy“ a přejděte pole toho, co tam zrovna budou pěstovat (teď je tam uschlá cibule).

Jako by náhodou také vybudovali místní intenzivní velkopěstitelé okurek salátů zelí a jiných výnosných plodin onu silážní a odpadní haldu, která příjemně voní bioplynem. Právě tak jistě jen náhodou nechali východní kraj Háje obrůst velikými exempláři lebedy, asi vědí, že se z listů dá udělat vynikající špenát.

To vše ale odhodlané ochránce a vychutnávače dokonalé přírody neodradí, že.

Právě teď už mají klikve nádherné plody, které jistě poslouží hejnům ptáčků, moje žena pomohla několika borovicím, a cestička, kterou tam zanechal dobrý hospodář a skřítek, umožnila Vaškovi Adámkovi meditačně chodit. Všude voněly desítky bylin různých tvarů a barev, bylo vidět poletovat pár motýlků, nižší úsek travin jednu chvíli v klidu přehopsal mladý zajíc, hojnost šťovíku dala vzpomenout na mládí, a uprostřed, mezi třemi lípami, jsme si chvíli zameditovali. Cestou jsme ochutnali švestky (půlka jich byla červivých), zamávali oběma keltským kopcům

Moc jsme si to užili.

Tak zase někdy na přivoněnou, háji…

Vlastimil Marek, sobota 11. srpen 2007