Tahle otázka trápila a trápí mnohé dávné i současné myslitele. Naposledy se stala hlavním tématem rozhovoru se slavným polským sociologem Zygmuntem Baumanem pro víkendovou přílohu LN. Pokusím se, jako již vícekrát, naznačit příčiny stavu, který Bauman popisuje takto: Jako mladý jsem si myslel, že zlo pochází z třídního rozdělení. Pak komunisté třídy zrušili, a zlo vesele existovalo dál. Další návrh byl, že zlo pochází z absence demokracie. Dobrá, máme demokracii, ale zlo vidíme všude kolem sebe. Kdykoliv jsem se snažil naznačit příčiny existence zla v lidech (kteří tvoří systémy), čtenáři buď nepochopili, nebo se raději chovali stylem mrtvého brouka. Pokusím se tedy teď vyjádřit svůj názor formou otevřeného dopisu věhlasnému sociologovi.
Vážený pane Baumane, zaujalo mne vaše přiznání, že jste na otázku, kde se bere zlo, nikdy nenašel odpověď. Pokaždé, když jste vložil naděje do nějaké změny ve společnosti, ukázalo se, že jste se mýlil, a tvrdíte o sobě, že jste tedy (v tomto ohledu) zkrachovalec. Přitom jste již na počátku spisovatelské dráhy byl kousíček od správného řešení: deníky vaší ženy Janiny z pobytu ve varšavském ghettu za války vás tehdy inspirovaly jejím tvrzením, že „obludné věci nedělají obludy. Kdyby je dělaly, bylo by snadné ty obludy posbírat a zavřít. Skutečná tragédie spočívá v tom, že zvěrstva páchají za určitých situací obyčejní slušní lidé.“
Propagátor přirozených porodů Francouz Frederic Leboyer to již před lety vyjádřil přesně: „Těžko je možné představit si děsivější vstup do života než je ten, který porodnictví připravilo několika posledním generacím.“ Spolu s ním a některými prenatálními psychology, jako jsou Peter Fedor-Freybergh, Thomas Verny nebo Stanislav Grof, nebo porodníky, jako jsou Marsden Wagner nebo Michel Odent, tvrdím, že hlavní příčinou naprosté většiny zla v současném světě je již nejméně stoletá „tradice“ medikalizovaných porodů dětí v nemocnicích. Ty totiž se všemi svými negativními vlivy (viz i doporučení Světové zdravotnické organizace, která jsou ve většině rozvinutých demokraciích ignorována) vedou k pozdějším psychickým poruchám, niterným nejistotám a úzkostem. Proti nim pak především muži vymýšlejí různé formy obrany: masku bojovníka, moc úředníka, absolutní moc diktátora, lži a korupci politika.
Pomohu si metaforou: zatímco počítače, mobilní telefony a dokonce i automobily vyrábíme v podmínkách přísné čistoty, porodnice a školy jsou továrnami na poškozené výrobky. Hrubě řečeno – neviditelně, leč celoživotně poškození devianti pak špinavými mozky vymýšlejí a páchají špinavosti. Již mnoho let je známo, že převažující množství kriminálních činů páchá velmi malé procento stále stejných lidí. A že naprostá většina z nich byla nechtěná, nebo traumaticky porozena, nebo odložena do kojeneckých ústavů. Vždyť i diktátoři všech doby byli v dětství týráni. Jsou to skutečně „obludy“ ve smyslu výroku vaší ženy, které páchají většinu zla na světě. V jistém smyslu by bylo velmi snadné je posbírat, separovat a léčit, pokud to vůbec jde. Lepší by ale bylo pokusit se preventivně zabránit jejich poškození.
Dnes už víme daleko víc o procesech myšlení a reakcích mysli a těla, takže, jak napsal Fedor-Freybergh, kdyby se nám podařilo zajistit, aby byly děti milovány a chtěny od samého počátku těhotenství, a optimalizovat prenatální a perinatální stadia života bez narušení základních potřeb, bez agrese a psychotoxických vlivů, výsledkem by byla společnost bez agrese a násilí. Což nejen podle něho navíc úzce souvisí i s další hrozbou současného lidstva: děloha je prvním ekologickým prostředím, a jak se k dítěti chováme, když je v děloze, tak se pak ono bude chovat ke svému prostředí v dospělosti. Jinými slovy, nechtěný a pak navíc zákonitě špatně porozený chlapeček, separovaný od matky a ponechaný, zoufale křičící strachy, na nemocničním oddělení, se bude cítit ohrožený a nejistý po celý zbytek života. A bude si zákonitě hledat náhradní formy uvolnění: agresi, násilí, nikotin, alkohol, partu, politickou stranu, peníze, za které si koupí pocit moci atd. atp.
V prvních vteřinách a minutách našeho života mozek většiny z nás, kteří jsme přišli na svět při medikalizovaném porodu, zjistil, že svět je studené, oslepující, hlučné, nepřátelské a život ohrožující místo – a podle toho se zařídil. Ukazuje se, píše Robert Pollack, že „v mozku těch nejmenších dětí je úschovna nevědomých vzpomínek shromážděných v době, kdy jejich vědomí nebylo než změtí ruchů a šumů. Výsledkem je hluboký pocit strachu a zlosti. Na těchto základních emocích se pak dále budují ty stále složitější. Když prožíváme pocit nenávisti ke komusi mocnému, nebo neopětovanou lásku, znovu prožíváme své nejprvotnější pocity.“ Zjednodušeně řečeno, základní operační systém včetně emocí je u většiny lidí nastaven na hodnotu „negativní“. Člověk je pak většinou neustále a nevědomě stažený, čeká útok, ohrožení. Celý život pak v něm vnější události budou rezonančně vyvolávat právě tyhle nejhlubší emoční záznamy, které pak, aniž s tím může cokoliv dělat, ovlivní i všechny jeho současné a budoucí postoje.
Vážený pane Baumane, ověřte si, prosím, vše, co naznačuji. Kontaktujte ty, které jsem uvedl, pokuste se dát dohromady aktivní mladší nadšence z kruhů nepředpojatých lékařů, filosofů a myslitelů a vahou své osobnosti pomozte nastartovat změnu nejen v porodnictví. Mohl byste třeba nasměrovat ty superbohaté k tomu, aby kromě a místo podpory postižených dětí a lidí začali podporovat prevenci vedoucí k porození dětí zdravých, nepostižených. Stačilo by těhotné ženy informovat o tom, co se děje v našich nemocnicích, kde stále považují těhotenství za nemoc a porod za její operativní léčbu, a kde jsou skutečné příčiny utrpení a zla.
Po všech těch konferencích, tisících článků a stovkách chytrých knih, které, jak už víte, nic nevyřešily a nic neřeší, je třeba se koncentrovat na to, co jediné má smysl a je řešením a odpovědí na naši společnou a celoživotní otázku po původu zla: změníme-li způsob, jakým rodíme děti, změníme i svět a systém. Osobně jsem připraven kdykoliv kamkoliv přijet a vést konstruktivní diskusi vedoucí k pochopení, odkud se bere zlo, a tedy i jak se jej zbavit.
