Často zmiňuji tvrzení předků, že ďábel je v detailu, nebo obráceně, jak moc i při velkých akcích záleží právě na detailech. (a že rozhodující by měl být pozitivní úmysl). Nejen komunisté zase často zneužívali přísloví, že když se kácí les (nebo scelují políčka či likviduje jedna sociální třída), létají třísky. Marně jsem se také od 70. let min. stol, kdy jsem začal cvičit jógu (nebo překládat duchovní spisky), pokoušel informovat, jak moc záleží i na podstatě, nejen na formě a výrazu (cviku nebo slova). Zodpovědnější právníci a Václav Havel pravidelně připomínali nutnost dodržovat nejen literu, ale i ducha toho kterého paragrafu a zákona.
Ocituji několik ukázek volně a na přeskáčku i mezi řádky a odstavci naznačujících, že vývoj organismu i společnosti má přece směřovat ke stále větší koherenci, nikoli si opakovaně a nepoučitelně, kvůli prkotinám rozbíjet ústa a pokrok na detailech jen kvůli tomu, že jsme se nenaučili být k nim a ostatním pozorní. Že jsme tak ztratili základní (předběžně opatrnou) povědomost o tom, jak moc naše emoce a nemoce souvisejí, a jak jsme, ne že ne, epigeneticky, (ne)přímo zodpovědní za důsledky takovéhoto přezíravého chování a jednání: za kvalitu života svého i dalších generací. Jinými slovy, opět naznačím, jak moc záleží na tom, JAK myslíme, jak se (ze)ptáme, a že žádná myšlenka, natož skutek, ať už negativní nebo pozitivní, nezůstane (ať v mozku nebo na těle) bez dlouhodobých (rozuměj: epigenetických) následků.
Genetik vidí gen jako posloupnost písmen bází (genetickou abecedou A,C,G,T), které můžeme přirovnat k vytištěným listům kuchařské knihy. Epigenetický zápis je něco jako rukou psané poznámky, které jsme si na okraj návodu připsali sami, nebo to udělala naše babička. V případě vánočního přirovnání by taková epigenetická noticka mohla znít: „Toho badyánu od Coufalů je potřeba dát tři lžičky, ale toho od Fortelnů stačí jen dvě špetky, jinak bude perník smrdět jak z parfumerie“. V genech jsou tedy jen strohé příkazy ve smyslu dělej to nebo ono. Každý řidič ale dobře ví, že když automobilová navigace hlásí „zahněte doleva“, dát hned plný rejd, nemusí být to pravé.
Teorie duhové gravitace naznačuje, že náš vesmír nemá začátek a konec, je tedy nekonečný. A také že gravitace jako taková je jiná v jiném barvě světla (duhy). Doposud se věřilo a tvrdilo, že světlo se šíří stále stejně, bez ohledu na jeho frekvenci.
Vedoucím katedry, profesorem, držitelem obrovských grantů se u nás jen těžko stanete bez pečlivě budované sítě konexí, které se udržují v provozním stavu mazivem, jehož název je morální korupce. Profesor Zdeněk Slanina. LN 9. 1. 2014
Nedůvěra k akademickým elitám a univerzitám zasahuje samé jádro západní společnosti… Cíl vzdělávání je stále stejný: dát přednost laskavosti před myšlením… recenze knihy W. G. Bowena Higher education in the digital age, ceskapozice.cz 13. 1. 2014
Mé auto začne poplašeně kvokat, blikat a pískat pokaždé, když chci popojet dva metry do garáže, a že prý ne a ne a nepojede, pokud se na ty dva metry překonané rychlostí pět kilometrů za hodinu nepřipoutám. Zdá se vám to jako prkotina? Tak vězte, že to zas taková prkotina není. Jde tu o princip. A je to princip prohnilý až na půdu. A začíná zasahovat i do politiky a mezinárodních vod. Pokud jste až dosud měli dojem, že chránit člověka před sebou samým je výsadou obzvláště Američanů, vězte, že Evropa je na tom stejně mizerně: Prevence je skvělá věc. Nic proti ní. Tomu se říká svoboda rozhodování. Soudy by tu měly být od toho, aby svobodu hájily. Zajímavé je, že Evropa se rozhodla jinak. Požene nás za naši svobodu před soud. Markéta Šichtařová
V žebříčku Světové zdravotnické organizace jsme my Češi v pití alkoholu na prvním místě. A v roce 2012 stoupla spotřeba na obyvatele o téměř čtyři procenta.
Albert Einstein a další fyzici si po druhé světové válce vysnili absolutně krásné a soběstačné zákony přírody, které budou ctít přirozenost (naturalness). Zjednodušeně řečeno, podle těchto představ by měly ty nejzákladnější fyzikální parametry hodnoty v řádu jednotek a nemělo by tím pádem jít o ohromně veliká či naopak velice malá čísla… V současnosti nás zlobí tři významné parametry související se Standardním modelem částicové fyziky… V poslední době se mezi fyziky šušká, že by zajímavým řešením mohl být koncept mnohovesmíru. Raphael Bousso a Joseph Polchinski v roce 2000 podotkli, že z M-teorie vyplývá, jak uspořádat dodatečné dimenze, které by podle této představy měly být pevně zauzlené kolem každého bodu naší čtyřrozměrné reality. Tyto možnosti by neměly být rovnocenné, ale lišily by se v množství vázané energie. Tím by se před námi otevírala možnost existence nepředstavitelného počtu rozličných vesmírů. Pokud by to tak byl.o, tak by ovšem požadavek přirozenosti ztratil smysl. Vesmír by nebyl unikátní a dokonalý, byl by jenom jedním z ohromného počtu existujících vesmírů.
Výzkumníci z finské univerzity v Tulku zjišťovali, jak moc nás i tělesně ovlivňují emoce. Ukázalo se, že když jsme rozzlobení, jsme si více vědomi hlavy a rukou (podvědomě si je chceme chránit v boji), když jsme smutní, máme slabé i nohy, když jsme zamilovaní, záříme nejen teplejší horní polovinou těla, ale až k palcům u nohou, když jsme šťastní, energeticky nám září celé tělo, když jsme rozhořčení, okamžitě se nám zvedá žaludek a oslabuje trávení atd. Podívejte se na grafické znázornění zde
Vědecký poločas rozpadu trvá asi sedm let. Max Planck (1858 – 1947) Komentář autora: i kdyby se někdo naučil všechno, co dnes věda v tom kterém oboru ví, za sedm let by polovina jeho znalostí byla již překonána.
P. S.: Symptomy důsledků? Například Zygmunt Bauman (v knize Tekutá láska) zmiňuje poradenský boom, spojený se zevšedněním zpovědního rituálu, tedy situaci, kdy necháme experty (prostředníky, pozn. aut.) nakukovat nejen pod peřinu, ale také jim naivně důvěřovat v otázce chodu celosvětového hospodářství. Vysvětluje, proč stojíme o kapesní vztah, který lze kdykoliv odložit, nebo o chtění bez čekání, kdy jsou naše touhy naplněny pomalu dříve, než je pocítíme. Proč jsou dnes tak populární soutěže Výměna manželek, internetové seznamky (a semináře Bohyní sexu za víkend, pozn. aut.), a proč to, co nám přijde pozoruhodné, oceňujeme spíš slovem cool než hot? Marta Svobodová v recenzi knihy, A2
Z mnohaletých výzkumů vyplývá, že pro kosmickou posádku (např. při letu na Mars) bude výhodné, když budou na palubě lodi ženy tak zvaného mateřského typu (tedy rozhodně ne současné české seminářové bohyně a naprostá většina matek, kterým mateřský instinkt ukradli naši porodníci). Tedy takové, které se umí vcítit do situace druhých, tedy s ženským instinktem či šestým smyslem, kterým jsou některé ženy obdařeny. Ženskost a vnímavost jsou základním předpokladem celkových vlastností ženy, tvrdí sociolog Jaroslav Sýkora (aktualne.cz 13. 1. 2014, Tým na Mars potřebuje ženy a mateřský instinkt)
