Desatero aktivní sebeobrany « Vlastimil Marek

Desatero aktivní sebeobrany

12.3.2017

… aneb co můžeme (dlouhodobě a celospolečensky, ale i krátkodobě a individuálně) a měli bychom dělat ve stále chaotičtější současnosti, abychom sobě (a přeneseně i komunitě) uchovali niternou tvůrčí svobodu, která pak pomůže i té vnější, evropské … Abychom neztratili chuť do života, ani základní směřování v duchu hesla Jednej lokálně, mysli globálně, změň se individuálně… Abychom naplnili své poslání… Jsou to současně verbalizované tisíciletími vyzkoušené fígle jak na sebe, ego, svět a život – v tučné verzi pro úplné začátečníky a velmi pokročilé (věční začátečníci a intelektuálové budu potřebovat i komentář, skeptici a hnidopiši i další poznámky drobným písmem). Samozřejmě, na hrubý pytel hrubá záplata, na stále chaotičtější a složitý svět potřebujeme delší instrukce (dnes je i návod na upotřebení mobilu tlustá knížečka). Ale stačí pojmout úmysl, začít u sebe a vytrvat – v přítomnosti, teď a tady, krok za krokem.

 1.     Rozhodujicí je úmysl. V případě žen je pak třeba přirozeně počít, nosit a rodit příští buddhy. A především poddat se svému ženství, nebojovat. Vychovávat děti nejlépe v přírodním prostředí a ke schopnosti žít v pravdě a respektu (k jiným i k přírodě). Pečovat o děti a muže a vychovat další rovné lidi je celoživotní poslání a stojí za to se mu naplno oddat a věnovat (i v případně omezených prostor a možností: doma v rodině člověka žádný politik či byrokrat neomezuje).

Nebojte se mít dlouhodobé a velké celoživotní cíle, pozitivní úmysly. Já jsem v roce 1977 začal dlouhodobě připravovat svou dvouměsíční cestu do japonského zenového kláštera v roce 1979. Režisér Cameron pracoval na Avatarovi několik let, a teď už několik dalších let pracuje na dalších nejméně dvou dílech: celé ty roky se nemá čas zabývat korupcí politiků či davu zblbnutému konzumem požitků, a je cele, tělem i myslí, ponořen do pozitivních myšlenek a akcí.

 

2.     Génius dělá chyby, ale blbec je opakuje. Dovolte si a dětem učit se hrou, a dělat chyby. Zkuste všechny podezírat z těch nejušlechtilejších úmyslů i možností, a hlavně své blízké, přátele i ty ostatní chválit, chválit, chválit.

Děti potřebují lásku ale také jasné hranice. Když dcery něco provedly, a bylo potřeba nastolit hranici, zařval jsem: Co jste to provedli… ale v téže větě klidným tónem dodal: To jsem ale přísnej tatínek, co? Když si tříletá dcera lehla před hračkářstvím na asfalt a bouchala ručkama a křičela, že tu panenku musí mít, lehl jsem si vedle ní a taky bouchal rukama do asfaltu. Dcera ztuhla, a zděšeně se ptala: Tati, co to děláš? Já ti pomáhám, řekl jsem… Už to nikdy neudělala. Mimochodem, člověk se vyvinul z opice díky malé chybě genomu v asi padesáti jedincích.

 

3.     Není cesta k laskavosti, laskavost je cesta. Šiřte laskavost třeba tím, že budete mávat dětem v kočárcích nebo baby vacích, usmívat se na ně, navazovat kontakt, a tím uvolníte často stažené tváře ustaraných maminek a ty se začnou také usmívat… ale především budete trénovat dlouhodobý a nakonec automaticky trvalý pobyt v pozitivní náladě.

Pomáhají malé i velké rituály, opakování (každá rutina se může změnit v modlitbu), a hlavně pomoc druhým (základní pravidlo buddhismu: pomocí druhým pomůžeme především sami sobě… abychom mohli pomáhat druhým). Tím se člověk vyhne pastem ega (které dokáže vytvářet velmi důmyslné matrixy iluzí).

 

4.     Nahraďte slovo problém slovem radost. Postupně přestaňte používat negativní slova, nechvalte dobré jídlo nebo film stylem bylo to hrozně dobrý, strašně šíleně krásný… a třeba se naučíte nepoužívat ani negativní myšlenky.

Kdykoliv (bezmyšlenkovitě) řeknete jakékoliv negativní slovo, platíte (dětem) fant – banán, čokoládku… Trénujte (nejprve pomocí hary, pak to bude naskakovat automaticky) umění vidět každou minci (věc, osobu, činnost) z obou stran zároveň. Kdykoliv někdo bude popisovat něco negativního, vás bude rovnou napadat pozitivní verze události a pak i řešení.

 

5.     Cokoliv děláte, dělejte na 100 %! Veškerá činnost se pak změní na meditaci (na hladině mysli bude jen jedna jediná, ideálně pozitivní činnost, a v zrcadle rovné hladiny se bude skutečnost odrážet nezkresleně). Nečekejte nic a buďte připraveni na všechno. Naučíte se být a žít v přítomnosti.Teď a tady. Snadno se pak naučíte dokonale se soustředit.

Začnete pak kouzlit s časem: minuty budou nekonečné, hodinky a kalendář zbytečný: začnete být pány času – vždy odpočatí, laskaví, usměvaví. Jedna a pak každá činnost na 100 % jakoby na předním skle auta očistí vše předchozí… a mysl bude neustále čistá. Mantra pro ego na Cestě: Stačí přestat vyvádět, klid a mír je rázem zpět…

 

6.     Zpívejte mantry. Kdo pozná tajemství zvuku, pozná tajemství vesmíru, tvrdili vyzkoušeně dávní Indové a Tibeťané. Kdo si brouká, ale i mručí, kdo zpívá (nejlépe mantry, ale stačí jen slabika ááá) uvolňuje hlasivky, tedy i emoční bloky.

Proto lidé tak rádi zpívají u ohně nebo ve sboru (ale nesmí to být Janáček). Proto je meditace zpěvem (jednoduchých, vždy pozitivních pojmů) tak účinná očista mysli a posléze i těla. Královskou disciplínou je pak alikvotní zpěv.

 

7.      Pravidlo levé ruky. Trénujte propojení svých mozkových hemisfér (tvořivost, imaginaci, schopnost improvizovat, přestat vnímat vše černobíle a kriticky) třeba tak, že budete polévku jíst lžící, nebo držet počítačovou myš vždy v levé (rozuměj: nešikovné) ruce. Existují i kurzy kreslení levou rukou (vřele doporučuji!). Jak může být člověk zharmonizován, když je jedna půlka jeho těla nešikovnější – a signály z nešikovné půlky pak na hladině mysli odpovídající mozkové hemisféry jsou pak jiné než signály na té druhé, a  mysl i člověk je nevyvážený, nakřivo?

 

8.     Strčte si ego do hary, zní zenová instrukce dokonalého (vy)řešení základní pasti většinou špatně porozeného Evropana. Trik, jak se nenamočit každou větou do emocí: vnímat svět pomocí energetické čakry (kousek pod pupkem). A jak zvládnout vnímat detail, jednu činnost, na 100 %, ale zároveň neztratit ze zřetele vidinu celku.

Česká verze zní Ser na kšandy…(viz mnou často uváděný vtip). Nebo Neber si to tak (osobně). A zvládnete pak i buddhistické umění vnímat vše takové, jak a jaké to je (kóan: Myš žere kočičí žrádlo, ale  kočičí miska je rozbita). Na všem, i tom zdánlivě nepříjemném, je vždy něco pozitivního. Hrajte s dětmi nebo přáteli hru: kdykoliv bude někdo vykládat, co se mu stalo nepříjemného, rovnou začněte vymýšlet, co na to bylo a je pozitivní.

 

9.     Vše je propojeno. Každá myšlenka, každý čin má svou váhu: osobní i společnou… a ovlivňuje i ty další. Všechny cesty vedou … k cíli, přičemž začít můžeme prakticky čímkoliv (ideálně pozitivním). A v jakémkoliv pořadí. Dívce stačí přirozeně (nejlépe orgasmicky) porodit (ovšem jako doma) a narodit se v Ženu. Ganga práv ale pramení v Himálají povinností. Nelze cokoliv (a především sama sebe) ošidit, přeskočit, ošvindlovat.

Začít můžeme prakticky čímkoliv a odkudkoliv. Zpohodlněli jsme totiž a pálí nás dobrá bydla, špatné časy přitom ale, jako za třicetileté války (za časů každodenního nebezpečí moru či válek), nabízejí možnost pracovat na sobě a žít vášnivěji a intenzivněji.

 

10.  Kdo chvíli necvičí… (je lapen lupiči bdělého vědomí, a znovu zpitomí). Život není škola, studium nekončí složením zkoušek a převzetím diplomu. Ale s uměním koncentrace na detail, s pomocí hary, manter i laskavosti a nadhledu, je a může být život hrou, zábavou a meditací, nikoliv řeholí. Není cesta k duchovnosti, duchovnost je Cesta (a již v nedalekém budoucnu budeme muset být každý daleko duchovnější, nebo nebudeme vůbec).

Dokonalost, stejně jako moudrost, kterou nelze nastudovat, přijde pak sama, jaksi bez vědomého úsilí. S pozitivním úmyslem, zábavným učením hrou, laskavostí, pozitivním myšlením i řečí, zvládnutím různých ověřených metod soustředění a (sebe)obrany proti egu, jako jsou hara, mantry, meditace, přijde nejen moudrost, klid a nadhled, ale možná i osvícení…