Zatímco jsem uchváceně sledoval děj, hity a přirozené, a tedy vynikající herecké a taneční výkony, a vzpomněl si přitom na Starce na chmelu a Nikolu Šuhaje s mladičkou „Eržikou“ Bittovou, nemohl jsem nezaznamenat, jak negativní jazyk je čeština.
Po delší době jsem si vychutnal skutečné umění. A dokonce v oblasti, která je dnes přímo symbolem pouhého vydělávání peněz. Na ČT 2 jsem si zopakoval některé slavné melodie a dokonalé zpracování více jak čtyřicet pět let starého filmu West side story.
Zatímco jsem uchváceně sledoval děj, hity a přirozené, a tedy vynikající herecké a taneční výkony, a vzpomněl si přitom na Starce na chmelu a Nikolu Šuhaje s mladičkou „Eržikou“ Bittovou, nemohl jsem nezaznamenat, jak negativní jazyk je čeština.
Už jsem někde psal, že když česká diplomatka komentovala po zvolení Schwarzeneggera kalifornským guvernérem hypotetickou možnost změny ústavy, aby se někdy v budoucnu mohl stát i presidentem, řekla nejprve anglicky All is possible, a dodala česky Nic není nemožné. Tedy veskrze optimistickou a kladnou větu přeložila typicky a česky, tedy negativně, hned s trojím záporem.
Tahle věta je dokonalou ukázkou jakýchsi českých jazykově negativních automatismů, kterých si obvykle už ani nevšimneme.
Všimli jste si už, kolik lidí vždy, když odpovídá na váš dotaz, začíná jakýmsi onomatopoickým, ale příznačným „no né… ale…“
Zopakuji: podvědomí nezná ironii a jakýkoli zápor je rozkazem pro produkci adrenalinu (protože mysl očekává něco negativního). Když řeknete, že s tím nemáte žádné problémy, opět jste podvědomě nařídili mozku, aby produkoval adrenalin. Když pochválíte oběd slovy „Mno, nebylo to špatný…“, narušujete své trávení, a když o něčem či někom řeknete, že je „bezvadný“, už si ani neuvědomujete, že tohle přídavné jméno je složeno ze dvou negativních věcí – něčeho co chybí, a něco co nemá (vidíte, další negativum) vadu.
Maria, jejíž jméno se tak krásně zpívá v oné slavné árii, v jednom dialogu prohlásila : „So much to believe.“ A titulky dole tvrdily: „Nemohu tomu uvěřit“.
V angličtině opět velmi pozitivní vyjádření toho nejpozitivnější citu (její vyvolený jí právě řekl, že ji miluje). Čeština to přitom tak, jak to bylo vysloveno, tedy pozitivně, přeložit nedokáže.
Nemohu uvěřit tomu, jak hluboko, tedy do jakých negativních a vlastně již ani nevnímaných hlubin, jsme klesli. Protože když jsem to chtěl přeložit adekvátně situaci a angličtině, nenašel jsem odpovídající jedno či dvouslovný, ale především tedy pozitivní výraz. Je to příliš krásné, než abych tomu věřila… je možná přesnější, ale spíše ironické, a podvědomí ironii nepozná (a reakce mozku jsou opět negativní). Těžko uvěřit, je další varianta. Ale opět námaha, pochybnost, nejistota (jako u začátku české hymny): těžko uvěřit, že by právě takhle vyjadřovala čerstvě zamilovaná dívka úžas a radost.
Kdo z vás si na počátku mého zamyšlení uvědomil, že i já jsem (dvakrát!) použil větu se třemi zápory, ačkoliv byla myšlena kladně?
Nemohu tomu uvěřit, jak moc jsme (už jaksi automaticky a nevědomě, ale o to účinněji) negativní…
Vlastimil Marek, úterý 12. prosinec 2006
