„Neuvěřitelné žvásty, jimiž nakrmili pražští zastupitelé David Vodrážka (ODS) a Karel Březina (ČSSD) diváky čtvrtečních Událostí, komentářů na ČT 2, mě přinutily zbystřit pozornost. Pražská politická reprezentace nás tahá za ponožku,“ napsal ve svém dopisu LN jeden čtenář na téma knihovny na Letné, a pokračoval: „Milí zastupitelé, jděte do kelu! Mluvíte tak nevěrohodně, jako byste měli něco za lubem. Copak chcete postavit na místě zatím vyhrazeném pro novou Národní knihovnu? Nevěšte lidem bulíky na nos a kápněte božskou.“ Nenapsal bych to lépe. A protože víc a podrobněji napsali jiní (typické reakce cituji níže), zaměřím se nakonec jen na praktický návrh, jak takovým excesům radních a jiných porušovatelů dohod nadobro zatnout tipec.
„Tím nejdůležitějším, čemu bychom měli rychle věnovat pozornost, je signál, vlastně jasný vzkaz, jehož se nám dostává od zástupců Občanské demokratické strany na radnici našeho hlavního města.Tito lidé, kteří byli zvoleni, protože reprezentují politickou stranu nabízející občanům konzervativní hodnoty, kladoucí důraz na intelektuální a ekonomickou soutěž, vyznávající maximální svobodu osobnosti a jejího duchovního rozvoje, se totiž rozhodli všechno z toho zapomenout a udělat na voliče dlouhý nos,“ napsal v LN Vladimír Bystrov.
„I kdyby šlo zatím pouze o úvahy, už jenom to, že pravicový konzervativní politik vůbec připouští možnost změnit rozhodnutí podle stanovených pravidel řádně jmenovaného arbitra soutěže, který postupoval a jednal rovněž podle předem stanovených a schválených pravidel, už jenom to je zlověstným signálem o jeho politické upřímnosti… Pražští zastupitelé v čele s primátorem Bémem se zaštiťují poukazováním na polemiku kolem vítězného projektu na budovu Národní knihovny. Na polemiku sice reálnou, ale ve své podstatě eticky, kulturně i politicky iracionální a nihilistickou, neboť neuznává za základ organizace společnosti systém soutěže, dohodnutá pravidla a dohodnuté arbitry. Navíc požadující mocenskou regulaci přijímaných rozhodnutí, v tomto případě rozhodnutí estetických, která však nikdy nemohou být neovlivňována subjektivními pocity, takže ani mocní nemohou rozhodovat objektivně.“
Martin Zvěřina si zase vzal v sloupku nazvaném Primátorské lži na paškál výroky Pavla Béma: „Pražský primátor lže o budově Národní knihovny na Letné. A to hned několikrát. Za prvé knihovna nemá stát v památkové rezervaci, ale mimo ni, její hmota nezastíní Pražský hrad, a za třetí spor o knihovnu není odborný, nýbrž jednoznačně politický. Další lež, pro změnu zastupitelskou, že by knihovna byla vidět z Karlova mostu, vyvrátil pokus s balonem vypuštěným v místě stavby… Pražští zastupitelé v čele s primátorem nedokázali zformulovat jedinou faktickou výhradu ke knihovně. Jejich vyjádření byla pologramotnou dojmologií. Nejčastější výhrady zněly: nelíbí, nehodí, nezdá se… Plky o odborném problému jen zastírají zbabělost těch, kteří chtějí projekt zlikvidovat, a přitom by se rádi schovali za rozhodnutí kohosi dalšího – odborníka.“
A tak mi nezbývá, než navrhnout řešení. Psal jsem o něm a píšu roky: jmenuje se přímá zodpovědnost (radních, ministrů, vlád, bankéřů, politiků na všech úrovních). Zatímco každý skladník, každá prodavačka (a dokonce i každý lékař) musí zaplatit náklady za ztracené zboží (nebo chybu), úředníci a radní rozhodují bez jakékoliv zodpovědnosti, šmahem. V tomto případě se samozřejmě a správně vyžaduje zodpovědnost po architektovi, řediteli Národní knihovny, výběrové komisi a dalších, ale radní, kteří se chystají projekt zrušit, žádnou zodpovědnost nemají. To se jim to pak zamítá…
Co takhle navrhnout pražským radním (z ODS a prý i z jiných stran), ať klidně projekt zruší, ale ať osobně zaplatí již vynaložené a jejich rozhodnutím do vzduchu vyhozené prostředky! Pan Vodrážka ať zaplatí 20 milionů za přípravu a architektonickou soutěž, a všichni, kteří by hlasovali proti umístění budovy Národní knihovny na původním, radnicí zvoleném a odsouhlaseném místě, by se pak museli podělit o zaplacení nákladů na zmařený projekt (který stojí sto milionů korun).
P.S.: Navrhuji konečné řešení: 1) vykoupit celý blok sídla magistrátu a postavit tam další část Národní knihovny. Bude to hned naproti Klementinu, což má tu výhodu, že se uvolní Letná žralokům a fotbalistům. 2) Budovu magistrátu postavit ve Stodůlkách podle estetických zásad podnikatelského baroka, aby se zde radní cítili jako doma. 3) Blob pak předisponovat do zahraničí, aby česká země nadále zůstala rájem na pohled. Olga Zuckerová, dopisy (LN 17. 10. 2007)
Viz také: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vhrsti.php?itemid=1801
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=510993
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=1830
Vlastimil Marek, neděle 14. říjen 2007
