To bych si mohl ublížit

1.1.2009

Každý začátečník si po první lekci myslí, že už ví, co to je (jezdit na kole, autem, pískat fotbalové utkání, řídit vládu nebo meditovat). Jenže zatímco v mysli to je raz dva, tělo potřebuje na zvládnutí nového programu, nové dovednosti, nějaký čas.

Nebo naopak, při učení cizímu jazyku podléháme iluzi, že po pár lekcích už budeme mluvit, a když potom nejsme schopni plynně a ještě k tomu chytře hovořit, zasekneme se a raději nemluvíme vůbec.

Má žena dostává pravidelně pozvánky na různé ty lekce či víkendy tantry. Například:

„Zveme vás na víkend probouzení divoké ženské přirozenosti, nespoutaného ženského já, které se spojuje s jemností ženského těla a vnímavostí její duše. Vydáme se na cestu znovu objevování divoké a nespoutané ženské síly, která byla často potlačována, a která dřímá v nitru každé z nás, aby nám pomohla obnovit naší živost a spontaneitu.“ O programu se píše také velmi vznešeně: „Tanec a bioenergetická cvičení k rozproudění naší energie, masáže pro uvolnění a zvýšení citlivosti našeho těla, tantrické meditace k prožití posvátné dimenze sebe sama, dechová cvičení k prohloubení naší schopnosti prožívat potěšení, sdílení v ženském kruhu i ve dvojicích pro vybudování upřímného a bezpečného prostoru podporujícího náš růst a vytvoření posilující ženské komunity.“

Proč ne, pokud by se tohle všechno nenazývalo „tantrou“. Jen ať si ženy užijí, jen ať se vypovídají, ať si tak odpočinou. Jenže tohle přece není tantra!?!

A potom, jak na takovou objevením své posvátné sexuality rozdivočelou bohyni pak asi zareaguje její nic netušící muž?

Bobby Fisher, kdysi mistr světa v šachu, již počátkem 70. let minulého století „trénoval“ fyzickou kondici jen v představě. Tehdy to bylo přísně tajné a podobně trénovali jen východoněmecké gymnastky a plavkyně a bulharští vzpěrači. Jednou se ale Bobby, jak bylo jeho zvykem, na tiskové konferenci prostořece prozradil, a novinářům oznámil, že v představě vzpírá padesátikilovou činku. Jeden neodbytný novinář se ale zeptal, proč nevzpírá rovnou dvěstěkilovou činku. Bobby Fischer se zamyslel a pak odpověděl: „To bych si mohl ublížit.“

Vážené nadšené zájemkyně o tantrické semináře, nenechte se zlákat reklamou a vzletnými slovy o bohyních a vaší nespoutané ženské síle. V našich zemích je tantra nesmysl. Tantra je nácvik meditace. Je také jakousi předchůdkyní jógy. Nebo jinými slovy, je to duchovní cesta, která využívá sexuální energie orgasmu k duchovní práci.

Mimochodem, víte, že ona nejslavnější tibetská mantra Om mani padme hum je ve své podstatě tantrická a původně znamená ne Ó klenot v lotosu, ale Ó lingam v jóni (tedy penis ve vagíně)?

„Prvním úkolem na skutečně tantrické Cestě je – pro ženy – vycvičit si svaly malé pánve tak, aby byly schopny dosáhnout mnohočetných (vaginálních) orgasmů A právě tuto energii orgasmů pak jejich partneři přijímají a zpracovávají. A naopak. Muži trénují, aby oddělili orgasmus od ejakulace (málokdo ví, že jsou to dva na sobě nezávislé jevy, které ovšem nastávají obvykle současně. Ale může být i ejakulace bez orgasmu – poluce).“

Ono se to lehce řekne, ale k tomu, aby byl muž schopen oddělit orgasmus od ejakulace, je také třeba „tělesný“ trénink. Opětovně se trénují svaly malé pánve. Nejprve je tedy třeba posílit a nacvičit tělo (jinak by si člověk mohl ublížit).

V informacích k tomuto (u nás snad jedinému skutečnému) semináři tantry (vážným zájemcům prozradím kdy kde a jak) se dále dozvíte, že „je určen těm, kteří chtějí na sobě v tomto směru pracovat a rozvíjet se. Ne každý jde pak duchovní cestou a pracuje s touto energii, dechem, čakrami, ale každý se může rozvíjet.“ A program? „Na semináři budou vysvětleny a naučeny ony cviky, které vedou k ovládnutí ejakulace, respektive rozvoje vaginálních orgasmů. Čas individuálního tréninku je pak relativní, závisí na tom, jak často a kolikrát za den se jednotlivé cviky praktikují. Někdo již za několik týdnů pocítí pozitivní výsledky, jinému to trvá léta.“

A co je nejdůležitější: na první víkendový seminář následuje za nějakou dobu, zatímco žena i muž doma pilně a tvrdě na sobě, svých tělech, pracují, druhý, a posléze třetí a čtvrtý díl (na něž se člověk nedostane bez absolvování těch předchozích)! A teprve na tom čtvrtém, po mnoha měsících či letech, se „pracuje“ s energií příslušníků toho „druhého“ pohlaví.

Jinak by si totiž takový rychlokvašený český adept tantry, který si myslí, že je to o sexu, mohl ublížit.

Vlastimil Marek, pondělí 2. říjen 2006