Také ráda přijmete od svého muže, syna či šéfa nějakou tu kytku? Také se ráda díváte na stánky překypující nádhernými každý den čerstvými řezanými květinami z Holandska a bůhví odkud? Ouvej, přispíváte k zamoření životního prostředí na celé planetě daleko víc, než tušíte.
Co mají společného (menstruační) vložky a kytky? Jednak že to jsou typicky ženské věci. A zadruhé, že nás většinou ani nenapadne, jaké ekologické problémy jsou s nimi spojeny. Dostaly se ke mně dva články, které přinášejí téměř šokující údaje o to, jak tak malé (a nutné), tedy vložky, a krásné věci, jako jsou kytky, škodí přírodnímu prostředí. Pokusím se citovat a komentovat.
Takže, dámy, víte a uvědomujete si, že co se týče vložek a tampónů, tak
a) plýtváte? Tak jako jsme stále zamořenější igelitovými obaly a sáčky z mikrotenu, tak začínáme být zamoření nejen menstruačními tampony, ale i umělohmotnými „aplikátory“ (moře, do něhož se vypouští splašky, je vyplavuje na břeh, a aplikátory tak údajně představují podstatnou část odpadu, který se povaluje na plážích). Navíc jsou menstruační tampony a vložky zbytečně zabaleny hned v několika obalech, jenž tak tvoří obrovské množství odpadu navíc (výroba buničiny a papíru je velmi energeticky náročná – spotřebuje se při ní velké množství vody a dřeva, a každý pátý strom se pokácí kvůli výrobě papíru).
Průměrná žena spotřebuje za život 10 000 vložek a tamponů! Vložky, dnes vyráběné v kombinaci plastu a dalších materiálů (např. buničina), jsou biologicky nerozložitelné a zároveň nerecyklovatelné. Pohled na stánek plný čerstvých řezaných květin jistě oko potěší a duši pohladí, jenže dnes ani kytky nejsou tím, čím se zdají být (jak v článku Riskantní krása květin píše absolventka environmentálních studií MU Brno Kateřina Kosová v časopise Sedmá generace 6/2006). Víte, že 98% řezaných květin se dováží (nejčastěji z Holandska, ale také z Kolumbie, Ekvádoru, Keni nebo Thajska)? Víte, že jediný výrobce odešle z Nairobi týdně dvanáct letadel Boeing 707 plných čerstvě řezaných květin (letadla už dnes produkují více oxidu uhličitého než automobily) a růže z Keni letí do Amsterodamu, tam jsou vydraženy, opět naloženy do letadla a letí do Tokia nebo New Yorku či Prahy? A víte, že když si koupíte kytici o deseti květech, spolkne váza kromě vody ještě půl litru ropy?!
b) ohrožujete své zdraví?
Průmyslové užití chloru, včetně bělení papíru a buničiny, produkuje jedovaté dioxiny, které se v přírodě hromadí a způsobují vážná poškození. Vedle ekologických škod samozřejmě ohrožují i zdraví vás samotných, tedy uživatelek tamponů a vložek. Velké značky (Tampax, Playtex, o.b.) své produkty samozřejmě také bělí pomocí chloru, přitom ovšem neexistuje rozumný důvod, proč hygienické potřeby bělit! Ani velkovýroba květin se neobejde bez používání pesticidů a dalších chemikálií. Například zahradníci denně skleníky dezinfikují proti škůdcům (fumigace). Není výjimkou, že v naprosté většině ženy (zahradnice) pokračují v práci ve skleníku i při dezinfekci. Často pak „sklízejí“ podráždění kůže, závratě, otravy kojenců, astma, neurologické problémy, alergie, zhoršený zrak a různé druhy rakoviny.
c) nevědomky pomáháte vykořisťovat?
Jako u mnoha jiných produktů, jako je např. kosmetika nebo čisticí prostředky, i u menstruačních potřeb vlastní jedna mamutí firma více značek. Dochází tak k monopolizaci (typickým příkladem je společnost Johnson&Johnson´s, vlastnící značku o.b., nebo Procter&Gamble, které patří např. Pampers – pleny, Pringles – chipsy, Tampax – tampony) a vytlačování menších lokálních výrobců. Výroba se stěhuje do levnějších a na ekologii méně dbajících zemí. Že se při výrobě používají jedovaté látky a testuje se na zvířatech, je snad známo většině žen. I průmyslové pěstování květin s sebou nese enormní spotřebu vody: dochází ke konfliktům s místními farmáři o přístup k ní. Plantáže pak ohrožují místní flóru a faunu, tedy i potravinovou bezpečnost regionu. V okolí bývá pesticidy zamořen i vzduch. V atmosféře končí 90% toxických úniků, část se pak s deštěm vrátí zpět na zem v blízkém okolí.
Tak ještě jednou: „Menstruaci a s ní spojené hygienické potřeby stále zahaluje jakási clona složená z tabu a eufemismů, z frází o čistotě, bezpečí a diskrétnosti, které slýcháme v reklamách na vložky a tampony. A tak není divu, že v takovémto "klimatu" výrobci menstruačních potřeb nespěchají s tím, aby nám sdělili, jaké nepěkné důsledky přináší jejich vychvalované produkty,“ píše se na internetu v pojednání Špína dámské hygieny, které přináší samozřejmě i alternativní metody a způsoby menstruační hygieny a každá žena, která má skutečný zájem, si jistě informace (i vložky) dokáže zjistit (a obstarat).
„Obchod s křehkou krásou proto bez debat patří mezi průmyslová odvětví, která se významně podílejí na znečišťování ovzduší, porušování ozónové vrstvy Země a globálních změnách klimatu,“ píše se v článku Riskantní krása květin.
Doba se překotně mění. Přináší daleko víc zábavy, ale i zodpovědnosti. Tak jako musíme všichni začít být zodpovědní za to, co jíme, pijeme, dýcháme, tak je potřeba si všímat i dalších zdánlivých maličkostí, které naplňují naše životy. Je třeba začít aktivně hledat a používat jiné než reklamou a velkými výrobci vnucené věci a metody. Je třeba umět se zamyslet a dokázat odolat (zvláště v období různých svátků a sv. Valentinů atd.) uměle vyvolaným „potřebám“ a spotřebám.
Jinak se nám i vám i ty vložky a kytky vymstí…
Vlastimil Marek, sobota 16. prosinec 2006
