Vše, co mělo být napsáno, napsáno bylo. Kdysi, i nedávno. Vše, co bylo třeba říci, bylo řečeno. Viliam Poltikovič mi věnoval kopii svého filmu Emahó (z roku 1996), kde jsem to všechno řekl na plnou… pusu. Protože nikdo neposlouchal a stále neposlouchá, je třeba to říkat znovu a znovu, ale mě už to přestává bavit. Na počátku 90. let min. stol. bylo třeba seznámit zájemce s informacemi o jiných cestách a metodách Cesty k duchovnosti. Pak už to bylo a je na každém z nás.
Od poloviny 90. let jsem se rozhodl to důležité přeložit a publikovat (časopisy MANA a BARAKA), a také být co nejméně teoretický a co nejvíce praktický. Mými semináři prošly tisíce zájemců a zájemkyň, mé přednášky vyslechly desítky tisíc mou alternativností většinou překvapených posluchačů a posluchaček. Mé knihy přečetly desítky tisíc čtenářů a čtenářek. To, o čem jsem psával a psal hezky osamocen, dnes již prosazuje mladá generace (ve všech „mých oborech“: duchovnosti, muzikoterapii a jiné hudbě, školství, porodnictví). Nejméně na jedné lékařské fakultě už se studentky mohou učit o dějinách porodnictví z mé knihy Nová doba porodní, a nejméně na dvou fakultách muzikoterapie a v jedné vědecké knihovně mohou studenti studovat i z knihy Tajné dějiny hudby. Mé příležitostné osobní, blogerské, pedagogické a jiné nezdary jsou (tu dříve, tu později) ospravedlňovány dalším vývojem, který mi vždy dal za pravdu.
Teoreticky nemám co dodat, a tak stručně a namátkou zopakuji:
Neexistují primárně zlí, agresivní a hloupí lidé (jsou jen lidé nedonošení, zbytečně traumaticky nebo císařem porození, nedomazlení, okřikovaní, se strachem v nitru).
Neexistují lidé neteční a neochotní slyšet (jsou jen lidé co se bojí slyšet, protože jim ublížili a oni se bojí dialogu nebo kompromisu, protože to vnímají jako svou prohru).
Není cesta k míru, mír je cesta.
Každý zvuk je hudba (hudba je daleko víc, než nám kdy řekli a než tušíme).
Co děláš, dělej na 100% (nemáme tolik času, abychom si mohli dovolit spěchat)
Čím víc maminka jiný stav prozpívá, tím líp děťátko všestranně prospívá.
Mluv a mysli pozitivně.
Stačí přestat vyvádět, klid a mír je rázem zpět.
Život je krásnej, ne že ne, užívej užívej každého dne.
Tyto stránky budou sloužit spíše jen k příležitostným odpovědím na otázky po a na cestě k duchovnu, klidu a míru (vyhledávač umožní najít si pohodlně cokoliv). A jako vývěsní místo pro oznámení termínů a míst seminářů, přednášek a koncertů: protože to považuji za nejdůležitější. Ne jen o ní číst, ale „dělat“ duchovnost. Už nehodlám komentovat politiku a korupci a život všední. Přijde-li (osobní a duchovní) podnět, občas naznačím další aspekty a souvislosti nikdy nekončící cesty za kvalitou (myšlení i života).
Vydám si vlastním nákladem ještě jednu knihu, Kusanec štěstí, složenou z vybraných fejetonů posledního roku. Kdo chce, může se poradit (i osobně, i po síti), nebo ověřit a natrénovat již nalezené na nějakém tom mém semináři (26. ledna začínám cyklus přednášek jednou za měsíc v centru Hajiru v Liberci, v létě povedu dva týdenní semináře za sebou, ten druhý pro pokročilé, v Tuněchodském mlýně).
Stále čekám na nějaké smysluplné nabídky rezidentně přebývat a přednášet v nějakém českém či moravském duchovním centru, nebo přednášet na gymnáziích a vysokých školkách nebo konzervatořích (pokud nepřijdou, vydám se do světa).
