Když před mnoha desetiletími český zpěvák Jan Hála a americký westernový herec ruského původu Yul Brynner oslňovali svou holou hlavou, byli výjimkou. A (pro mnohé ženy) vyčnívali z davu (dávali najevo svou silnou osobnost). Dnes je holohlavý kdekdo, a bohužel, nejholohlavější jsou příslušníci nacistických a nacionalistických seskupení, příslušníci různých obskurních ochranek a kulturisté. Bohužel si dnes pravidelně holí hlavu i někteří studenti duchovna.
Když si holí hlavu mniši na Dálném Východě, mělo to a má v prostředí kláštera své důvody: mimo jiné nevyčnívat. Jinými slovy, nezanechávat stopy (v myslích jiných). Proto se nosí stejnobarevná a spíše tmavá kimona: jde o to umožnit všem soustředěnou, nepřerušovanou intenzivní práci na vnitřním ztišení (myšlenek stíhajících myšlenky). Pokud by mniši nosili pestrobarevné košile, a ženy měly minisukně a výstřihy, veškerá meditační práce by u naprosté většiny mladých mužů byla ta tam (hormony a sexuální pud jsou silnější). Právě tak pokud by někdo měl na hlavě emana, jiný číro, a další dlouhé kotlety, i když náhodně či kradmě, přesto by tyhle ozdoby upoutaly pohledy a hlavně pozornost dalších meditujících, a narušovaly jejich práci (při meditaci jde o to prodlužovat délku dokonalého zklidnění tak, aby si mozek zvykl a nebral to jako výjimku, naopak, naučil se prodlévat spíše v těchto zklidněných a efektivnějších úrovních bdělého vědomí).
I někteří jiní si toho také nedávno opět všimli. S měnícími se a zhoršujícími se elektrickými a energetickými poměry, ve kterých dnes žijeme, uvažuje Jiří Mašek takto: Zajímavá je také otázka, co vlastně pro přicházející doby smrtící elektrizace atmosféry nosit na sobě. Je jisté, že co nejvíce přírodní materiály, s minimem plastických hmot, konec konců si ten rozdíl můžete vyzkoušet sami. Psal jsem i o tom, že ideální je nenosit nic. Někteří zasvěcenci doporučují nosit hedvábné šaty, které zároveň tělo i jistým způsobem ochlazují… aby se následně dostal k hlubším úvahám: Ono vůbec budeme asi muset přehodnotit některé dané věci. Víte například, proč nosí Arabové na hlavě turban? Tak ano, saje pot, ochraňuje jim hlavu před zvířeným pískem, ale co když má pokrývka hlavy ochraňovat hlavu i před dalšími, energetickými vlivy? Proč například různá náboženství od judaismu přes islám po římsko-katolické kněží ukládají nosit pokrývku hlavy? Je možné, že právě pokrývka hlavy může (přinejmenším dočasně) zabraňovat zkratům v mozku a hormonálním dysfunkcím, které začíná elektřina v jistých fázích galaktické pozice na Zemi vytvářet. Vždyť i Ezechiel v 44:18 nařizuje, aby „nosili lněné turbany na svých hlavách a lněné spodní prádlo kolem pasů“. Právě v mozku sídlí naše plusové částice, jakási primární subčástice stvoření, zatímco v bedrech mínusové, což dohromady tvoří základní osový generátor naší tělesné elektřiny. Jejich vzájemné propojení je (nebo by spíš mělo být, vím, že hledající řeší spíš nedůležité věci až maličkosti) základním cílem každého duchovně hledajícího, viz heslo Kundalini.
Kdysi dávno jsem v samizdatu psal i o tom, že vlasy, zvláště dlouhé, nejsou jen ozdoba, ale i tepelná pojistka (hlava vyzáří až 40% naší energie) a také důležitá součást naší ochrany jak proti statické elektřině, tak vůči negativním zářením různého druhu. Také o tom, že ani ochlupení nám, jinak celkem holým savcům, nenechala evoluce jen tak, náhodou (dnes už víme, že dokonale vyholená dáma napajcovaná všemi právě propagovanými deodoranty tak má vypnutý jemný porovnávací feromonový systém genetické kompatibility při volbě partnera a také proto více jak polovina žen „volí“ špatně a dříve či později se rozvádí).
Duchovní hledač, jógín nebo zenový student si svou každodenní trpělivou práci podminovává třeba právě tím, že si (protože to viděl na mniších) holí hlavu. Jenže pobyt v ideálním prostředí kláštera (které byly vždy mimo civilizaci, v čistém prostředí lesa či hor) s úmyslem se meditačně vyčistit a nerušit, je něco zcela jiného než přežívání v prostředí rušného velkoměsta, ve kterém práci již tak všemi těmi negativními emocemi (včetně naprosto převažujícího negativně orientovaného trendu uvažování a vnímání) rozbouřené mysli blokuje i další zdánlivá maličkost – oholená hlava (na níž byly a mohly by být vlasy přirozenou vrstvou, alespoň nějak eliminující negativní vlivy: přirozená elektricita prostředí je dnes drasticky navýšena nepřetržitým vysokofrekvenčním elektromagnetickým zářením televizních, radiových vysílačů, a především mobilních sítí a navíc ještě i jednotlivých většinou neustále zapnutých mobilních telefonů).
Zásada předběžné opatrnosti velí vzít v potaz i to, že právě dnes, v tak bezprecedentně narůstajícím chemickém emočním hlukovém i elektromagnetickém zamoření, by mohla být přirozená (vlasová, ale i umělá) pokrývka hlavy onou ochrannou vrstvičkou, oddělující tenkou hranici mezi schopností se stále ještě dokázat bránit vnějším negativním vlivům, narušujícím jemnou práci výměny elektrické energie mezi miliardami neuronů, anebo podlehnout a pak přijmou dysfunkci za normu.
Ještě jinak, selský rozum (common sense) adepta duchovnosti velí neopičit se po jiných, nepodléhat esoterické propagandě a špatným překladům a důvěřovat intuici, nikoliv reklamě a módě. Je třeba navíc umět rozlišovat a nezaměňovat hrušky za jablka: holé hlavy buddhistických mnichů nikdy nebyly módou, ale strategií a pozitivním úmyslem. Další úrovní smyslu a účelu holých hlav mnichů pak je i práce s otevřením vyčištěných čaker (a bezpečnostním otvorem při práci s kundalíní), ale to přichází na řadu až po letech tělesné s duchovní očisty… tedy na úrovních, kam se ti, kteří si v současnosti holí hlavy, nikdy nedostanou (a nikdy jim nedojde, proč).
Myslet si, že své meditační práci napomohu tím, že si oholím hlavu, je právě tak naivní, jako si myslet, že se dá prolhat k pravdě a probojovat k míru (nebo dosáhnout osvícení „jen“ zazenem). Lepší a bezpečnější by bylo „nechat na hlavě“.
