Přeposlaný link na videozáznam přednášky, kterým v Žilině doktor Vladimír Savčenko láká další puťky, aby je hezky od plic odhalil, a nabídl jim druhý díl semináře, kde z nich udělá mrchy, a případně třetí, na kterém se přerodí v obdivuhodné ženy, mne nadchl i vystrašil zároveň. Doporučuji nejprve shlédnout (link níže), anebo po přečtení shlédnout a přečíst ještě jednou.
Docela dobře česky, jen s lehkým přízvukem hovořící ruský lékař neurčitého sportovního vzhledu je zpovídán (žilinským moderátorem jedné tamní soukromé tv stanice) na téma jeho na Slovensku velmi úspěšných seminářů. Poslouchat logická a pádně podaná tvrzení o tom, že 80% současných žen jsou puťky, zakomplexované, podrážděné, nespokojené stěžovatelky s nemocným egem, a že stačí aby si nějakou vybral, usadil na „horké“ křeslo a vyzpovídal, aby v ní odhalil všechnu tu přetvářku a nedostatek schopností být sama sebou, mne docela pobavilo. Především formou, ale i obsahem. Uvažoval jsem, kolik asi žen je schopno to „přežít“, a že pražské feministky (a to jsou dnes téměř všechny intelektuálky) by ho vypískaly (v tomto případě vypnuly) po prvních pěti minutách.
Jak lze vyvodit z počtu shlédnutí, ženy většinou zvládnou první dvě videa. Mimochodem, ty další už nejsou tak úderná (a je jen samožerbuch, Škvoreckého termín, označující spisek, oslavující autora samého). Savčenko postupně přejde k druhému typu žen, k mrchám. A myslí to vlastně pozitivně: mrcha je žena, která je soběstačná, uvědomuje si své přednosti a dokáže je použít. Ale i tento typ je v jeho systému jen přechodný, mrcha by na třetím semináři měla zamířit do království ženy obdivuhodné, oslňující svou vnitřní krásou. Tedy takové, která se řídí svým vnitřním hlasem, intuicí (žena nemá a nesmí přemýšlet jako muž), má zdravé ego, a tím i umí si užít a použít sex (udělá chlapa šťastným).
Vladimír přiznává, že zatímco na prvním semináři se snaží ženy šokovat (rozuměj: probudit), a je proto až zrcadlově a krutě upřímný a útočný, na tom druhém, a zvláště pak třetím, už je hodný a slušný. Žen si váží, však taky jeho heslem je „Vše je v rukou člověka, a člověk je v rukou ženy“, anebo „Vnitřní realizace je klíčem k realizaci vnější“. Uvádí, že poskytuje (psycho)technologii ke zjištění, v čem je síla té které ženy, a tvrdí, že za to puťky ani nemohou, protože je dnešní společnost nedokáže připravit na roli skutečné (rozuměj: obdivuhodné) ženy: naprosto chybí jakákoliv „škola partnerství“.
Známý, který mi link přeposlal, napsal: Tak, to když ten pán mluví tak, jak mluví, je aspoň pro mne, plus. A navíc opravdu ostře. Jen tak si vzpomínám na různé reakce na Vlastu Marka… cha! Ano, mohl bych tahle videa a úspěch Vladimíra Savčenka brát jako zadostiučinění, ale to já ne, protože (prorocky, negativně) vnímám i druhou stranu téhle mince.
Proč mne tahle krátká propagační videa zároveň vystrašila? Doufám, že budu pochopen: obecně vzato, je smutné, že ženy musí z jejich současného emancipačního zakletí probouzet muž, a to až přehnaně mužským způsobem. Protože všechna ta jeho typicky mužská „katalogizace“ (a přehledná pojmenování různých kategorií) funguje asi proto, že mnohé současné ženy už dávno ztratily svou intuitivní moudrost a schopnost pojmout věci zároveň (díky propojenějším mozkovým hemisférám a umění zároveň mluvit i naslouchat), a k „probuzení“ (a někdy až hororovému zjištění, že ty emancipační a konzumní masky už ani nedokáží na svých tvářích rozeznat, natož odložit) potřebují a vyžadují, protože i ony již fungují spíše mužsky, útočně mužské metody. Jak naučit puťky, které to neumí, a také proto jsou puťkami, na jednom dvou seminářích, s muži správně, nejlépe obdivuhodně, komunikovat? Je to jako pokoušet se prolhat k pravdě: aby byly opět ženami, nezbývá jim, než se nechat mužsky probudit z (mužského) matrixu … a ani jim to nepřijde.
Dovolte, při vší úctě k těm několika posledním mohykánkám (přišla mi pozvánka na seminář Rozvíjení ženské sexuální energie, který příznačně povede Němka Jutta, označená jako senior instruktor) osobní řečnickou otázku: to už docela zapomněly na svou intuici a přirozenou ženskou moudrost? Nabízí se říkanková varianta: Kde je ta ženskost? Muži ji popsali, feministky vyhodily (na smetiště dějin), bojím se, bojím, že umře… A protože píši, občas záměrně ostře, tak jako Savčenko, celá desetiletí o tom, jak si ženy nechaly muži ukrást porody (a musí se ptát mužů odborníků, jak rodit, a číst jimi psané knihy o tom, jak kojit), a přestože už mnohé desítku let vědí, jak je to pro ně, jejich děti i celou společnost nebezpečné, až na vzácné výjimky nic nedělají (protože většina z nich je příliš zaujatá na nakupováním a čtením bulváru, či návštěvami seminářů typu Bohyně sexu za víkend), odpovídám si: Bohu, ženám a nám všem žel, ano.
A dále: teoreticky to Savčenkovi (a jeho mrchám, pardon, asi už obdivuhodným a usilovným ženám) možná funguje, co na to ale asi říkají odhození partneři těch transformujících se putěk, mrch a nakonec obdivuhodných žen? On sám obdivuhodnost některých žen a jejich moc nad muži poněkud ironicky a typicky zkratkovitě pojmenovává sloganem „Muž pak buď naskočí, nebo (pokud i on vlastní nemocné ego, a zalekne se) odskočí.“ Vím totiž o rostoucím počtu mrch (rozuměj: žen v emancipačním přechodu), které si i při pohledu „do zrcadla“ tvrdohlavě mužsky odmítly přiznat pravdu o tom, že problémy mají ony, a ne jejich partneři, a „nesnesitelně “ snadno od nich „odskočily“, jakoby ani nenavštívily řadu seminářů a přednášek: jen si (žensky vyčůraně) interpretovaly jejich poselství docela jinak, než jak např. pan Savčenko (a zainteresovaní partneři) zamýšlí.
A tak doporučuji pro zajímavost shlédnout, ale nedělat žádné závěry. Savčenkovy mrchy i po víkendovém semináři zcela jistě zůstanou mrchami (protože na ně, a svá nemocná ega, trénovaly hezkou řádku let), pokud prostě svůj „boj“ za emancipaci nevzdají. Říkávám to těmto ženám hezky dlouho: alespoň jednou prohrajte, a začnete pak (i vzájemně obohacující vztahy, a dokonce vlastní život) vyhrávat.
