Mam niekolko otazok k vyrobe Terra Prety (tajne dufam, ze Vas nezlozia), napsala mi jedna nadšená zájemkyně ze Slovenska, donutila mě uvědomit si, že jsem ještě větší začátečník, než ona a přeposlat její otázky Vojtovi Klusákovi, který pečlivě (a určitě nejen jí, ale nám všem) odpověděl (byli jsme spolu na školení o TP v Německu a Vojta se právě na toto školení také na několika místech odvolává). Doufám, že slovenštinu (a absenci diakritiky) otázek přelouskáte a Vojtovy odpovědi poskytnou celé záhony materiálu k přemýšlení. Vašek Adámek.
Drtic zahradneho odpadu mame maly, seka vetvicky na cca 2cm kusky – je to akceptovatelne, alebo je dolezite nadrvit a uvolnit vlakno z vetvi?
Jemnější je lepší. Jednak je větší plocha přístupná pro bakterie a je to stravitelné pro žížaly, které činnost bakterií ve svých střevech ještě podporují. Je možné prohnat posekané větvičky drtičem několikrát? Není to pak jemnější?
Exkrementy tuhe - zbieraju sa do nadoby, zasypaju DU a ked je plna nadoba, potom sa hermeticky uzatvori a necha fermentovat (alebo co sa s obsahom deje?)? Pridava sa este nieco ine? (napr. kuchynsky odpad, mykorhiza, ci tekutina z mrkvy….) a v akom pomere?
Na jednu dávku exkrementů přidávali hrnek dřevěného uhlí a tzv aktivní mikroorganizmy (píšu o nich níže). Přidáním kuchyňského odpadu nic nezkazíte. Naopak, řekl bych, že to může prospět. Můžete také dřevěné uhlí míchat s pilinami.
V akej teplote sa nadoba udrziava? Moze byt aj vonku v zime?- to sa asi bakterie nemnozia a nepracuju…. Ako dlho sa obsah fermentuje/spracuva ci lepsie zreje?
Teplota je samozřejmě podstatná, pokojová je rozhodně lepší než venkovní chlad a mráz. Myslím, že to může být i ve 30 stupních. Pokud jde o délku fermentace, v poznámkách mám 2-3 týdny po naplnění a uzavření. (ve shrnujícím textu, který nám nedávno poslali, je 2-6 týdnů). Nebo také do doby, než se naplní druhý kbelík. (popisovali ten systém tak, že jeden kbelík se plní v záchodě a druhý, už plný, je zavřený a ponechaný fermentaci). Řekl bych, že déle je lépe. Pak se to dá třeba do kompostu, překryje vrstvou kompostu a nechá dozrát. Půl roku by mělo s určitostí stačit ke zbavení se hygienických rizik.
Moč – zbiera sa do nadoby a pridava sa drevené uhlie (DU) ci nieco ine? Po naplneni nadoby sa hermeticky uzatvara za ucelom fermentacie? Opat – aka je uskladnovacia teplota a dlzka „zrenia“?
Když se přidá do nádoby s močí DU, tak se prý výrazně sníží zápach. Moč se fermentovat nemusí.
V popise mate alternativnu pripravu zahonku vonku, ale cez jesen a zimu mame odpad z kuchyne – ako nakladat s nim? Zbierala som odpad do nadob (zatial bez DU) a sfermentovala ako kvasene zeli – deje sa to aj v kombinacii s DU? Ak ano, vyrabala by som TP v pivnici v sude, aby som odpad spracovala a na jar mala TP vyrobenu. Mate inspiraciu ako na to?
Výroba TP ve sklepě je možná. Na semináři jsme se dozvěděli o dvou způsobech přípravy TP, které jsou založené na stejném principu. Jeden byl založen na kompostovaní přímo venku (postupné střídání vrstev rostlinných zbytků, drcených větví, dřevěného uhlí a prolévání odpovídajícím množstvím moči a očkováním mikroorganizmy) a druhý způsob, ve kterém se nejdříve využívá fermentace. Jak píšete, nejdříve se odpad nechá prokvasit, jako kvašené zelí, pak se nechá dozrát v kompostu. Nemám zkušenosti s přidáváním DU. Mělo by to být dobře, ale nedokážu odhadnout kolik je možné přidat. Určitě bych to zkusil. Pokud jde opravdu o DU a ne o popel, který by mikroorganizmy mohl zahubit. Také by se mohla přidávat dřevená drť. Větvičky, nebo piliny.
Jako pokračování doporučovali tzv vermikompostování – kompostování za pomoci žížal. Materiál už nesmí stát ve vodě, musí byt provzdušněný. Měl by mít správný poměr dusíku a uhlíku.(podrobněji níže) Asi je potřeba přidávat postupně po menších dávkách. Nemám zatím praktické zkušenosti s vermikomposterem ve sklepě, odpad dáváme na kompost v zahradě. Ale prý to jde. Podrobný návod bych hledal na internetu. Třeba tady:
http://www.priateliazeme.sk/spz/files/letak-vermikompostovanie-6a.pdf
http://www.kompostuj.cz/vime-jak/vermikompostovani/
http://www.kompostuj.cz/vime-jak/vyrobte-si-komposter/
Drevene uhlie – mame drt frakciu 0,2 – je akceptovatelna ci treba inu velkost?
Hádám, že máte směs prachu a kousků do 2mm. Řekl bych, že je to v pořádku. Pokud máte písčitou půdu, je lepší jemnější DU, pokud těžkou, jílovitou, nejsou větší kousky na škodu.
Co znamena treba kupit mikroorganizmy – ake a kde (co stoja a mnozstvo)?(Pred par dnami som vyhodila ciernu mrkvu do zahrady a teraz vidim, ze som znicila potrebnu mikrofloru. Kolko (ciernej) mrkvy sa namoci do akeho mnozstva vody a kolko trstinovej melasy pridat? (Nestaci obycajny cukor?) Ako dlho sa vyrábaju mikroorganizmy – a ake - plesne/bakterie? Nestaci pridat mykorhizu v prasku? Priklopit roztok znamena hermeticky uzavriet, ci ponechat pristup vzduchu? Podla coho poznam, ze roztok je hotovy? Cim pomaha rastlinam pri zalievani?
To o čem nám povídali na semináři byly tzv. efektivní mikroorganizmy. Můžete si o nich přečíst a objednat si je např. tady: http://www.emikro.sk/sk/co-je-em
Jde o mikroorganizmy, které se běžně vyskytují v půdě a povídali nám, že můžete místo kupovaných kultur přidat trochu čerstvé hlíny ze záhonu. Jde především o bakterie mléčného kvašení, které jsou v kvašeném zelí a kvasinky z chlebového kvásku.
Můžete si takový podpůrný roztok zkusit připravit. Stačí rozmíchat ve vodě trochu chlebového kvásku, přidat trochu zelného nálevu, nějaký ten cukr, mouku a třeba i mléko. Nechat namnožit (prokvasit) a pak to můžete zkusit použít. Můžete v tom rozmíchat i mykorhizní houby v prášku. A klidně v tom vykoupat i tu černou mrkev. Mimochodem černou barvu má na svědomí plíseň zvaná aspergillus niger a prý je také prospěšná pro tvorbu humusu. Takovouhle směs je možné pak naředit třeba do konve a zalévat s tím TP kompost. Nevím přesně, co za mikroorganizmy je v komerčně dostupných urychlovačích kompostu, ale asi něco podobného. Výhodou melasy jako výživy pro mikroorganizmy je, že neobsahuje pouze cukr, ale řadu minerálních látek, které se pro růst bakteriím také hodí.
Není nezbytné hermeticky uzavírat. To nám bylo doporučováno pro to, aby to doma nesmrdělo. Pro fermentaci stačí udržovat obsah pod hladinou vody (nálevu). Třeba položit na vrch destičku a zatížit ji kamenem. Jako u přípravy kvašeného zelí. Pokud se totiž něco dostane na vzduch, začne to plesnivět.
K praci na zahone a k jeho vytvaraniu: 10 cm vetvi- akych? – zahradny orez, ci mozu byt aj listnate/ihlicnate stromy/kriky z lesa? Miesto vetviciek mozno pouzit spaldove a pohankove pluchy ci slamu? Mikrooganizmy – kolko?, tenka vrstvicka DU – to je kolko?- 2,3,5cm? Moc/tuhe exkrementy – kolko, aky pomer k drevostiepke? (a ako sa rozsypaju po zahone, ak su cerstve?) Na zaver sa zahon prikryje hlinou ci igelitom, ci necha volne, aby do neho prsalo?
Řekl bych, že větve mohou být jakékoli. U jehličnanů nevím jak může působit smůla na bakterie. Co by například udělala drť z čerstvých smrkových větviček?
Pochopil jsem to tak, že hlavní výhodou dřeva je vysoký obsah látky zvané lignin. Lignin má být hlavní surovinou, z které působením mikroorganizmů vzniká humusu. Vyskytuje se v cévách rostlin, v jejich stěnách. Cévy, vedoucí živiny se soustřeďují ve stoncích, stéblech, větvích, kmenech rostlin. Proto ta drť ze dřeva. Sláma, špaldové a pohankové pluchy jsou také v pořádku. Nevím, kolik je v nich ligninu, ale je v nich určitě hodně uhlíku, a to je také důležité. Aby to vyvážilo dusík v ostatních přísadách.
Pokud jde o sílu vrstev: Ideální by bylo vše promísit. To jde ale ve velkém (bez nějakého stroje) těžko. Proto se jednotlivé přísady vrství v tenkých vrstvách, s tím, že žížaly už se pak postarají o promíchání. Klasicky kompost je potřeba přehazovat (aby se promíchal), vermikompost, pokud není vyšší ½ až ¾ metru, se prý přehazovat nemusí.
Pokud jde o to kolik čeho přidat: předně není třeba vážit na lékárnických vahách. Je také těžké být přesný, když se materiály mohou lišit vlhkostí.
Dřevěného uhlí (DU) stačí do 10% z celkového množství. Také se to přepočítává na plochu. Původní půda zvaná Terra Preta, která se nachází v Amazonii, vlastně není jedním typem. Jsou stovky různých variant, které se liší například obsahem DU v rozpětí 15-60 t/ha. To je 1,5 – 6 kg na metr čtvereční. K pozitivním výsledkům může ale stačit i 1-3 t/ha (100 – 300 g na metr čtvereční). Záleží to na typu půdy a ten je u nás jiný než v Jižní Americe.
Pokud jde o množství drcených větví, kuchyňského odpadu, posekané trávy, stačí jen dodržovat správný poměr dusíku a uhlíku. A ten uváděli 1 : 25, tedy např jeden kg dusíku na 25 kg uhlíku. Pokud je ve směsi více uhlíku, proces je pomalejší, pokud je ve směsi příliš dusíku, bakterie nedokáží všechen využít a může to začít smrdět.
Pokud jde o moč, tak ta je bohatá na dusík a je potřeba ji kombinovat třeba se dřevem (drcenými větvičkami). Je těžké říci kolik dřeva, protože poměr váhy a obsahu uhlíku závisí na vlhkosti dřeva a na tom jestli to je jen dřevo nebo třeba větvičky s kůrou. Také obsah dusíku v moči se liší v různých zemích. V chudých rozvojových je to méně, v bohatých více. Na litr „evropské“ moči bych dal 800g pilin, pokud by šlo o čerstvé drcené větvičky, tak klidně kilo a půl.
Na kilo čerstvých tuhých exkrementů, 600 g pilin, nebo cca kilo drcených větviček.
Na tomhle odkaze jsou v tabulce poměry dusíku a uhlíku pro některé materiály. Pokud budete chtít mohu přeložit a vysvětlit jak to použít. http://www.composting101.com/c-n-ratio.html
Další důležitou věci je udržet správnou vlhkost. Když vezmete materiál do ruky, tak aby byl vlhký a když ho zmáčknete, aby z něj nekapala voda. Někdy je proto třeba záhon zalít, jindy zastínit, zakrýt. Záleží to na tom, kde je a jak moc prší.
Miesto ludskych exkrementov sa mozu pouzit exkrementy sliepok, zajacov, ci chlevska mrva…? Ak ano, v akom mnozstve? Musia byt skompostovane, ci mozu byt aj cerstve?
Exkrementy a moč jsou cenné v tom, že obsahují minerální látky, potřebné pro růst rostlin. Tím že se přidávají se také uzavírá koloběh živin a člověk pak není tak závislý na nakupovaní minerálních látek těžených z neobnovitelných zdrojů. Exkrementy zvířat jsou dobré zrovna tak.
V jakém množství, to je dobrá otázka. Opět je potřeba udržet poměr dusíku a uhlíku. Exkrementy jsou bohaté na dusík, proto je potřeba přidat například piliny, drcené větve, slámu, karton, které jsou na minerální látky chudé a obsahují nadbytek uhlíku. Zvolenou dávku pak rozhrnout po kompostu, nebo třeba naředit vodou a rozlít. Když to přeženete hodně, tak vám žížaly pomřou a vrátí se až potom co déšť odplaví přebytečný dusík, fosfor a další minerální látky do potoka, nebo do spodní vody. A to je škoda.
Navíc hnůj od různých zvířat se obsahem dusíku liší. Nemluvě o tom, že to také závisí na množství podestýlky. Koňský trus má vhodný poměr C/N a nepotřebuje doplňovat uhlík, slepičí trus je naopak hodně bohatý na dusík a je třeba ho míchat s něčím, co je na dusík chudé (poměr C/N vyšší než 25:1, tady je další tabulka www.norganics.com/applications/cnratio.pdf
Jak je to s králičím nevím. Ale když je to cítit čpavkem, je třeba přidat třeba piliny, nebo slámu, nejlépe s dřevěným uhlím. Čerstvé exkrementy být mohou, fermentované by byly asi lepší.
Moč davam do jedneho zahonu a tuhe fekalie do druheho – Preco?
Moč je sterilní tekutina, která, když z člověka vyjde, neobsahuje žádné bakterie, ani choroboplodné zárodky. Ředěnou močí můžete rovnou hnoji zeleninu. Tuhé fekálie jsou plné bakterií, které mohou způsobit řadu chorob. Proto jejich kompostování vyžaduje větší opatrnost, více času a pozornosti. Fekálie je dobré nechat několik měsíců kompostovat, aby došlo k vyhubeni choroboplodných zárodků. K tomu je také dobrá ona fermentace. Použitím fermentace při zpracovaní fekálií se právě zabývají ti vědci, kteří pořádali ten seminář o „terra preta“, jehož jsme se účastnili.
Ak je zahon po pol roku tzv. hotovy, zalievam ho neustale novym mocom, ci radsej vytvarat novy zahon?
Moč se přidává, aby vyvážila nedostatek dusíku a minerálních látek např. ve dřevěné drti. Pokud je poměr dusíku a uhlíku vyvážený, tak už je zbytečné dále močí zalévat. Ale můžete ji použít jako hnojivo na běžný záhon, např. pro doplnění živin odčerpaných vypěstovanou zeleninou.
Ak je TP zahon hotovy, ako dlho vydrzi v zahrade? Treba po nejakom case obnovovat? (Zahradu som zasypala a skultivovala skompostovanymi spaldovymi/pohankovymi pluchami asi 30-40 cm, po dvoch rokoch mam cca 15 cm vrstvicku). Bolo by vhodne pred vyrobou TP zahonov najprv tazku jilovu podu skultivovat s drtou z DU, aby sa zurodnila a bola lahsia? – inspiracia od pana Jilka zo stranky Sobestacnost.
Sám nemám zkušenost. Mělo by to být déle, než v případě běžného kompostu. Jednak díky DU a jednak díky většímu podílu humusu, který by měl při TP postupu vznikat více než při normálním kompostování. Neznamená to, že bude pak možné si stále jen brát (úrodu) a nic (živiny) nevracet. Půda by ale měla být více úrodná a schopna lepe udržet živiny, takže ji není nutné tolik hnojit. Myslím, že určitě bude dobré půdu pod TP záhonem zkultivovat s drtí z DU. Mělo by to dlouhodobě zlepšit její vlastnosti. A usnadnit její obdělávání.
Pokud vládnete němčinou zkuste se podívat na: http://www.terra-preta-forum.de/
