Ve světle nedávných senzačních archeologických a posléze i etymologických nálezů z oblasti, kde údajně žila a tvořila mystifikační, mystická a mýtická osoba mistra Pinga, přinášíme i delší text, o jehož pravosti se vedou odborné diskuse, nazvaný Zenové recepty. Jáchym Znělec ovšem odmítá ukázat novinářům původní nález, ze kterého prý čerpal. Protože tohle je ale jediný ověřený zdroj (původně z digitálních sbírek Památníku národního písemnictví), můžeme tak věrohodně doložit, a vypadá to, že je nanejvýš pravděpodobné, že tyto recepty, původně otištěné v čísle 1 čtvrtletníku Baraka z roku 1995, pocházejí ze štětce či klávesnice mistra Pinga, a šéfredaktor toho legendárního časopisu jen jaksi „zapomněl“ uvést zdroj. Omlouvá ho ale s pravdou hraničící možnost velké pravděpodobnosti, že si jen přivlastnil (nikoliv podepsal) anonymní či neznámý zdroj.
Údajně existují i dva další texty: zaprvé souvislý zápis vzpomínek jistého pana Známka: v roce 1969 údajně vystavoval Mistr Ping, o kterém část odborné veřejnosti neprokazatelně tvrdí, že byl Čech, přesněji Moravák, na Karlově mostě v Praze několik zenových a tehdy českou veřejností naivně nepochopených artefaktů na téma Nic (zveřejníme příště). Jáchym Znělec nám přislíbil, že budeme první, kdo odborně zpracovaný překlad audio záznamu získá ke zveřejnění. Mimo záznam pak prohlásil, že se máme na co těšit, a že o pravosti akce i jejího aktéra již asi možná nelze pochybovat. Jistá možnost, že si mistr Ping buď dělal ze svých studentů srandu, anebo do zdánlivě kulinářských receptů zašifroval nějaké to duchovní tajemství nejvyššího řádu, existuje, ale skutečnou pravdu ukáže až budoucnost.
Zenové recepty (mistra Pinga?)
Zazen ve vlastní šťávě – pod kotlíkem rozděláme oheň z několika zenových a buddhistických knih a spisků, nejlépe opsaných na průklepovém papíru 30gr, modrý kopírák. Vodu, ve které jsme nejprve bez použití saponátů vyprali svůj meditační oděv, nesolíme, jen lehce opepříme, přidáme tři cibule, 5 česneků a 5 minut povaříme. Přidáme 5 kg těstovin, nameleme mák a zcezené těstoviny smícháme s opiem pro čs. lid.
Polévka kjosaku – bambusovou hůl kjosaku dáme na tři hodiny povařit. Přidáme zazeninu, osolíme, ochutnáme a podáváme s předkrmem – třemi ranami jinou holí.
Super uzené – velmi velkou a velmi uzenou kýtu dáme povařit ve velmi pramenité, nejlépe studniční vodě. Mastná oka seberme plátýnkem, uzená oka zcedíme. Přidáme 6 feferonek, 3 kg chilli, 2 kg masaly, 1 kg kari, uzené dáme sousedovu psu a zbytek podáváme s celozrnným medem a novinovým salátem.
Vepřové se zenovou omáčkou – velmi malou vepřovou nožičku odchlupíme, vykostíme, dáme povařit do měkká, obereme, prošpikujeme starým zenovým kořením, cayenským pepřem a smícháme s rýží v prášku. Na 2 hodiny umístíme do českých peřin. Mezitím zahustíme kyselou smetanu kyselým mlékem, vymačkáme 10 pomerančů a 3 citrony, na třtinovém cukru opečeme 2 kg nahnilých jablíček, vše pak smícháme a omáčkou zalejeme. Nejlepší účinky má toto jídlo až po dvacetiminutovém stoji na hlavě. (Pozor: nepodávat lidem co mají játra, ledviny, záduchu a přídušnice).
Některé hlavní vedlejší zásady zenové kuchyně
Jídla konzumuje zásadně nejlépe celá, pozor na dýně a melouny. Semena pražíme a chroupeme také celá, i se slupkou. Každé jídlo musí „plavat“, proto nešetřete ani vodou, na zem spadlou. Ke všemu se hodí cibule (nejlépe polská).
Všechna jídla připravujeme s láskou (dodává firma Sup a syn). Nepříjemné, páchnoucí a staré myšlenky, nadávky a čtení si necháme na potom, nebo likvidujeme zvýšenou konzumací česneku. Jsme-li povahy kyselé, jíme více sýrů a vyhýbáme se octům a otcům. Jsme-li zásadití, zvýšíme konzumaci zvláště zapečených a obnošených chlebíčků. Hojně užíváme petržel (odstraňuje zapšklost pohlavní), kmín a celer (je dobrý na pleť nymfomanů). Pozor na hliněné a hliníkové nádobí (utržená ucha a olovo v kostech a moči). Nikdy nestůjte frontu na zazeninu a ovoce – špatné vibrace frontových bojovnic narušují pránické izobary i v celozrnných pokrutinách. Nejezte ráno, v poledne a večer. Je-li vám špatně od břicha, není to naše vina, protože my jíme vždycky v pravý čas.
Odborně zaslepený názor japanologa Houžvičky, že si z nás někdo vystřelil, neobstojí už jen ve světle faktu, že o časopisu Baraka se dochovalo několik set záznamů na nedávno opět v trezoru zapomenutých a zázračně přečtených discích (data byla uchovávána v magnetické vrstvě, a jak všichni ví, po Velkém e-útoku byly všechna takto zaznamenaná dat ztracena) ze sbírky Památníku národního písemnictví. Šéfkuchař hotelu Sakura, když jsme mu některé recepty přečetli, chvíli pokyvoval hlavou, a pak prohlásil, že to nezní špatně (a zmizel ve své kuchyni).
P. S.: Varování ministra výživy: otrocké napodobování provokačního stylu údajného mistra Pinga v oblasti vaření může způsobit břišní, střední a mozkové potíže.
