Další labyrinty « Vlastimil Marek

Další labyrinty

20.5.2011 Najdete v rubrice Dobové komentáře

zdobí a zposvátňují další města a místa u nás. Havířovský se dostal i do reprezentační knihy o městu, soukromý sochaře Kavana hodlám navštívit, ten v Pelhřimově, který jsem před lety pomáhal určit a přednáškou odstartoval běžně funguje, ten v Brandýse jsem neviděl, a teď se mi internetovou poštou na monitor dostal článek o tom, že poblíž Opavy existuje labyrint a zdárně mění atmosféru místa (a lidi): počtěte si, a navštivte a místního starostu podpořte. Jestlipak ještě existují labyrint v rekonstruované stodole v Polici nad Metují, ten vůbec první na asfaltu parkoviště malovaný na Vyšehradě, nebo podobný na levé hraně Letné?

Jistá Helena Heclová napsala: Kdysi jsme hledali, kde jsou v republice labyrinty a zjistili jsme, že kromě v loučeňském parku a v Brandýse nad Orlicí, je labyrint už jen v Bělé u Opavy a že vznikl z iniciativy tamějšího starosty. Tak jsme mu napsali, jestli by nám k tomu dal nějaké informace. Zajímalo nás především, zda má stavba labyrintu nějaká pravidla, která se musí dodržet, jako například vstup ze západní strany a tak. Nu a starosta nás pozval na návštěvu. Že velmi rád. Tak jsme tam zajeli. Pan starosta nás přivítal a udělal nám úžasnou několikahodinovou přednášku o labyrintech, o tom, jak se to celé přihodilo, jak jej stavěli, jaké zázraky se děly kolem stavby a co se kolem labyrintu děje teď. Labyrint požehnali knězové asi pěti církví, včetně té naší největší. Zaujalo nás, jak je vesnice Bělá neuvěřitelně jiná… čistá, upravená, opravená, kolem vysázené stromy, spokojení lidičci, dědoušci o holích špacírujou kolem, maminky s kočárkama, prostě idyla.

Mysleli jsme, že jsme na jiné planetě…a to jsme už ledacos viděli a zažili… Pan starosta je člověk, který duchovní principy a objevy okamžitě uvádí do života, zhmotňuje je a ještě na ně dostává dotace z EU. Kromě labyrintu, který je kopií labyrintu v Chartres, mají poblíž léčivý pramen… tak u něj postavili bazének na Priesnitzovu koupel s kamínkovou procházkou na reflexní masáž nohou, budují jakousi léčivou stezku… ale šokoval mě postoj k přírodě. Nejenže nedali potoky do potrubí, ale ještě si tam každého potůčku váží jako pokladu a měli byste vidět, jak to celé úžasně vypadá. Ani je neobkládají kamením, vždyť tam chodí ondatra pižmová! Starosta zabránil těžbě písku. Jsou tam mohutná ložiska, těžaři si koušou rety a zuřej, že to leží v zemi a oni na tom nevydělají, ale těžba nebude. Žije tam přece vzácný mravkolev, a vůbec, nebudou nám tady dělat v obci binec, ne? Neuvěřitelný pan starosta je v úřadu už třináct let, a snad tam ještě dlouho vydrží. Návštěva v Bělé byla pro mě něco jako návštěva země po transformaci, místa, které ctí přírodu, kde se mají patrně lidi rádi, ale kde je má rád zejména osvícený a nadšený starosta, který co dělá, dělá pro lidi, a oni mu to s láskou a nadšením vracejí. Všem politikům, zejména těm budoucím, bych moc přála, aby jeli do Bělé a nechali se od starosty obce inspirovat. Jeďte se tam podívat! My tam teda zase velmi brzo pojedem!

Křesťanský labyrint v Bělé, instrukce: Labyrint nás nejprve přivede až k samému středu, aby nás vzápětí odvedl na okraj a donutil nás znovu projít celým labyrintem, než dojdeme ke skutečnému cíli. Člověk sám si vytváří složitou cestu. Cesta k Bohu, ke Zdroji nemusí být těžká. Stačí si uvědomit, že překážky si vytváříme sami, prohlédnout onu iluzi na zemi nás vedoucích čar a jednoduše je překročit. V labyrintu nejsme odděleni od Boha, hledáme-li ho, jsme už s ním.

Rituál vstupu do labyrintu by měl být zahájen zklidněním sebe sama. Ve chvilce zastavení se můžete poklonit, zvolit modlitbu.

Následováním cesty do Středu, můžete odevzdat všechny své problémy a trápení Bohu, modlit se v duchu, či jen prostě sledovat svůj dech a vnímat své pomalé kroky nebo cokoliv, co cítíte, že je správné pro vás.

Dopřejte si čas na zastavení se ve středu, je to doba k ztišení, všímání si tělesných pocitů, naslouchání toho, co přichází zvenku i zevnitř a naladění se na přijímání odpovědí.

Havířov

Následujte stejnou cestu kráčením ze středu ven, buďte naladěni jen na přítomnost, odpovědi, které mohou vyvstat, nebo na poděkování Bohu za všechny dary života. Můžete opakovat slova své modlitby, pokračuje vaše soustředěná chůze.

Vědomé překročení prahu je výstup z labyrintu. Svou cestu můžete zakončit opět poděkováním a poklonou.

U Kavanů v zimě

Podněty k rozjímání:

Kdo jsem?

Co je pro mě teď opravdu důležité?

Co je mým cílem?

Co chci skutečně dělat?

Co si skutečně přeji?

Jaký je můj životní úkol?

Co teď skutečně cítím? (k určité osobě nebo v určité situaci)

Co mě nejvíc trápí?

Kam se ubírám? S kým chci jít?

Čeho bych se měl konečně vzdát?

Jaký je můj další krok?

Chci odpustit…

Co se mění?

Legenda vzniku:

Inspirací pro tento labyrint je katedrála v Chartres, postavena v roce 1213. Podobné labyrinty byly umístěny i v dalších středověkých katedrálách, například v Remeši, byly však postupně odstraněny, jen právě chartreský se zvláštní náhodou zachoval dodnes. Ve středověku jím poutníci procházeli déle, často až hodinu, mnozí z nich po kolenou. Připomínali si jeruzalémskou křížovou cestu i utrpení Ježíše Krista. Přitom přednášeli zvláštní litanie, které přispívaly k udržení rytmu. O velikonocích se pod vedením duchovních na ploše labyrintu tančilo a pohazovalo míčem, symbolem Slunce a Krista. Labyrint symbolizoval cestu do nebeského Jeruzaléma, a tím i cestu ke spáse.

Citát ze sv. Augustina: „Neporozumíme-li posvátným vzorům a posvátným číslům, které jsou ukryty v Písmu, nepochopíme ani podstatu světa“. Posvátná geometrie je část ztraceného vědění, na kterém je založen i labyrint. Uskutečnění snu v realitě všedního života vedlo starostu obce Bělá Karla Krupu k realizaci tohoto projektu, který je určen ke prospěchu celé obce i všech návštěvníků Bělé. Datum otevření 15.11.2008