aneb také Výživa pro uši (a pravou mozkovou hemisféru). Tak by se nová rubrika (a možnost) na tomto blogu mohla a měla jmenovat. V létě jsem v příjemném prostředí Chlumku u Milevska namluvil do čerstvě k tomuto účelu zakoupeného diktafonu více než dvě desítky vlastně náhodně (z knih) vybraných fejetonů, a teď se ukázalo, že už existuje technika příjemná a rychlá jak pro posluchače, tak odpovídající původnímu úmyslu autora. Aby bylo poselství, umně skryté mezi řádky, lépe využitelné, snadněji odhalitelné, dříve rozluštitelné a nakonec (po příslušené praxi) i inspirativněji a také liběji působící.
Psal jsem již mnohokrát o tom, že čtením o koláči se nenajíš, a že slyšené (slovo) je hlubinněji působící než, zvláště dnes a na monitoru počítače nebo čtečky, čtené. Když je navíc přijímající mozek poněkud zablokován tím, že vidí (text, osobu na přednášce), a tedy podvědomě a automaticky hodnotící a kritizující, je rušen. Přitom si stále velmi málo lidí uvědomuje, že vědomě, racionálně (levou mozkovou hemisférou) vnímají jen desetinu toho, co registruje jejich bytost (a zvláště ženy s propojenějšími mozkovými hemisférami).
Jinými slovy, když člověk toho druhého poslouchá (a míním tím samozřejmě i to, že není uvnitř jako obvykle už předem negativně a kriticky zablokován), vnímá i to, co není řečeno, a co je daleko podstatnější (a pro něho i samo sdělení užitnější): lidský (a zvláště ženský) mozek vnímá i ty informace, které jsou jinak cenzorem (někdy i velmi dávných) emocí, a energií šetřícím programem vnímání, neregistrovány a zablokovány. Má tedy daleko více relevantních informací (vidí i souvislosti) a tedy i možnost lépe a adekvátněji situaci se rozhodovat. Ještě jinak, jak věděly dávné duchovní kultury a národy, ucho je Cesta.
Psal jsem o tom v článcích o působení a výhodách zpěvu a zvláště manter (které se elegantně vyhýbají pasti slov, přestože slova používají). Možnost poslechnout si něco tak myšlenkově a úmyslně zahuštěného (a dokonce opakovaně, a pro šprty a pozitivní závisláky pak i s nášupem původního textu před očima), je jak splněným snem autorovým, tak i (pro současnou informační společnost už navyklou na rychlé střihy a větší spád stále naléhavějšího poselství) zintenzivnělým příjmem pozitivních informací.
Spěchající nadšenci si mohou vybírat přímo v konkrétní rubrice (Namluvené fejetony, podcasty). Trpěliví a lepší čtenáři a čtenářky si mohou od zítřka, středy 28. 11., poslechnout vždy dva fejetony týdně (nejlépe se zavřenýma očima), tak jak se budou na blogu objevovat. Obě možnosti fungují, ale tak jako při čtení blogů, stále a o to víc platí, že po prvním čtení (poslechu) je možno (a z mého hlediska záhodno) se k tématu po nějakém čase vrátit (a poslechnout si, přečíst, znovu)… a objevit tak nové významy a úrovně pochopení.
Už jen pozorně číst, natož pochopit tyhle blogy je pro současného médii zpohodlnělého čtenáře fuška… o to náročnější je a bude naučit se je vyslechnout. První poslech bude obvyklý – snaha dovědět se, kdo je vrah. Ale druhé, třetí a další naslouchání pomůže odhalit další a hlubinnější souvislosti, a pak teprve, jako gurmánovi a znalci vína nebo lanýžů, opakované naslouchání přinese ta skutečná a vrcholová potěšení Až se mi z toho zvýšil krevní tlak, jak jsem nadšen novými možnostmi (spojení nejnovějších technologií s pozitivním úmyslem a připraveným autorem)! Hurá! Přeji příjemné naslouchání…
