Matemašte, na to jsem čekal, chtělo se mi křičet. Synchronicitně (chtěnou náhodou, aniž jsem kliknul víc jak dvakrát) si mne na internetu našlo video pornoherečky z Texasu, a už během prvních osmi minut (to pro účely mého naznačování vrchovatě stačí, také dle rčení, že každý jed je v malém množství lékem) jsem koukal na ideální ztělesnění snů mužů všech dob: jinými slovy, na možnou, prudérií a pokrytectvím minulých století a ideologií nesvázanou, přirozenou budouc(t)nost sexu. Nedočkavci nechť rovnou kliknou na odkaz a vychutnají si ukázku videa mladé ženy, mnou zidealizované poskytovatelky měkka a oblých tvarů, která očividně miluje své tělo, ale právě tak i radost z možnosti sex i sebe nabízet a dávat.
Ti zvídavější nechť se pak k textu vrátí, přečtou a naklikají další články, porovnají vlastní zkušenosti… a na konci (samozřejmě zjednodušujícího) článku se jim dostane jak možnosti shlédnout původní video celé, tak i odpovědi na otázku, proč se na duchovním blogu píše o pornoherečce a sexu(jak zjistíte dále, nejde až tak o sex a už vůbec ne o porno, ale o připoutanost k němu a dalším jevům).
Přestože sex je nejen u nás stále tabu, a to co naznačuji níže je zatím sci-fi, jednou možná něco podobného bude v budoucnu běžné čtení jak pro mladé pány (že je něco takového možné), tak pro mladé dámy (aby se nechaly inspirovat). A jestli budu v příštím životě mistrem zenu a představeným kláštera někde v Evropě, takovouhle Alexis přijmu za učitelku, a osvobozením jejich sexu naučíme mnichy a adepty osvícení nebýt připoután k hormonům, emocím a ženským oblinám (na čemž ztroskotali mnozí duchovní učitelé z Dálného východu). Naznačuji, že tuhle svobodu nepřipoutanosti, natrénovanou na jednom z nejsilnějších lidských pudů, pak bude možno uplatnit i v rámci nácviku nepřipoutanosti i k moci, penězům, kultu mládí atd.
Abychom si rozuměli: neobviňuji české a jiné (porodem či nemocí nebo nějakým druhem násilí či zneužívání poškozené) ženy, že by primárně chtěly jen brát, a nikdy nic nepochválily, jen je mi líto, že cele rezignovaly na možnost změnit svět… také proto, že v minulé době, ale bohužel i (do)dnes, se vychovávalo spíše trestem a kritikou. Všichni jsme oběti obětí. Naznačuji, že stav (západní) společnosti, její vývoj v posledních staletích, i globální dopady zmatku a iluzí kolem sexu (a arogance rozumu) spolu souvisí. A pokusím se i o souvislosti a nakonec i vize.
O ideálním sexu jsem jako ostatní jen snil, a jako asi každý zvídavý mladý muž (nejen v Česku) většinou jen četl (velmi náznakově v klasické literatuře, první oficiální překlad Henry Millera a jeho popisy toho, co dokázaly se svými těly a muži pařížské prostitutky, vyšel v 80. letech, a tak rozpor mezi oficiálním světem západního (a zvláště socialistického) „manželského“ sexu, a mužskými touhami, tedy mezi oficiálně hříšným tělem a utajovanou duší, vše mlžil do oparu mýtů (nebo naši fantazii rozněcujících italských či švédských filmů).
Alexis je v této zkrácené verzi snad i pro mnohé současné české mladé muže (v době záplavy laciné a nekvalitní pornografie) ideálním ztělesněním ženy, které je potěšením za sex zaplatit. V tomto ohledu ale bývaly a byly (jak naznačují některé reklamy a plná nákupní centra o víkendech i jsou) placené i naše exmanželky, které jsme si většinou a po několikaletých známostech nebo manželstvích jakýmsi novodobým způsobem dlouhodobě vydržovali… a které začaly hrát role pasivních obletovaných samic, poskytující svá těla (jejichž údržba stála nepředstavitelné množství vody, krémů a mastí a kosmetiky a šatů a bot, tedy peněz) se stále větší sexuální pasivitou (o čemž svědčí dlouhá řada vtipů přímo ze života). Myslím, že kdyby se všechny ty výdaje na ně spočítaly, a člověk to porovnal s cenou takové Alexis (ideálně přítulné a dokonalé) jednou za týden za deset let, vyšla by levněji. Tohle děvče to má nade vše rádo: miluje své tělo a jeho možnosti nabízet rozkoš a měkko a poskytovat to vrchovatě a radostně mužům. Jako mýtická tanečnice pradávných chrámů, panovnických dvorů a sultánských harémů, o kterých jsme jen slýchali. Jako ztělesnění ideálního sexu pro třetí (duchovní, protože jen takové přežije) tisíciletí.
Samozřejmě, skeptik může namítnout, že i Alexis zestárne a zfaldovatí jí tělo, ale mám takový pocit, že právě díky způsobu, jakým se svou sexualitou zachází dnes (především a nejprve dává,a pak samozřejmě umí i přijímat), z ní bude i ve stáru nikoliv u nás obvyklá čůza nebo uječená megera, ale spokojená dáma, která bude mít na co (bez lítosti a pohrdání vůči mužům) vzpomínat… její iluzemi nesvázaná mysl a zklidněné pozitivní emoce budou, jako u každého profesionálního sportovce či umělce, vrcholově a hlavně pozitivně natrénovány… zatímco rostoucí počet českých žen, které si chtěly a chtějí zvláště v dnešní konzumní společnosti „jen užít“, je a bude stále vzteklejší, marnivější a… nespokojenější. Alexis symbolizuje jak „naturální“ svobodný a radostný sex, tak emancipovanou mladou ženu, vědomě si užívající, ale nezneužívající svého těla a ženství (je příznačné, že na rozdíl od placeného a daleko méně kvalitního porna českých portálů je její video zdarma). Jsem si navíc jist, že i sama Alexis má ze sexu tím lepší potěšení, oč víc pečuje o partnera (polopaticky napsáno: jde o vzájemný a rovnocenný dialog).
Přitom právě pro hledače sebe sama a vlastních lidských potenciálů (a nakonec i duchovnosti) platí, že celé tělo (vlastní, ale i opačného pohlaví) je, či mělo by být, dokonalým nástrojem, na který se člověk učí a třeba i naučí (až virtuózně) hrát. Už přece víme, že největším sexuálním orgánem člověka je jeho mozek, a z toho vyplývá, že tréninkem a celoživotním zkvalitňováním sexu trénujeme i (mysl a) mozek a tedy člověk celého. Hnutí new age začalo jako hnutí lidských potenciálů právě v 60. letech min. stol., kdy jsem i já a mně podobní začínali se sexem (a tehdejší sexuální revoluce v materialistickém Západě, jejímž důsledkem byla orwellovsky ženy osvobozující pilulka, dolehla trošku i k nám, tady ale většinou narazila na ještě pokrytečtější důsledky výchovy k pokřivenému a traumatickému pojímání jak sexu, tak socialismu). Naivita mužského rozumu (a dnes bohu a ženám žel i mužsky myslícího rozumu ženského), který chtěl „vědecky“ řídit a programovat i instinkty a pudy, a podpořil své teze družicemi, člověkem na Měsíci a mobilními telefony, je očividná a zvláště v posteli hmatatelná dodnes.
Pokouším se naznačit, že tak jako zvládnutí pozic neudělá z českého jógína mudrce a šťastlivce, dokud nezvládne i sny a sex, a jako je jisté, že tuhle nefungující společnost čeká radikálně vstřícná a tedy veskrze pozitivní změna vztahu k duchovnosti, ale i k porodům, výchově a vzdělání (ale i ke smrti), tak ji zcela nevyhnutelně čeká radikální (vědomě pevná, ale zároveň uvnitř k ničemu nepřipoutaná a uvolněná jako pozice buddhy) změna vztahu k sexu. A teprve pak „dospěje“. Jinými slovy, a píšu a přednáším to už hodně dlouho, to ženy mohou a měly by v poslední chvíli změnit lidský svět, třeba tím, že zvládnou třeba zvládnutým sexem svět mužských slepých uliček, a začnou rodit příští buddhy.
Mám sen: ženy 3. tisíciletí si i v partnerství a manželství (také díky tomu, že se narodí, a své dcery pak porodí, orgasmicky) uchovají, a nenechají žádným odborníkem vzít a zkazit, přirozenou radost ze svých těl (ale i z menstruace, tedy ze svého ženství) a ze sexu… a tak jako Alexis, naučí to i své partnery. A přes všechnu odlišnost žen a mužů, bytostí z Venuše a Marsu, si pak dokáží, nejen verbálně, ale i tělesně, rovnocenně a unconditionaly (nepředpojatě a bez podmínečně), popovídat…
