V prvním pravém dlouhém patře Obchodního centra Nový Smíchov (Anděl) je nádherná výstava fotografií a kopií plakátů filmů pod všeříkajícím názvem Rozmarná léta Jiřího Menzela. Na asi osmnácti dvoustranných panelech je přehledně vše, co je dnes třeba si zopakovat o tvorbě a životě filmového i divadelního režiséra (ale také výborného herce z nutnosti), který „dostal Oskara za razítko na zadku“. Autorkou výstavy je Veronika Gondová, producentkou Olga Menzelová Felymanová (firma Medialoque), která tak vzdala svému muži hold jak se patří.
Jiří Menzel je typický intelektuál, který „byl jako dítě nabádán k tomu, aby moc neběhal, nehlučel a nikam nic neházel.“ Takže dnes tvrdí, že neumí utíkat, má slabý hlas a nikam nedohodí… Jeho filmy ale dozrály jako víno a jsou slyšet a hlavně vidět o to víc, a po celém světě. A asi právě díky umanuté toleranci dokázal například, a sám to uvádí jako příklad svého největšího režijního mistrovství, že při natáčení Rozmarného léta (1967) dostal do vody Vlastimila Brodského, který se vody bál, a Rudolfa Hrušínského, který vodu nesnášel.
Osudová spřízněnost Jiřího Menzela se spisovatelem a pábitelem Bohumilem Hrabalem se vine celým filmovým dílem (i touto výstavou) a režisérův vztah k životu a světu asi nejlépe vystihuje rčení strýce Pepina z Postřižin: „Ten svět je k zešílení krásnej´. Ne že by byl, ale já ho tak vidím…“
Jakási furiantská a zároveň téměř geniální, protože životem ošlehaná (a téměř zenová) moudrost čiší z mnoha výroků a „hlášek“, které lze číst i dole na podstavcích stojanů z jejich druhé strany. Jako dvěma rozvedenými manželstvími a dvěma dalšími delšími vztahy se ženami poučený muž (a na internetu a v knihách ironický leč realistický a upřímný komentátor uječených a seminářových bohyň) jsem ocenil třeba poznámku o tom, že Jiřímu Menzelovi kritici vytýkali, že nechal ženu a dceru pana France (Slavnosti sněženek, 1983) řvát jako fúrie. Skutečný pan Franc režiséra ale uklidnil s tím, že ve skutečnosti jeho ženy řvaly ještě víc.
A tak (paradoxně) přeji nejen Praze 5 a OC Nový Smíchov poněkud pošmourné a chladné počasí, aby bylo proč zajít se schovat a ohřát (funguje jim tam klimatizace v zimě v létě): udělejte si hodinku a pokochejte se (jako hrdina jiného kultovního filmu Vesnička má středisková) spoustou fotografií, citací, plakátů a zajímavostí z „rozmarných let“ i našich životů.
