Drobky ze stolu čtenáře 5

31.10.2013

Ve společenských vědách pro sebe mají lidé pochopení. Zohledňují se jiné věci než výkon. To přitahuje určitý typ lidí, kteří se krátce řečeno bojí života… Jsme pořád málo imunní proti nákaze ideologizace. Její dědictví je pořád strašlivě silné. I ve školství jsou mnohé věci prosazovány z principu. Nepřemýšlí se… Když studenti končí školu, je jim 23, ale i 25 let, to už ale začínáte ztrácet pružnost, adaptabilitu, schopnost se měnit. Mimochodem, Joseph Conrad řekl, že ve třiceti tuhne charakter jako sádra. Plasticitu ale začínáte ztrácet už kolem pětadvaceti… Našimi vysokými školami prochází zahálčivá masa. Vytváříme zahálčivé studenty pro zahálčivou společnost… Sociolog Ivo Možný, LN 19. 10. 2013

 Jedni makaj, vydělávaj a jsou šťastný. Jiný konzumujou, nadávaj na to a jsou nešťastní. Sociolog Milan Petrusek, dtto

 Ve spánku se mozek čistí od zplodin, které v něm během dne vznikají. Tkáň mozkové kůry funguje jako houba, která se roztahuje a smršťuje. Ve spánku nasává mozkomíšní mok, který odplavuje zplodiny… Hlavním aktérem těch to dramatických změn nejsou neurony, ale tzv. gliové buňky, které vědci dlouho považovali jen za jakési lepidlo, držící nervovou tkáň dohromady. V poslední době se ale ukazuje, že gliové buňky plní pestrý rejstřík aktivních úloh a mají významný podíl i na vyšší nervové činnosti. Jaroslav Petr, Spánek čistí mozek od jedů, LN 23. 10. 2013

 Ruku na srdce: nejsme nakonec všichni Cartmani (primitivní sobec z kresleného seriálu South Park, pozn. aut.)? Jistě, primitivní nejsme, žijeme ve společnosti, která vyžaduje určité vzorce chování, ale co když jsme egoisté sofistikovaní? Pouze hlupák bude uspokojovat své sexuální potřeby znásilňováním žen v parku (nakonec ho chytnou, zavřou a možná i popraví). Inteligentní egoista si vybuduje prestižní společenskou pozici (třeba západního nebo českého tantrika, pozn. aut.) a ženy mu budou samy padat do náručí…Filosof David Černý, TVAR

 Filosofie by měla být průvodcem na cestě dobrým životem… bohužel v dnešní uspěchané době nedostatek filosofické potažmo etické výchovy snadno probudí i životu skryté egoisty dřímající v naší mysli a společnost sobeckých, nemyslících jedinců.nemůže být podhoubím zdravého společenství lidí a demokracie. Americká filosofka Marta Nussbaumová, dtto

 V Česku je totiž historickou zvyklostí, že se zde hodně pije a souloží, nově též fetuje. Už svatý Václav se vrátil z christianizační mise v české kotlině do Říma s tím, že to nemá cenu… Moderní doba nepředstavuje žádnou změnu. Češi tradičně obsazují první příčky ve spotřebě alkoholu a nově i marihuany, sex před svatbou je naprostou samozřejmostí, rozvod (ani opakovaný) není šrámem na pověsti, milenec či milenka jsou oficiálně tolerované instituce, tolerance k jinosexuálům je u nás jednou z největších na světě. Praha má pověst města flámů pro celou západní Evropu i Spojené státy a jezdí sem pařit, k velké radosti ekonomů, lidé doslova z celého světa. Jiří X. Doležal (sic!), Reflex 42/13, Mnoho povyku pro nic, aneb Má prezidentova dcera právo chodit na pornovečírky?

 Krize evropské civilizace nevznikla z vnějších příčin, ale je důsledkem totalitárních dispozic novověkého člověka, jež se holocaustem projevily v obludných dimenzích. Hannah Arendtová, Původ totalitarismu, 1951

 Trhy jsou rozkolísané, bují obchodní války, západní společnost utrácí za byrokracii, státní dluhy rostou, peníze se vyrábějí na nákup dluhopisů, stárnoucí západní společnost je vyděšená, že se ekonomická moc stěhuje na východ… A přesto platí univerzální pravidlo zdravého rozumu. Přestat tisknout peníze a radikálně snížit počet neproduktivních zaměstnanců státní správy a neméně radikálně snížit daně. Alexander Tomský

 Chtěli jsme za první republiky (i po roce 1989) zpívat s anděly (Fr. Peroutka), ale místo učebnicového příkladu  se dnes jevíme jako příklad v mnoha aspektech odstrašující: neměli jsme se náhodou původně proměnit ve středoevropského hospodářského tygra ? V zemi oslnivé kulturní tvorby? Ve vzorně fungující vládu lidu?.. Doba nepřeje pevným strukturám, v době vrtkavých přízní a nového nomádství vítězí rychle vznikající sítě reagující na poptávku a mizejí v případě neúspěchu i úspěchu. V politice to začíná platit také… Staré politicky zabednění měšťanstvo rychle zaniká, malinkou část si vytáhne globalizace k vlastní potřebě a rozpráší ji po světě. Ostatek dílem vymře na bezdětnost a dílem se kvůli chudnutí staré střední třídy, které se s koncem krize nezastaví, naučí počítat drobné a uvažovat o svých zájmech. Historik Tomáš Zahradníček, Kavárna, příloha LN 26. 10. 2013

 Současná schopnost českého sebemrskačství, ten štír, jenž se uštkne sám – to nemá ve světě obdoby. Právě tohle je nejmarkantnější projev čecháčkovství, při němž se zbavujeme elementární a tolik důležité sebedůvěry. My se dokonce začínáme stydět za to, že žijeme v této zemi, kterou padesát generací před námi zvelebovalo. Zdeněk Mahler (za přečtení stojí celé)

 Zesměšnit vůdce nestačí, protože ten svou autoritu odvozuje od těch, které má reprezentovat, tedy od „lidu“. Dá se říci, že lid a vůdce tu uskutečňují jakýsi důkaz kruhem, kdy zodpovědnost za své činy nemusí přijmout ani jeden z nich. Vůdce je také jen člověk a naproti tomu lid se nemůže mýlit…Náboženství je, podobně jako politická hesla, pouze snahou najít záchytný bod a zbavit se tak zodpovědnosti za podobu svého života a světa, zapomenout na skutečnost, že jsme vlastně sami, bez možnosti odvolání k vyšší instanci. Matěj Metelec komentuje a cituje film Slavoje Žižeka Perverzní průvodce ideologií, A2, 22/13

 Pokud by všichni lidé na větě spotřebovávali stejné množství masa a vedli podobný životní styl jako průměrný Čech, potřebovali bychom podle výpočtu ekostopy 2,7 Země, a pokud by následovali americký model, potřebovali bychom Zemí hned pět. Terezie Vandrovcová, Maso přátel člověka? Sedmá generace 5/13

 Skutečné příčiny „zástupné“ války v Sýrii lze najít v souběhu klimatické (častá sucha), ropné a dluhové krize v politicky represivním státě. Budoucnost konfliktu je vydána na milost soupeřícím geopolitickým zájmům zahraničních mocností na ovládnutí energetických  koridorů Blízkého východu a severní Afriky. Nafíz Ahmed, Sedmá generace 5/13