Učí se tam starými způsoby o starých věcech, napsal mi čtenář po přečtení citátu z nedávných „drobků“, a povídky z konce 90. let, o které jsem se mu v souvislosti s neodhalovanými talenty dětí zmínil. A tak jsem povídku po troše námahy vyhrabal z paměti počítače, přidávám na závěr jako katalyzátor myšlení, a dávám k pobavení pravidelným čtenářům a čtenářkám
Ti, a ty, kteří a které mne právě koncem 90. let právě za takové a podobné názory o bezpodmínečné nutnosti změn v porodnictví a ve školství tak vehementně kritizovali(y), a ti z nich, kteří mne vyštvali z blogu.respektu, si to samozřejmě nepřečtou, a když, tak nespojí, a když, tak nedokáží, jako každý psychopat, přiznat, že se tehdy mýlili: nemají na to asi, také vinou traumatického porodu, v mozku ty příslušné buňky.
Ale jde mi o něco všeobecnějšího: od dob učitele národů víme, jak učit, a přece děláme od doby Marie Terezie vše proto, abychom každou další generaci přizpůsobili starým pořádkům, nikoliv abychom je připravili na budoucnost a umožnili jim být lepší než my. Naše společnost, ztuhlá v tolika ideologických žabomyších sporech již zglajchšaltovaných dospělých, je tím pádem chronicky nepoučitelná. Přitom od dob staro- a středověku víme, že nejlépe se dovednosti (dnešním slovem kompetence) předávají ne z příruček, ale přímo, od učitele (mistra toho či onoho řemesla) k žákovi (studentovi, asistentovi, učedníkovi, ne k přeplněným třídám). Dnes bychom mohli napsat: nejen očima, tedy levou mozkovou hemisférou a racionalitou, ale holisticky, oběmi hemisférami zároveň, z větší části také intuitivně.
Postěžoval jsem si (Brblání): jak to, že z těch několika procent přece jen zodpovědnější populace (jejíž příslušníci, a hlavně příslušnice, dbají na své zdraví a vykupují nejen prodejny zdravé výživy a skupují desítky titulů esoterické a duchovní literatury, ale denně naplňují různé vegetariánské a veganské bufety), z nichž pak znovu pár procent pravidelně jezdí na víkendové nebo týdenní semináře, anebo dokonce čtyři roky jeden víkend v měsíci studují na Univerzitě nové doby, za těch dvacet posledních let nevzešla alespoň desítka osvícených budoucích duchovních vůdců této země? Také proto, že i zde poslouchá několik set žáků nějakého mudrce, který jim pouze přednáší osvědčená moudra (ale třeba to už bude lepší a i tam i jinde budou moudří pracovat systematicky s malými skupinami motivovaných). Nezbývá než brblat, a postesknout si, že i tahle generace (k duchovnosti a morální zodpovědnosti za sebe a svou dobu přece jen otevřenější) podlehla nesnesitelně snadnému mámení (Máji), že duchovnost a osvícení je něco, co se dá buď získat instantně, od někoho jiného, anebo nastudovat.
Prakticky: znovu připomínám, že asi jedna z nejefektivnějších metod, jak odnaučit sám sebe závislosti na egu (a prohlédnout iluze, kterými nás klame mozek) je zpívat Mantru pro ego na cestě (mám odzkoušeno jak na sobě, tak na několika studentech). Doporučuji ještě pilně pracovat na pozitivním myšlení. http://blog.baraka.cz/2010/04/mantra-pro-ego-na-ceste/
Avízovaný citát: Kdosi jednou provedl pokus, kdy měl tým lidí postavit co nejvyšší konstrukci ze špejlí a želatinových bonbonů. Největší úspěch ovšem neslavily supertýmy z velkých firem, ale děti v mateřské školce. Co z toho vyplývá? Že děti během vzdělávacího procesu tuto podstatnou schopnost ztrácejí, zadusíme ji v nich. A podobné je to s kreativitou. Podívejte se, jak jsou malé děti tvůrčí a jak u nich tato schopnost v dospělosti mizí. Všichni jsme přesvědčeni, že přemýšlení musíme napasovat do nějakých struktur, namísto abychom v dětech posilovali jejich osobitost. Andreas Schleicher, odborník OECD na školství, Respekt 45/2013
Sci-fi v Čechách
Smutná a stále smutnější situace v našem školství (ale i zdravotnictví, vědě, politice aj.) mne i po letech štve. Když jsem na jaře roku 1993 psal do revue Prostor následující parafrázi na sci-fi zprávu, v duchu jsem doufal, že tříleté státní, parlamentní a ministerské nicnedělání je jen daní za politickou změnu režimu. Vida, uběhlo dalších deset let, a nezměnilo se téměř nic. Politici, ministři a odborníci se stále přou a zaměstnávají jen svými politickými, ministerskými a odbornými problémy, a skutek, tedy hlubinná transformace výchovy, vzdělání a veškerého školství, utek. A tak si počtěte, o čem jsem tehdy snil… a smutněte se mnou, kde jsme mohli být, kdybychom tehdy nastartovali totéž, co se podařilo Finům a Irům…
Jeho excelence John W. Cabasco, velvyslanec USA v Praze, byl odvolán zpět do Washingtonu a obviněn z odposlouchávání telefonů a průmyslové špionáže v objektech mateřské školy v Praze 4 – Krči. Během posledních tří let (nejméně od roku 2007, kdy se budova školky naposledy opravovala) uspořádalo velvyslanectví USA v blízké budově kasina nejméně třicet odborných seminářů pedagogů a psychologů, kteří sledovali (v tajném a nezákonném) přímém přenosu aplikaci výchovné metody Hříbková-Charvátová.
***
Při přestupu na raketodromu v Milovicích jsme panu velvyslanci položili několik otázek a jeho excelence uvedla: „Neměli jsme jinou možnost. Poslední statistické údaje o IQ a PONS (profilu nonverbální citlivosti) průměru českých dětí předškolního věku vysoko překročily limity pro přijetí na naše univerzity. Krize amerického školství dosáhla obrovských rozměrů, zatímco počet českých uchazečů o Nobelovu cenu je, jak jistě víte, alarmující nejen pro USA, ale i pro zbytek planety. Američané přestávají být hrdí na svou zemi a nacionalistické tendence (například vztahy mezi Texasem a Arkansasem) z poslední doby jsou jen dalším vážným varováním.
Všichni víme, že inteligence národa začíná u dětí. Po konzultaci s ECCO (Earth Coincidence Control Office) jsme se rozhodli převzít vaše zkušenosti. Naše odborníky zaujala především metoda odpoledního bahnění (všechny děti spolu s učitelkami se hodinu válejí nahé v řídkém bahnu), při kterém se děti a k našemu překvapení i dospělí dorozumívají zvláštní super rychlou řečí těla. Naše počítače odhadují, že rychlost předávání informací v takto vytvořeném prostoročasu překonává i supravodivé biočipové megapočítače, ale je deset tisíckrát levnější.
Byli jsme také zaujati výukou matematiky při stavbě kostelů z inovovaných Lego kostek, hodinami bláznivého snění, systémem her na gordicky zauzlované tkaničky, obdivovali jsme hry na upovídané velryby, zamrzlé spěchání, chrudošivé boroly, provázky otázky, bramborové mašle, Kolumbovo jádro vaječného pudla, ale líbily se nám i východy a bezbariérové tobogánové cesty a skluzy mezi patry školky. Např. energetická soběstačnost budov školky našim odborníkům dlouho nedala spát. Jen odposlechem a špionáží jsme mohli zjistit, co je dnes známo i veřejně, že totiž děti (tím, jak si nepřetržitě hrají, jak neustále otevírají dveře, jak se pohybují) vyrábějí dost elektřiny pro provoz celé školky. Vaše děti jsou neuvěřitelně nádherně neposlušné a tvůrčí. Můžete na ně být právem hrdí. Blahopřejeme a závidíme vám.“
***
Psycholožky L. Hříbková a M. Charvátová na náš dotaz uvedly, že program začal běžet už v roce 1992, tenkrát na základě amerických zkušeností, a pod názvem „Péče o talentovou populaci v době docházky do mateřské školy“ byl experimentálně zaveden na několika zařízeních tohoto typu v Praze. Brzy se zjistilo, že nejen vybrané talentované děti, ale prakticky každé dítě (i když některé o něco pomaleji) dokázalo zvládnout vše, co se od něho chtělo. Další náhodou pak psycholožky zjistily, že děti v další generaci jsou inteligentnější než ony samy (testy PONS měly lepší než jakýkoliv dospělý), rozhodly se tedy poskytnout dětem maximální svobodu. Děti začaly dospělým tykat a spoluvytvářet další návazné výukové programy formou her. Odtud byl už jen krůček k objevu, že každé dítě ve věku od tří do šesti let je génius. Stačilo pak jen nepřekážet jim v jejich vývoji. Systematická práce s dětmi dětí studentů – účastníků demonstrace v listopadu 1989 pak přinesla první důkazy o správnosti této metody: děti narozené v atmosféře maximální svobody se nakonec rozvíjely fantastickou rychlostí (rozhodovaly o sobě samy) a samy vyvíjely nové metody výchovy a rozvoje potenciálů.
Např. metoda bahnění vedla k objevu možnosti ovládat počítače holotelepaticky, neřešitelné problémy řešily děti tak, že se těm nově nastoupivším neřeklo, že jsou neřešitelné, mručením při učení objevily subliminální možnosti celomozkového učení se cizím jazykům aj.
Další vývoj už je znám, první dětský parlament převzal výkonnou a zákonodárnou moc loni.
***
Americká reakce na vyhoštění velvyslance z Prahy byla rychlá. Zítra, 1. 4. 2010 bude na Letnou shozeno sto tun jogurtů Danone, dvě stě tisíc balení zubních past Children signal, pět milionů želv Ninja turtle na atomové baterie a pět milionů panenek Barbie se syntezátorem řeči (s česko anglickým a anglicko českým slovníkem v paměti), včetně plenek, které jsou suché, i když jsou mokré.
Zpravodaj – mluvčí Dětské parlamentní komise pro styk s veřejností
(napsáno v polovině 90. let min. stol, a zveřejněno v knížce Něco v síti, 1999)
http://blog.baraka.cz/2009/01/marilyn-fergusonova-nove-zpusoby-uceni/
http://blog.baraka.cz/2009/01/co-to-je-hnuti-new-age/
http://www.vitalia.cz/clanky/new-age-hnuti-za-zenitem/
