Hodně na Vás poslední dobou myslím, především když se mi pod vlivem nových zážitků neustále potvrzují věci co mě učíte, nebo jste o nich třeba „jen“ vyprávěl. Napsal mi student, který před rokem a půl měl také hodně dlouhých otázek a zauzlovaných problémů, ale stačilo několik osobních setkání v čajovně u misa s řadou stručně a pádně zodpovězených otázek a návodů řešení pro něho tehdy neřešitelných potíží, aby si pak denně při cestách autem zpíval mantry. Jak to s ním vypadá teď, po půl roce co jsme se neviděli? Satsangů na dálku si užívám a to s pocitem, že některé blogy píšete přímo na mou objednávku. Miluju synchronicitu. Jsem v pohodě, jako málokdo na téhle planetě a když mě něco trápí, tak jsou to jen blbosti. Dneska jsem si přečetl, že pašáka si člověk nemusí dát jen ve chvíli pokroku, ale taky když se nedaří. Došlo mi to a hned jsem si jednoho dal :-).
Stačilo ho popostrčit správným (praktickým) směrem, a přestože zazen neprovozoval, mám z jeho pokroku velkou radost: Pracuju teď dost s kvantovými vlnami, o technice jsem Vám trochu vyprávěl. Ta „technika“ je fenomenální a fascinuje mě od první chvíle co jsem se začal učit pomocí záměru vědomě měnit realitu. Je to nejen nástroj k transformaci okolní reality, ale hlavně sebe, protože není okolní realita. Uvědomění si absence hranic na vlastní kůži je prospěšná věc a vše co zkouším „kvantově“ ovlivňovat je neustálá hra s fantazií a iluzemi.
Naznačuji i ostatním zatím bloudícím nebo nerozhodnutým, či nemotivovaným, že ani jemu jsem (tak jako ostatně nikomu) své metody nevnucoval: jen jsem doporučoval, aby si jich vyzkoušel co nejvíc, a zjistil, která je ta jeho otevírací… A on našel jednu současnou, o které jsem nic nevěděl, ale protože už byl správně nasměrován a (kromě teorií) měl i onu zmíněnou praxi zpívání manter v autě, šel dál a docela bezpečně: Nejdřív mě nejvíc fascinovalo to, že to jde, pak jak rychle to jde, pak co všechno vlastně jde. Všechno. Po půlroce se z vlnění stala běžná součást života a kromě opravdu zábavné hry i prospěšná dovednost. Taky dokonalá příležitost k tréninku (ne)snažení a (ne)chtění, intuice, citlivosti a pobytu v té příjemnější části mozku. Výsledky na poli rychlé terapie bolesti, nemocí a psychoterapie jsou dobré a na poli dosahování cílů ještě lepší. Mnohokrát si říkám, až více lidí ovládne tuhle dovednost a nasměruje jí pozitivně a hromadně, tak svět bude ještě příjemnější místo pro život.
V souvislosti s tématy, která probírám poslední dobou (převládající formalismus a verbalismus nejen u českých mužů, ale také u inteligentních žen) jsem v posledním blogu zmínil přepisy přednášek velmi sečtělého a zkušeného buddhisty Petra Pavlíka (viz jeho dlouho a pečlivě vedená stránka lampa.cz) , a varoval před nimi ty, kteří chtějí na Cestě dojít co nejdál. Například: sáhodlouhý popis několika vnorů na cestě k pochopení (a snad i probuzení). Student, kterého dnes zmiňuji a chválím, a který zazen nesedí, si (tak jako já to vyřešil, tedy obešel, zvládnutím snů) ničím z toho nemusel ucpávat hlavu (mysl) a přímo za pochodu řešil a vyřešil řadu pastí a slepých uliček, se kterými se sútrově a literárně vzdělaní adepti Cesty nevyhnutelně potkávali a potkávají, a bohužel většinou na nich zakopnou a ztratí roky svého života:
Vlnění mi pomohlo odhalit i pár slabých míst. Chuť zasahovat do věcí, do kterých mi třeba ani nic není, chuť ovlivňovat ostatní. Uvědomění si pocitu moci nad situacemi a výhody před ostatními lidmi. Nepoznaná zkušenost, kdy si lidé chodí pro rady a dokonce za ně nabízí peníze, nebo třeba seminář, který jsem pomáhal vést a kde mi asi tak pět krásných žen cpalo do kapsy klíče od pokojů, jen proto, že jsem byl schopen na ně nahlížet jen z hlediska jejich nejlepších potenciálů. Člověk si přitahuje věci, které ho něčemu učí a pro mě výše uvedené zážitky poučné jsou. Ustál jsem to dobře, musím však přiznat, že pár věcí mě rozhodilo :-).
Přestože ho v rámci Cesty sem tam něco rozhodilo, byl připraven, a teď si ho našla má věta: Přesto je velmi důležité, že jak kdysi, tak dnes někdo bádá (řeklo by se neprakticky) v oblasti, které se říká základní výzkum. Že stále víc lidí medituje a všelijak čistí své přijímače mysli (aby mohli připravit i přehrávač a vysílač). Díky tomu všemu samozřejmě vidím, že je zábavné trénovat vysílač, ale co je vysílač bez naladěného přijímače a přehrávače? Takže je to jasné.
Jinými slovy, je na dobré cestě, a to, co už umí, mu pomáhá neztratit směr a vytrvalost. A tuší, že pořadí informací, které se ke mně dostávají není náhodné :-). Nechám si tedy zdát o tom, že se mi podaří být dokonale pozitivní a s tím záměrem budu pokračovat. Brzo za Vámi přijedu, protože témat a otázek mám hodně a času není nazbyt.
Hurá, tetelí se má dušička blahem. Další, který je v pohodě.
