V rodinách, kde používají myčku na nádobí, mají děti víc alergií než v rodinách, kde se nádobí myje ručně. K tomuto závěru dospěli švédští vědci ve studii zveřejněné v časopise Pediatrics. Výzkum zaměřený na tisícovku rodin se sedmiletými a osmiletými dětmi zjišťoval m. j. zda děti trpí alergiemi, a na to, jak se v rodině myje nádobí. Tzv. hygienická hypotéza naznačuje, že v myčce se nádobí umyje dokonaleji, zatímco ve dřezu mohou zůstat zbytky nečistot, které utužují imunitní systém. Eva Vlčková, Dřezem proti alergiím, LN 28.2.15
V jedné anekdotě se kdysi jakási královna údajně ptala Alexandera Dubčeka při procházce zahradou: „To je fantastické, pane Dubčeku, to vaše Pražské jaro! Jak jste ho dosáhli?“ Šli právě kolem stromu, Dubček se hlasitě vysmrkal, vrabci vyděšeně odlétli: „Vot asi tak, paní královno.“ Královna třeštila nadšením: „To je fantastické, pane Dubčeku.“ Za chvíli šli zpátky a královna si všimla: „Vždyť tam jsou ti vrabci zpátky!“ Dubček ji uklidnil: „To ano. Ale každý na jiné větvi.“
Geniální, protože metaforické konstatování profesionální slepoty a z funkcí a vz-dělání vyplývající neschopnosti vidět za věci a jevy…a také připomínka, že vnější revoluce nic podstatného nezmění.
Devadesátá léta byla přehledná, pravda jednoznačná, nepřítel jasný, budoucnost krásná. Estébáky stačí najít, označit a eliminovat, sovětská vojska vyhnat, armádu zrušit, komunisti vymřou sami, Rusko se zcivilizuje, kapitalismus se postará. Ano, byli jsme blbí jako štoudev, naivní, nevzdělaní, nezkušení. Investigovali jsme drobnosti, ale nevěděli, že si mezitím velcí kluci rozebírají ekonomiku, že si ruské tajné služby předkupují naši budoucnost, že parlament vyrábí zákony mafiím na míru… Radek Bajgar, Reflex 9/15
Holt konečně dorostli a snad i dospěli někdejší nadšení mládežníci a žurnalisté, kteří proputovali dlouhou řadou šéfredaktorských funkcí, než jim došlo, že pouhé nadšení není náplastí proti infekci malé, ale moci…
Současné české školství pokračuje v dlouhotrvající reprodukci mrtvých duší. V čem spočívá psychologická výjimečnost úspěšných lidí? Zásadní roli hrají očekávatelné faktory: rodinné zázemí, vzdělání, pracovitost. Hlavní ale je celoživotní touha poznávat a neustále se učit… Proč české školství tyto banální a nezpochybnitelné principy stále ignoruje a místo toho se snaží reprodukovat stav celkové apatie, otrávenosti a strachu z toho, že chyba je hřích, za který se trestá? Několik generací je tímto vzdělávacím přístupem handicapováno. Školství nás učí předstírat, jak jsme chytří, sdělila jedna matka rozčarování svých dětí, když přešly na gymnázium ze základní školy, která v nich pěstovala zájem poznávat, touhu ptát se a potřebu vyjadřovat názor – na gymnáziu se tyto kvality považují za zbytečné a poněkud nežádoucí. Bohumil Kartous, společnost EDU in, LN 27. 2. 15
Podobných peprných ale o to realističtějších zjištění zažijeme asi ještě hodně, než se v téhle zemi mírného pokroku v mezích zvyku dočkáme jaké pozitivní změny…
Dnešní dětský svět je ovládán hypertrofovanými právy a atrofovanými povinnostmi. Zkuste svému dítěti říct, aby vyneslo koš, umylo nádobí nebo utřelo stůl. A) neudělá to, jen se nevěřícně zašklebí. B) neudělá to, jen místo šklebu zmizí do svého pokoje a začne se věnovat svým neodkladným záležitostem, takže není jisté, zda přání sabotuje nebo jen neslyšelo. C) následuje tahanice končící odložením projektu a jeho vyšuměním do ztracena. D) následuje tahanice, v jejímž závěru dítě nakvašeně odchází vynést koš. E) dítě bere do ruky koš a odchází jej vynést. Childxismus se bojí toho, že varianta E) de facto existuje jen na papíře, protože kdo je rodič, aby mohl takhle bez okolků poroučet? Co si vůbec o sobě myslí? Že si udělal dítě jen proto, aby mu sloužilo? Dětská práce je přece zakázána, no ne? A jestli to ještě nevíte, připomene vám to vaše dítě…Petra Hůlová, Pátek LN, 13. 2. 15
Kritické a literární (a navíc ženské a teoreticky emancipované) myšlení holt narazilo na dobové iluze o své mateřské a výchovné roli…Psaním (o dětech a životě) nikoho ne(pře)vychováš…
Sněmovna je auto, které má jeden skrytý plynová pedál a tisíc hodně zjevných brzd. Způsobů, jak zdržovat přijetí zákonů, je příliš mnoho. Daremným plácáním o malichernostech se marní čas. Má to vůbec cenu? Martin Komárek, poslanec hnutí ANO, LN 27. 2. 15
Hm, další kterého parlamentní mlýny semlely, a tak krásně mu zpívali, když ho lákali…
Ve vědecké komunitě to bzučí jak v převráceném úle. Intenzita komunikace dosahuje pozoruhodných hodnot. PLOS One, jeden z mnoha internetových časopisů, otiskl za sedm a půl let existence sto tisíc vědeckých článků, tedy jeden každých 40 minut. V minulém roce jsem odeslal 6746 pracovních e-mailů, tedy více než jeden každou hodinu svého bdělého času… Entomolog Vojtěch Novotný, LN 14. 2. 15
Je to zřejmé již delší dobu: my se nejen ubavíme k smrti, my se i uinformujeme…
Při zkoumání sochy čínského buddhy objevili holandští vědci v jejím vnitřku tisíc let starou mumii buddhistického mnicha. Sken také odhalil, že útroby mnicha jsou vycpané svitky se starodávným čínským textem. Vědci soudí, že jde o tzv. sebemumifikaci, při níž mniši podstupovali léta trvající kruté rituály, jimiž se připravovali na smrt a zdárnou mumifikaci svého těla. Tato praxe byla rozšířena hlavně v Japonsku, kde se s ní začalo před více než tisíci lety, a byla zakázaná v 19. století. MF Dnes 27. 2. 15
Zpráva jak z Rádia Jerevan: jsem si jist, že to podstatné se ztratilo hned v několika překladech, a doufám, že se někdy v budoucnu najde nějaký nepředpojatý Indiana Jones, s praktickými zkušenostmi s praktickým buddhismem, který objeví, že všechno, především motivy, byly docela jiné…
Norský stát poskytuje významným umělcům regulérní plat, někdy i celoživotní, a nabízí štědrý grantový systém (granty pro mladé umělce i pro nezaměstnané umělce starší šedesáti let)… Televize platí nejen psaní, ale i čas strávený přípravami a rešeršemi, producenty nesvazují koláče sledovanosti, hlavním zaklínadlem je tvůrčí síla…Severští kulturní manažeři vědí, že když je s kulturou zacházeno strategicky, může vydělat velké peníze. Ledové umění, horké zboží, Reflex 9/15
To jen že je dobré vědět, že když se chce, a stát většinově funguje, tak to jde…
