Výpisky (šokující?) komentované

4.6.2015

Co to dnešní dívky popadlo? Tyhle bytosti, které za rovnoprávnost nebojují, protože ji mají, děvčata, kterým by si žádný chlapec nedovolil podívat se do výstřihu, protože jsou lepší v češtině, matice i montování. Jsou předurčena k tomu, aby získávala mezinárodní doktoráty, zatímco hoši se pomalu smiřují s tím, že se jim budou starat o domácnost, protože někdo to dělat musí. Tak tyhle dívky najednou zapomněly na to, co mají, a chtějí to, co nemají. Chtějí být sladké, nezodpovědné a frivolní sexbomby. Karolína Vránková, Respekt

Jestliže totiž člověk žije v neustálém emocionálním stresu, který pro tělo představuje ohrožení, imunitní systém odebírá energii na úkor ostatních buněk. Tento stav může být jednou z příčin tzv. inzulínové rezistence, končící často srdečními potížemi, vysokým krevním tlakem nebo onemocněním cukrovkou. Inzulín má v těle na starosti převod glukózy z krve do buněk, při inzulínové rezistenci však na něj buňky špatně reagují a glukóza se hromadí v krvi. Marek Kerles, Sobecká imunita nás nutí odpočívat, LN 3. 6. 15

 Hm, není  právě tohle (viz i první citát) jednou z příčin neutěšeného stavu genderových vztahů, zvýšené rozvodovosti, stále se snižující porodnosti a neochoty (nejen českých) žen rodit, kojit a vychovávat děti, a zvýšeného výskytu víkendových kurzů líčení i sexuálních dovedností pro seminářové bohyně?A to, že důvod propuknutí cukrovky 2. typu poté, co se se mnou má ex umanutě a bez logického důvodu rozvedla byl právě v emoční náročnosti bezmoci vysvětlit jí, jakou pitomost dělá. Tomáš Baldýnský v týchž novinách v Posledním slově mimo jiné naznačil, jak je to jev všeobecnější: Není nic horšího než žena, která se cítí jako odvozenina. Nic horšího pro muže (i ve smyslu dávné moudrosti Žena je tvor, který neví co chce, ale nedá pokoj, dokud toho nedosáhne, pozn. aut.).

 Těhotenství je pro ženy považováno za fyziologicky nejpřirozenější, a naše vaječníky jsou během něho právě vysokou produkcí hormonů utlumené. Antikoncepční pilulka je de facto analogií, vytváří v ženině těle analogickou situace těhotenství. Žena má permanentně utlumené vaječníky… Přirozené ženy tedy žijí nepřirozeně, když žena menstruuje, není to nejfyziologičtější stav. Nemáme menstruovat. Máme menstruovat jednou, dvakrát, maximálně při první ovulaci  otěhotnět, a pak dlouho kojit, jak to bývalo v dávných časech. Třeba v domorodých kmenech ženy začnou rodit mladé a přestanou, když už to nejde. Gynekoložka MUDr Zuzana Čepická Líbalová, Menstruovat je nepřirozené, LN 30. 5. 15

 Konečně žena a navíc gynekoložka (a porodnice!) se skutečně přirozeným (odborným!) názorem, se kterým narážím už třicet let. Neustále mluvím a píši, že tak jako naše civilizace, i naše ženy mají většinově (muži, kulturou a dobou vnucené) posunuté zadání (že by to chtělo jiné otázky a z toho vyplývající jiné směry snažení). Téma je to natolik šokující a nosné, že se mu budu věnovat v příštím blogu.

 Zažil jsem obědy, kdy jeden turista prohlásil To se nedá jíst, a všem přestalo chutnat. Ve stejné restauraci s jinou skupinou někdo nad stejným jídlem pronesl Tady je všechno jídlo vynikající, a ostatním se rázem zvedl apetit na zbytek zájezdu. Každá věc a událost nabývají smyslu až podle toho, jak je popíšete. Petr Komers, překladatel a průvodce, LN 30. 5. 15

 Vida, všímavý muž praxe to také zjistil, a podpořil tak nepřímo mé celoživotní snahy šířit zvěst a učit pozitivní myšlení. Jinými slovy, chce to záměrně vyhledávat a preventivně se starat nejen o eliminaci nemocí a vyhledávat pozitivní zážitky, ale i knihy, nahrávky,  filmy, zaměstnání, přátele, citáty…Viz i následný citát:

My lidé jsme křehcí panikáři. Naše oči vidí jen jedním směrem, uši slyší jen jisté frekvence, mozky zpracují jen omezené množství informací, strach nás zaplaví chemikáliemi ovlivňujícími úsudek. Proto se ve válce špatně rozhodujeme, zkreslujeme vzdálenosti, komolíme rozkazy, kamery zaměňujeme za zbraně, pastýře za vojáky, školy za kasárna, svatby za srazy teroristů. Zbyněk Petráček, tamtéž

 Americká filozofka Martha C. Nussbaumová v knize Nikoli pro zisk zformulovala klíčové body vzdělávání, které jediné může udržet demokracii funkční. 1. Rozvinout schopnost studenta vidět svět z úhlu pohledu ostatních lidí 2. Učit správný postoj k lidské slabosti a bezmocnosti: slabost není ostudná a potřeba pomoci od druhých není nemužná. Učit děti, aby se necítily trapně kvůli potřebě pomoci a kvůli své nedokonalosti, ale naopak aby dokázaly vidět jak potřebu pomoci, tak svou vlastní nedokonalost jako příležitost pro mezilidskou spolupráci a vzájemnost. 3. Rozvinout schopnost pro opravdový zájem/starost o ostatní, jak o ty blízké, tak o ty vzdálené. 4. Potlačit tíhnutí k oddělování se od minorit, které vyvolávají různé druhy znechucení a o kterých se říká, že jsou „nizší“ nebo „znečišťující“. 5. Učit skutečné a pravdivé věci o ostatních skupinách (rasových, náboženských, sexuálních minoritách, lidech různě postižených). 6. Podporovat zodpovědnost tak, že se chováme ke každému dítěti jako ke zodpovědnému činiteli. 7. Energicky podporovat schopnost a odvahu, kterou je zapotřebí mít k tomu, aby člověk zastával stanovisko nesdílené většinou okolí.“   http://www.blisty.cz/art/77587.html

Vida, jinými slovy totéž, o čem tady už tak dlouho píši, a proč chválím jinakost alternativ…(a umělecké tvorby a umění)…

Stalo se totiž vžitým zvykem, že se státní rozpočet chová ke kultuře ostudně. Většina evropských hospodářských rozvah na ni pamatuje jedním procentem rozpočtu, česká podpora klesla v minulosti navzdory slibům dokonce až na 0.47 procenta… Projevuje se i částečný vliv Klausovy doktríny, že takzvané živé umění, a právě vznikající literární, výtvarná, hudební divadelní a filmová díla nemají dostat od státu ani korunu. Milan Uhde, Reflex 22/15