Toho hrachu pod stěnou nezájmu společnosti (nejen české, jak vyplyne níže)! A tak cituji z časopisu The Economist, který přetiskl Respekt 36/15 (Armády císařů), protože mi stále, i po těch šestnácti letech snahy o osvětu, jednou za měsíc přijde dotaz nějaké těhotné co si myslím o císařských řezech, že jí to v porodnici nabízejí jako plánovaný nadstandard. Až pandemický vzestup počtu císařských řezů i mimo Českou republiku ohrožuje (v negativních důsledcích tohoto pro porodníky, spíše chirurgy, tak lukrativního způsobu porodů) i řadu dalších států a společností. Tak jak v celém globálně propojeném (rozvinutém) světě roste kupní síla a konzumace všeho, stále více žen si říká, že když přitlačí s penězi, nemusí tlačit na lůžku. Rozumějte, stále větší počet žen podlehlo tlaku porodnické a farmaceutické lobby, tlaku ministerstev na lékaře (a vyšší efektivitu porodnictví ve větších a větších nemocnicích, pardon, porodnicích), a nátlaku médií, které slibují ženám, že to lékaři a porodnice za ně odrodí… A protože se po dokumentu Pět zrození trapně ozval i jeden etik, jinak chytrý a vzdělaný muž, kterého jsem si doposud vážil, přidám odkaz na rozumnou reakci a doporučuji užít si tyhle výpisky přímo císařsky (tedy hodně hodně), jakkoliv jsou spíše k pláči.
Lékařský časopisi Lancet publikoval výzkum, provedený v jednadvaceti zemích, kde proběhlo v letech 2010 – 2011 asi 31 % porodů císařským řezem, A tento poměr stoupá téměř všude. Do klubu více než polovina vstoupily i Dominikánská republika a Egypt. V Itálii je císařský řez dvakrát častější než v Holandsku. V Brazílii začala Státní zdravotnická služba v roce 1998 proplácet epidurální anestézii, takže znatelně stouply příjmy soukromým porodnicím a zvýšil se počet jejich klientek. Dnes tak rodí 57 % žen císařem. Znatelně stoupl příjem lékařů, placených od porodu. Za dobu, kdy lékař asistuje při přirozeném porodu, může stihnout několik „císařů“. Pacientkám, jež trvají na časově náročnější cestě, někteří porodníci dokonce účtují čekací dobu… Když v Kanadě (27 %) lékaři dostávali za císařský řez dvakrát víc než za vaginální porod, pravděpodobnost, že zvolí chirurgický zákrok byla o šest procent vyšší, než když se za obě metody platilo stejně. V Číně rodiče chtějí, aby se jejich dítě narodilo v určité datum, a počet císařských řezů například v Šanghaji je 57 %.
Ale obecně platí že čím víc chirurgie, tím méně úmrtí při porodech… ale pouze když počet dětí narozených císařským řezem dosahuje hranici 10 – 15 %. Od této hranice výše už císařské řezy počty úmrtí matek při porodech nesnižují. A nezachraňují ani děti. Tak jako každá větší operace, i císařský řez může způsobit krvácení či infekci. Podle kanadského výzkumu byly jinak zdravé ženy, jejichž ženy byly v nevhodné poloze a které ještě před porodem zvolily císařský řez, třikrát náchylnější ke komplikacím (šok nebo zástava srdce) než ženy, které rodily vaginálně. Ženy, které zvolily císařský řez se díle zotavují a mají větší sklon k poporodní depresi. Zákrok také zvyšuje pravděpodobnost obtíží v dalších těhotenstvích. Problémy mohou mít i děti takto narozené, jelikož v porodním kanále nebyly v kontaktu s důležitými bakteriemi.
V Dánsku se v letech 1997 – 2012 narodily asi dva miliony dětí, z toho 14 % císařským řezem. Studie Kodaňské univerzity zjistila, že právě mezi těmito 14 % je vyšší výskyt nemocí jako astma, juvenilní artritida a zánětlivá střevní onemocnění. Přitom to jde: v Kalifornii snížila jedna nemocnice počet řezů o 7 % jen tím, že jedna pojišťovna pohrozila, že tyhle nákladnější zákroky nebude proplácet, a za císařský řez platí tolik, jako za normální porod. A v Brazílii se objevují porodnice, kde pracují jen porodní asistentky a sestry. Vláda odhaduje, že kdyby státní nemocnice neprovedly 40, ale jen 30 % císařských řezů, ušetřilo by se v přepočtu asi 5 miliard korun. Některé moderní kliniky (kde je 68 % císařských řezů) chtějí upravit pobídky pro lékaře a asistentky, aby císařské řezy nebyly tak lákavé. A někde nemocnice oznámily, že lékaři musí platby za císařský řez účtovat pacientkám, které o něj požádají.
Možná, že i u nás nakonec už začíná být tak zle, aby mohlo začít být lépe. V reakci na dokumentární film Pět zrození jsem napsal blog, který nakonec sdílelo téměř 1500 žen na FB.
Objevil se ale i vzteklý blog známého vědce, katolíka, který vyučuje genetiku, ale také lékařskou etiku, jenž mne nazvedl ze židle a který ani nestojí za to číst (nic překvapivého, mluvil jsem za poslední roky s řadou jinak velmi inteligentních a vzdělaných vědců, fyziků, psychologů i spisovatelů i ze Západu, se kterými jsem se mohl bavit o kvantové fyzice i šamanství, ale jakmile se dověděli, že jsem napsal knihu o přirozených porodech, začali se téměř křižovat a rozčileně hovořit o výdobytcích moderní chirurgie), a tak jsem čekal, kdy a zda se objeví nějaká pádná ženská reakce, která jeho ignorantské názory patřičně rozebere. Už je tady, vřele doporučuji pozorně si ji přečíst (případně odklikat všechny odkazy) a přeposílat.
http://zdravotnickepravo.info/reakce-na-vztek-etika-vachy/
Přitom v LN (21. 11. 15) týž Marek Orko Vácha ve sloupku Nový orgán lidského těla napsal: Dítě získá první nálož svých mikrobů hned při porodu, ovšem jen pokud přijde na svět klasickou cestou. Pokud je to císařský řez, jeho mikrobiom je výrazně odlišný. V Portoriku rodí až 50 % žen císařským řezem. Aktuálně probíhá výzkum, v jehož rámci jsou tito novorozenci na kůži infikováni vaginálními sekrety své matky s nadějí, že to prospěje jejich zdraví.
Nepovinné čtení pro připomenutí:
http://blog.baraka.cz/2011/01/cisarske-vypisky/
http://blog.baraka.cz/2009/01/proti-cisarum/
Čtěte, žasněte, sdílejte, protože, milé ženy a rodičky, kýženou změnu a humanizaci českého porodnictví za vás nikdo jiný nezačne (zvláště ne kapři, kteří si přece rybník nevypustí). Autorce, právničce, jsem pogratuloval a poděkoval jí (zcela jistě to v atmosféře macho dominance lékařsko-farmaceutické lobby u nás vůbec nemá lehké). Až ji potkám, věnuji ji svou knihu, a pořádně ji obejmu.
