Zajímavé je, že holčičky si méně a méně hrají na domácnost, na maminky a na vaření. Ta hra už je tak nebaví. Dřív to bylo úplně běžné, že si oblékaly panenky, vařily. Dneska je na tu hru musím nějak navést, takže jim dělám třeba návštěvu, aby mi připravily hostinu. Daniela Rovná učitelka mateřské školky z Nového Strašecí
Jak se z kloučka stává fanatik? Tak jako se z obyčejných Němců stávala kolečka v nacistické vražedné mašinérii. Strach, zvýhodnění, vymývání mozku a převýchova. S tou džihádisté začínají už u pětiletých kluků cvičených na uřezávání hlav křesťanů, ubodávání židů, kamenování nevěrnic a házení homosexuálů ze střech… Pětice zfanatizovaných mladíků teď hravě zvládla 150 mrtvých. To je třicetinásobek. Tímto poměrem jich 10 000 (ona slavná „naprostá menšina“ – a už jich je v Evropě víc) postačí na 300 000 Evropanů. Zapomněli všichni matematiku ze třetí obecné?.. Nebezpečí hrozí, když se neujmeme migrantů, ale samozřejmě větší, jestli se jich ujmeme, tedy těch svalnatců vojenského věku a islámského vyznání, kteří tvoří většinu migrační vlny. A já už taky téměř deset let prosím, abychom přijímali ty skutečně perzekvované, okrádané, zotročované a masakrované, jimiž jsou tamní křesťané. Hrách na stěnu…Benjamin Kuras
Tragický pátek třináctého v Paříži by se měl stát podnětem k důkladným reflexím, protože, jak bolestivě vidno, dosavadní hodnocení problematiky terorismu kontaminovaly různé, zejména politické vlivy a obraz reálného nepřítele je zkreslený. Protiopatření mířila špatným směrem. Bude nutno analyzovat pozadí a souvislosti těchto teroristických útoků, stejně jako historii tohoto děsivého jevu, co k němu přispívá a co ho vůbec umožňuje. Výsledná zjištění budou muset politikům nekompromisně prezentovat například stateční ředitelé zpravodajských služeb, i kdyby to mohlo ohrozit jejich kariéry… Je těžko myslitelné, že by teroristé používali tak sofistikovaného spojení, že by jejich složitě koordinovanou akci nezachytila celý svět obepínající odposlechová síť… Jan Schneider, LN 16. 11. 15
Fakt, že Hollande se brání pojmenovat hrozbu (slova jako džihádismus, radikální islamismus či islamistický teror jakoby stále skrýval za maskou výmluv), patří podle analýz v Izraeli k hlavním důvodům toho, že francouzští Židé tvoří největší přistěhovalecký segment do židovského státu. Zbyněk Petráček, LN tamtéž
Česká „politika“ je v dnešním „stavu úspěchu“ ovládána neschopností vlastní vize a činu. Nevede a nemá schopnost generovat pozitivní hodnoty. Nespojuje. Nehledá informace, ani minimum společného souhlasu a identity. Naopak, vyhrocuje emocionální iracionalitu, a tak vylučuje hledání souhlasu. Jako by jenom znovu a znovu opakovala nabiflovaná obrozenecká obranářská schémata z počátku devatenáctého století, podle kterých je český národ údajně navždy holubičím a nevinným, obklopeným bez výjimky nenávistným a nepřátelským světem. „Nevěřme nikomu na světě širém, nemáme jednoho přítele tam…“ – bolestínské fňukání Čelakovského biflovaly generace českých žáků spolu s přikrčeností a odmítáním zodpovědnosti za tvorbu svého světa. Jan Urban
Zadržování tranzitujících uprchlíků ve věznicích, vyhýbavě nazývaných detencemi, bylo od počátku nezákonné, nelogické, nepřesvědčivé a hlavně nelidské. Proudem uprchlíků byly zaskočeny všechny země, přes které začaly nekonečné davy válečných vyhnanců procházet. Většina států ale dříve či později dala přednost lidskosti před právními předpisy, na které se státy vždy umějí dobře vymlouvat, když chtějí.Ze všech evropských států, jimiž migrační trasy procházejí nebo se jich jen dotkly, pouze Česká republika uprchlíky vězní, ačkoliv tolikrát zmiňované a u nás alibisticky zneužívané nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známé jako Dublin III platí ve všech státech Evropské unie. Petr Pospíchal
Stali jsme se totiž závislými na emocích. Mrtví jsou aktéry velké reality show, kterou všichni se zděšením, ale také velmi ochotně, hltáme. Jak jinak vysvětlit neskutečný nárůst prodeje Charlie Hebdo v lednu tohoto roku? A jak jinak vysvětlit monotematické zpravodajství televizních stanic v tomto týdnu? O tom, co jsou to bulvární témata, však máme jen minimální povědomí. Lukáš Dyčka, LN 18. 11. 15
Pro dokreslení zapeklitosti přesné identifikace nepřítele stačí uvést příklad Saudské Arábie, jednoho z hlavních spojenců USA v oblasti Blízkého východu. Jde však zároveň o režim, který na své území uplatňuje právo Šarka s obdobnou tvrdostí jako Islámský stát. Ano, přátelsky s námi obchoduje s ropou, leč část zisku investuje do šíření konzervativní, wahábistické verze islámu, což se projevuje i výstavbu mešit v západní Evropě. A právě taková Saúdy financovaná mešita často vytrvale pěstuje subkulturu, v niž se formují džihádističtí teroristé.S jistou nadsázkou řečeno, běžný nákup benzinu u čerpací stanice znamená též jistou podporu šíření islámského terorismu, to je holý ekonomicko-politicko-náboženský fakt. Josef Mlejnek, politolog, Ode zdi ke zdi, LN 18. 11. 15
Bez větší pozornosti hoří v Indonésii tisíce hektarů lesa a obrovské vrstvy rašeliny.Úmyslné vypalování lesa je zakázáno, nařízení však zůstává jen na papíře, a jako z udělání hoří nejvíce právě tam, kde by mohlo růst něco užitečnějšího než prales. Například palmy, zdroj palmového oleje, nejpoužívanějšího rostlinného oleje na světě, která obsahují nejrůznější produkty všude kolem, například polovina potravin na pultech hypermarketů. Martin Uhlíř, Neodolatelná svůdnost palmového oleje, Respekt 47/15
Japonsko je jediný národ, který neuznává občanství pro muslimy. Jim se neudělují povolení k trvalému pobytu. Šíření islámu je zakázáno, v Japonsku se na univerzitách arabština jakož i další islámské jazyky nevyučují, nelze importovat korán psaný v arabštině. Povolení k přechodnému pobytu bylo vydáno jen 2000 muslimům, kteří musí mluvit japonsky a své náboženské rituály vykonávat pouze ve svých domovech. Muslimové žijící v Japonsku jsou zaměstnáni pouze zahraničními společnostmi. Nejsou poskytována pobytová viza muslimským lékařům, inženýrům. Ve většině společností je v jejich pravidlech, že žádný muslim u nich nesmí být zaměstnán. Muslimové nemohou ani pomyslet na pronajmutí domu v Japonsku. Pokud si Japonka vezme muslima, pak je považována za vyvrhela a to navždy. V Japonsku panuje oprávněné přesvědčení, že islám je netolerantní náboženství, od něhož je radno se držet co nejdál. Ota Ulč
