Pravda je taková, že úplně každý kapitalismus má nepřemožitelné sklony stát se mafiánským, jak ilustrují podvody Volkswagenu, či mazané daňové úniky firmy Ikea. Jinak řečeno korupční síla peněz, která se zvyšuje s mocninou jejich koncentrace, se projevuje úplně v každém společenském či politickém rámci. K mentalitě kapitalismu patří, že vše má být na prodej: nejen běžné zboží či služby, ale i veřejné mínění, obrazy skutečnosti, politická rozhodnutí, rozhodnutí veřejné správy i možnost skrýt finanční transakce, či neplatit daně, tedy pokud vychází levněji nežli samo jejich placení. Kvůli tomu se společenský systém sesouvá do stavu, v němž se dynamicky prohlubují společenské rozdíly mezi elitou superbohatých a všemi ostatními, přičemž soustavně narůstá podíl těch, kteří jsou bezprostředně ohroženi chudobou; střední třída se smršťuje. Politika, která jsouc ve vleku svých sponzorů a přátel z prostředí elity superbohatých není schopna tento základní problém dneška řešit, sklouzává do stavu, v němž naplňuje ironickou definici Franka Zappy: stává se „zábavní divizí vojensko-průmyslového komplexu“. Jakub Patočka
V historii společnosti zkolabovaly, protože bohatí neplatili daně. Nesmíme dopustit, aby po zveřejnění Panama Papers nedošlo k nápravě, argumentuje Paul Mason.
Italskému městu Perugia se vyhnula renesance, protože tamější bohatí přestali platit daně. Elita v Perugii se stala uzavřenou vrstvou mafiánů, kteří vydělávali na žoldácké práci v zahraničí, žárlivě střežila rodinné dědictví, potlačovala sociální mobilitu. Něco vám to možná připomíná, píše Paul Mason. Panama Papers nejsou jen politický skandál, ukazují hlubší nemoc. Globalizovaný kapitalismus se stal organizovanou a legalizovanou formou korupce, v němž práce manažera, vynálezce a podnikatele je až na druhém místě, po lidech, pro něž „jejich bohatství pracuje“ – pokud možno v jurisdikci, kde je nikdo nevidí.
Panama Papers odkrývají temnou stranu globálního finančního systému, kde se skrývá majetek, perou peníze a páchají daňové úniky. Je to nahlédnutí pod pokličku obludného systému, kde část elit nepokrytě okrádá své spoluobčany a neplatí daně tam, kde generuje zisky. A jde o stovky miliard dolarů ročně. Celkový odhad je 7,6 bilionů dolarů. Firma Mossack Fonseca, jejíž část dokumentů unikla, je až čtvrtá největší v oboru. Jsou tady i větší hráči a spousta dalších daňových rájů – rozsah problému je gigantický. Dovedu si představit, že se v mnoha stranách i korporacích po světě hodně potili a teď se radují, že si zařídili offshory přes někoho jiného než Mossack Fonseca. Ale radují se dočasně, přijdou další úniky a budeme se dozvídat mnohem víc o daňových rájích a jejich klientech. David Ondračka
Série psychologických a ekonomických experimentů prokázala, že lidé z vyšších společenských vrstev mají daleko vyšší tendenci k amorálnímu chování. Častěji nepustí chodce na přechodu, lžou při pracovních pohovorech, podvádějí, aby zvýšili svou šanci na vítězství v nějaké soutěži, ochotněji okrádají stát při placení daní a ve větší míře obírají ostatní o ceněné věci, třeba o sladkosti, a to i když jim vědci před pokusem řekli, že to, co na talířích zbude, dostanou děti. Trend byl zřejmý: čím bohatší jste, tím je větší pravděpodobnost, že se ve svém životě chováte neeticky. Například ti nejbohatší podváděli při hře v kostky zhruba v polovině případů, zatímco ti chudí takřka vůbec. Ale když z výhry měli těžit jejich přátelé, situace se obrátila, bohatí nepodváděli takřka vůbec: bohatí si skrátka vystačí sami se sebou, jsou ostatně také daleko víc narcistní. Petr Kain, O amorálních zbohatlících, LN 7. 4. 16
Copak nám řekli inkvizitoři ze Spolku skeptiků (haha, počítač mi nabídl slovo septiků) o problematice týkající se mikrobiomu? O tom, že za posledních 60 let promořili lidé Zemi tunami antibiotik, které pobily řadu našich „starých přátel“ a podle mnoha hypotéz jsou příčinou epidemie obezity, cukrovky, alergií a autoimunitních nemocí? Nic. Co udělali inkvizitoři proti přesolování? Nic! Zajděte do státních nemocnic spravovaných Ministerstvem zdravotnictví a podívejte se na jídelníček. 6x týdně jsou k večeři přesolené uzeniny a sedmý den, kdy je večer vynechají, vám je dají k snídani. Bylo mi dopřáno poznat to na vlastní jazyk. „Medicínský establishment se stal významným nebezpečím pro zdraví“, napsal jako úvodní větu Ivan Illich ve své Nemesis medicíny v roce 1975. Původně proklínaný a zatracovaný spis se stal na mnoha univerzitách po létech povinnou literaturou. Radkin Honzák
Studenti na Emory university v Atlantě přímo plakali, když si stěžovali rektorovi, že někdo na tabuli načmáral několikrát velkým písmeny TRUMP. Případem se vážně zabývaly i studentské organizace. Co byste chtěli od univerzit prosáklých už třetí generací korektností, a seriózně studujících předměty jako „Co kdyby Harry Potter byl skutečný“, „Bůh, sex, čokoláda – chtíč a spirituální cesta“, „Lady Gaga a sociologie slávy“ nebo “Jak správně sledovat televizi“. A polovina studentů neví, kdy byla válka Jihu proto Severu a první světová a kdy Kolumbus objevil Ameriku. Benjamin Kuras, Reflex 15/16
