České školy zamrzly. O nutnosti reformovat středoškolskou výuku se mluví již řadu let, ale žádný velký posun nenastal. Studenty už přestalo bavit neplodné řečnění dospělých a přešli do akce. Zahájili kampani Revoluce na střední, místo naštvaného protestu nabízejí konstruktivní řešení, jak změnit české školství, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Informace jsou v mobilech doslova na dosah ruky, přesto „Igor Hnízdo“ před tabulí nalévá do žáků vědomosti a vynucuje memorování. Chybí pěstování sociálních a komunikačních dovedností, vedení k mediální či finanční gramotnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová. Důležité je nejednat jen na základě emocí nebo dojmů, což je ve školství celkem problém, viz třeba jednání o kariérním řádu. My se snažíme své argumenty opírat o relevantní data, sledujeme například, co říkají mezinárodní výzkumy, které se dají použít na české prostředí. Tento náš přístup myslím hodně oceňují úředníci z ministerstva i média.
Čeští učitelé berou nejmíň v EU. Aktuálně si učitel ze základní nebo střední školy přijde v průměru zhruba na 107 procent průměrné mzdy. Oproti roku 2002 je to jen nepatrné vylepšení, tehdy to bylo asi 101 procent. Ve studii se navíc poukazuje, že čeští učitelé jsou na tom nejhůř jak v EU, tak v rámci OECD, jež sdružuje nejvyspělejší země světa. „Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší,“ říká Münich z think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI. Zatímco roční výdaje na vzdělávací instituce v poměru k HDP jsou ve Velké Británii, Norsku nebo Dánsku blízké pěti procentům, v Česku nedosahují ani tří procent a hůř na tom jsou jen Maďaři. Podobně nepříznivě pro zdejší ekonomiku vychází i průměrný roční výdaj na jednoho žáka. U premiantů typu Lucemburska, Norska nebo Švýcarska jde o částky převyšující 10 tisíc amerických dolarů, Češi se krčí na posledním místě s necelými pěti tisíci dolarů. Jde o údaje zohledňující kupní sílu dané země, jsou proto srovnatelné. Státy, jež učitele platí nejlépe, jsou zároveň zeměmi s nejkonkurenceschopnějšími ekonomikami. Nízké platy naopak od učení odrazují schopné lidi. „Vzdělanost populace zásadním způsobem přispívá k ekonomickému růstu a kvalitě života moderní společnosti. Kvalita vzdělávání se odvíjí především od kvality učitelů a ta i od atraktivity učitelské profese,“ tvrdí Münich.
„Výsledky naší studie, které se zúčastnilo více jak 30 000 lidí, skutečně prokázaly velmi významnou souvislost mezi měsícem narození a výskytem nejrůznějších chronických onemocnění či dlouhodobých zdravotních problémů,” vysvětlil pro Daily Mail profesor Jose Antonio Quesada, autor studie. Podle něj je to dáno různými faktory, například působením ultrafialového záření, množstvím vitamínu D, teplotou, sezónním vlivem virů a alergií, které ovlivňují vývoj plodu v děloze, ale i v prvních měsících života. A to buď v pozitivním, či negativním smyslu. Jednak mohou dané faktory zvyšovat obranyschopnost těla, v opačném případě jeho brzké poškození. Například sluneční světlo spouští produkci vitamínu D v těle, přičemž jeho nedostatek v prvních měsících života může mít v dlouhodobém horizontu velmi negativní vliv na duševní i fyzické zdraví. Zároveň je známo, že tento vitamín pomáhá regulovat tisíce genů v průběhu vývoje, což se také odráží na zdraví jedince. Ze zjištění vědců vyplynulo, že muži narození v září mají třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy se štítnou žlázou než ti narození v lednu. Ženám narozeným v červenci hrozí až o 27 % větší riziko, že budou trpět hypertenzí a o 40 % vyšší riziko vzniku inkontinence. Chlapci narození v srpnu pak mají téměř dvojnásobné riziko vzniku astmatu ve srovnání s dětmi narozenými zkraje roku. U mužů narozených v červnu je téměř o 34 procent menší pravděpodobnost, že budou trpět depresí a o 22 procent větší naděje, že je nebudou v budoucnu trápit bolesti zad. V červnu narozené ženy mají naopak o 33 procent nižší riziko vzniku migrén a o 35 procent větší naději, že je nebudou trápit problémy spjaté s menopauzou. Asi nejlépe jsou na tom se svým zdravím děti narozené v září, u nichž je nejnižší možné riziko, že onemocní jakýmkoli chronickým onemocněním. Možná je to dáno i tím, že byly tyto děti počaty v období kolem Vánoc. Vědci z Oxford University v jiném průzkumu zjistili, že miminka narozená v jarních měsících jsou vystavena vyššímu riziku nemocí, jako je astma, autismus či dokonce Alzheimerova choroba. Mohou být také méně chytrá než spolužáci narození v jiných ročních obdobích.
Projekt Oxfordského internetového ústavu pro počítačovou propagandu se zabýval fungováním sociálních sítí v devíti zemích, v Brazílii, v Kanadě, v Číně, v Německu, v Polsku, na Ukrajině a v USA. Projekt zjistil, že „lži, nesmysly, dezinformace“ tradiční propagandy jsou na internetu rozsáhlým způsobem šířeny a „podporují je algoritmy Facebooku i Twitteru“. Na jednodušším konci se používají techniky, kdy automatizované účty likeují, sdílejí a publikují materiál na sociálních sítích. Takovéto účty dokážou používat herní algoritmy k tomu, aby pronikly svým materiálem na redigované stránky sociálních sítí. Tam dokážou přehlušit skutečnou, racionální debatu mezi skutečnými uživateli. Automatizované účty vytvářejí iluzi popularity. V USA vzniká „vyráběný konsensus“, kdy se vytváří iluze popularity, aby byl za realistického kandidáta považován někdo, kdo nemá ve skutečnosti voličskou podporu. Této techniky silně využila kampaň Donalda Trumpa. Je známo, že ruská propaganda na sociálních sítích se snažila ovlivnit americké a francouzské prezidentské volby. Avšak sociální sítě v samotném Rusku jsou také tvrdě infiltrovány digitální propagandou. Interní digitální propaganda v Rusku neutralizuje vnitřní hrozby stabilitě a přehlušuje kritiku Putinova režimu a vytváří stejnou iluzi o velké podpoře obyvatelstva, projevované vůči Putinovi, stejnou měrou, jak těchto metod bylo zneužito v amerických prezidentských volbách. Ukrajina je testovací půdou pro ruské propagandistické techniky na sociálních sítích. Tam je možno nyní zjistit, jaká bude počítačová propaganda za pět let.
https://blisty.cz/art/87241.html#sthash.iD0HH0qC.dpuf
Ráj, který vytváříme, je spíš peklo. Roger Scruton
Šéf drogového kartelu mi říkal, ať o něm nemluvím jako o gangsterovi, je prý prostě byznysman. Jejich organizace je prostě mnohem efektivnější než současné kooperace. Třeba se tudy vydá ekonomika zítřka. Ekonomka Alexa Clay, Index LN, 06/17
„Politika a s ní celý demokratický režim se ocitly v setrvalé krizi,“ píše se v dokumentu. „Zašlapávány jsou hodnoty Masarykovy a Havlovy, na nichž náš stát vznikal,“ uvádí text Několika vět 2017.
Jsme strháváni do područí východu, přestože naše místo je v demokratickém srdci Evropy. „Parlamentem a vládou nekorigovaný prezident vytváří vlastní politiku, ohýbá ústavu k bodu zlomu. S pomocí politických struktur se stal mocenskou loutkou mocenských zájmů Moskvy a Pekingu,“ jsou přesvědčeni autoři výzvy.
http://zpravy.idnes.cz/nekolik-vet-2017-prohlaseni-0yt-/domaci.aspx?c=A170627_103738_domaci_kop
Proč se jak Evropská unie, tak společná měna euro staly nenáviděnými symboly? Za (pod, nad atd.) krizí se skrývá neviditelná, potažmo také neobjasněná a neobjasnitelná mocenská struktura peněz, tedy eura. Přestože euro mělo sloužit k vyrovnávání nerovností, a napomoci k integraci, děje se pravý opak. Nerovnosti, které se v 70. A 80. letech skutečně snižovaly, začaly v uplynulých letech opět růst a relativní situace východní a jižní periferie je dnes horší, než byla kdy od dob druhé světové války… Rozhodující globální kapitálové struktury, které evropskou integraci ve skutečnosti vždy ovládaly, si míní ponechat proplatit cenu za své setrvání na globálním trhu právě od obyvatel východních a jižních periferií… Evropský člověk křesťanské víry se stal zbytečnou přítěží. Z počáteční EUforie se stala EUfobie. Maďarský ekonom László Bogár, Index LN 06/17
