Po minulém naznačení jednoho z hlavních a médii naivně a především trestuhodně nereflektovaných (a tedy ani v náznaku neřešených) důvodů současných krizí humanity dnes přidávám, pro pokročilejší, i některé další. Rozdurděným specialistům, neschopným nadhledu a zevšeobecnění, nebo dokonce tolerance k jiným než načteným možnostem, kteří se rozohnili vyzněním původního blogu Markéty Šichtařové, a totálně odmítli srovnávat myši a lidi, odpouštím (jejich argumenty znám předem). Zvídavým a nepředpojatým čtenářům, kterým dojde poselství a nedají se chytit do pastí slov či jejich nečekaných spojení, natvrdo naznačím další znepokojivé náznaky zániku říše římské, pardon, té současné, materialisticky a ziskově západní.
Především, a tímto aspektem se ve světě lidí zabývám posledních dvacet let, myši ve studii amerického vědce Calhouna rodily přirozeně, do porodů jim nezasahovali nějací myší porodníci, kteří by navíc vědecky zachraňovali nedonošeňátka nebo jinak poškozená a nedovyvinutá myšátka: ta by v přírodě prostě uhynula. Jinými slovy, myši si nepoškozují genetické linie, jako to dělá moderní mužská medicína, která, místo respektu k dílu evoluce, a prevence a osvěty, pilně a lukrativně (největší podnikatel se jmenuje Babiš) např. zmrazuje embrya, a oplodňuje je (reprodukuje) třeba po dvaceti letech. Anebo humanisticky a velmi draze léčí alkoholem ztvrdlá játra notoriků, černé plíce kuřáků, a napravuje a rehabilituje končetiny a páteře puberťáků havarovaných na motorkách atd. atp.: jsem si jist, že v (blízké?) budoucnosti se i tahle reprodukční arogance dominantní opice vymstí. Navíc myši neničí mozečky svých dalších generací sociálními sítěmi, horory, kouřením, chemikáliemi v potravinách (viz citát níže), jak to sami se sebou děláme my lidé – jejich sociální vývoj je regulován jen stresem z přemnožení.
Ještě jinak: zatímco myši jednají pudově a vždy teď a tady, my lidi (ne)vědomě padáme do beznadějných potíží také nadměrnou konzumací individuálního pocitu štěstí: kdybychom jen trochu chtěli, a byli příčetnější, ne tolik zamlženi svými iluzemi a blokováni špatnými porody, trestající školou, přežráním, hormony a emocemi, což všechno epigeneticky zhoršuje paměť, nepoučitelně děláme stále stejné chyby. Mohli bychom se z průšvihů dostat (nebo se jim rovnou předem vyhnout), ale to my ne, již pár tisíc let. Stále víc vzýváme principy růstu růstu a budoucího štěstí, přičemž ve světě se velké celky a komunity naopak rozpouští do malých (samostatně si na brownfieldech pěstující zeleninu) změn schopných společenství. Mění se epochy a antropocén vyhraje tak či tak, záleží jen na dopadech strukturních a sociálních změn. Snad.
Když k tisíci a jednomu jinému způsobu dobrovolného sebe poškozování přidáte dobrovolné kouření, o jehož viditelných důsledcích (15 000 jen u nás zemřelých každým rokem) se občas mezi notorickými kuřáky v parlamentu debatuje, ale o neviditelných psychických následcích (obrovský nárůst egoismu, protože mozek kuřáka neustále baží po další dávce drogy, a i ženy a matky pak ztrácí schopnost empatie, a nejen zdraví, ale vztahy i v dalších generacích bývají nenávratně poškozeny) se taktně mlčí. To (a mnohé jiné škodlivé možnosti) Calhounovy i ostatní myši neměly.
Ne že by nepřibývalo varovných hlasů, jen obyčejní konzumenti všeho nejen že už neumí číst mezi řádky, ale ani jen trochu delší a náročnější texty (což je také důsledek obezity, příliš chemie, hormonů, cukru a stresu). Ocituji maďarského ekonoma László Bogára (jehož třeskuté fejetonky pravidelně otiskuje Index, měsíční příloha LN, zde z 10. 12. 19): S chutí zkonzumujeme i to, co naše zdraví nejen neutužuje, ale naopak ničí. Nejméně deset procent potravin by bylo možné již v okamžiku výroby označit za nebezpečný odpad, přesto je spořádáme, a co víc, zaplatíme, co si za ně řeknou. A pokud z nich onemocníme, tím lépe, pak nás za pomocí celosvětového nemocenského průmyslu, jež se tváří jako zdravotnictví, po čertech draze z nemocí vyléčí… Globální marketingový Mikuláš naděluje každoročně tisíce tun nehorázně drahého plastového smetí, které figuruje v katalozích jako hračky. A pokud byste náhodo neměli dost peněz, jsou tu přece půjčky. Globální konzumní hysterii tak nestojí v cestě žádná překážka… V narcistní společnosti sebelásky se stává pánem světa spotřebitel a okamžité uspokojení falešných potřeb, které v něm byly uměle vybudovány, je nejen možné, ale i povinné. Mimochodem, Bogára rád čtu a cituji, protože neopomíná zdůrazňovat i řešení: V duchovně redukovaném globálním tvorovi je tohle všechno odbouráváno, zatímco dnešní řád akumulace kapitálu likviduje náš nejcennější kapitál, nezměrné bohatství duševního, duchovního a morálního vlastnictví.
Je-libo další argumenty ve prospěch myší (jichž miliony zahynou naočkovány lidskými viry a nádory v laboratořích, protože se tak moc tkáňově podobají lidem)? Přidejte např. dobrovolnou módní práci žen (ale dnes i mladých mužů) na melanomech z někde tak módního opalování (i umělého), přehnanou hygienu pomocí všemi chemickými mastmi mazaných značkových šampónů a kosmetických přípravků, nebo záměrně lépe chutnající protože jedovaté příměsi v potravinách, trestuhodný zisk výrobců z přeslazeného jídla – dnes neseženete kyselé okurky, aby nebyly přislazované, anebo si nedáte např. segedínský guláš, aby zelí (anebo omáčky u veganských jídel), ale i nápoje pro děti, neplavaly v cukru (viz západní ale dnes i arabská a africká epidemie obezity a s ní spojených nemocí a postižení), anebo zvláště v době předvánoční (ale i v průběhu mnoha umělých svátků nákupů) ve jménu zisku vystresované davy lidí v mega chrámech konzumu, bojujících o nákupní vozík i zlevněné máslo. A to nezmiňuji otrávené vztahy či stav politiky (a už zase nevzkvétající hloupnoucí země a společnosti vůbec).
Připomínám znovu: člověk se evolučně vyvinul k předání genů, ne k přejídání a konzumaci cukru (kterého je v přírodě pomálu), ale aby žil v malých skupinkách a předával své geny v neustálém pracném boji o potravu (naši předci, sběrači a lovci, nachodili denně mnoho desítek kilometrů, také proto byli v kondici). Problém je spíše v zadání: ve staré Číně byl (zjednodušeně) každý venkovský šaman (léčitel) placen za to, aby byli všichni zdraví. Když nějaký vesničan onemocněl, císař nebo úředník sebral šamanovi prémie. Každý současný úředník či ministr je placen za to, že se zvýší výroba plastových hraček, pracích prášků, zbytečných kabelek, ale i počet havárií, amputací a nehod aby (tak jako policista nebo ochránce přírody) pomáhal a chránil občany, kteří je platí. Jenže dnes úřad a systém funguje DPH samospádem, stále častěji v příkrém ziskovém a lobbistickém rozporu se zájmy těch, o které se měl a má starat.
Proč to všechno stále znovu připomínám? Protože v honu za plastovými (a jinými konzumními a dnes téměř povinnými) šmejdy pro pobavení, lidem s pomocí smart founů mizí selský rozum, a uniká jak jedovatá a stále víc špinící povaha téhle společnosti, tak schopnost zjistit, že jsme (jsou) v pasti: samozřejmě i kudy vede pracná a dlouhá, ale jediná cestička z veverčího kola ven. Protože, jak naznačuje osud Calhounových myší, a jak tvrdí (nejen) citovaný maďarský ekonom, tohle všechno se může dít jen proto, že vytvořením globálního konzumního idiota se lidský svět dostal na cestu fatálního duchovního úpadku. Přitom již v roce 1987 formuloval italský ekonom Cipolla základní zákony lidské hlouposti, které představují větší nebezpečí, než např. italská mafie: Národy, kde je hlupákům (rozuměj: idiotům i fach idiotům) dán volný prostor, zchudnou a budou uvrženy do bídy. Naopak národy, kde společenská pravidla omezí vstup do vrcholných a řídících pozic, zažijí hospodářský a kulturní rozmach.
Připomínám, nemůžeš z pasti, dokud nezjistíš, že v ní jsi, a Kdo chvíli necvičí, je lapen lupiči, bdělého vědomí: a znovu zpitomí.
