Eurobarometer, úřad Evropské komise pro zkoumání veřejného mínění občanů EU, právě zveřejnil výsledky celoevropského průzkumu veřejného mínění zkoumajícího diskriminaci různých společenských skupin v jednotlivých státech EU. Z výzkumu vyšlo najevo, že 58 procent Čechů si myslí, že v ČR jsou diskriminováni lidé starší 55 let. Je to nejvyšší procento v celé EU. 52 procent Čechů si dál myslí, že lidé jsou diskriminováni na základě etnického původu.
Kazatel neví, že první a poslední zásadou politiky je ctnost úměrnosti, kterou německá kancléřka porušila svým neomezeným Willkommen (4. září) a nyní úsilím o stálé kvóty na přemisťování uprchlíků po celé Evropě, místo aby zavřela hranice. To absurdní politika lidských práv rozvrací Evropu, protože osobní, mystickou a poněkud iracionální lásku k bližnímu povýšila na univerzální humanistický kult. V Německu letos hořelo několik set ubytoven pro uprchlíky. Je laciné kázat proti důsledku nelidského humanismu, který rozvrací evropské národy. Existuje hluboký rozpor, nepoměr mezi osobním nasazením lásky k bližnímu a sociálním inženýrství ve jménu osvícenského kultu Člověka, smíšeného lidstva bez hranic soudržného společenství. Papež František ji nazval v jiném kontextu scestným antropocentrismem a Dostojevskij nadkřesťanstvím. Nerad bych panu Halíkovi křivdil, ale Evropskou unii považuje za inkarnaci dobra a pokroku, a proto trpí černobílým viděním světa a hájí staus quo pozemské mocnosti. Budovatelská víra je zlá a netolerantní, chce Stvořiteli ukázat, jak se to má správně dělat, a proto nepatří na kazatelnu.
Mé rozčarování z dnešní české politiky pramení z toho, že v ní ubývá lidí, kteří by měli odvahu jako Merkelová. Já jsem ji měl. K řeholi politika prostě patří, že v určité situaci musí své svědomí nadřadit vůli svých voličů. Připadá vám normální, že v naší zemi jsou děti uprchlíků zavírány do táborů, kde jsou podmínky horší než ve vězení? Jsem z toho úplně špatný. Když slyším, že kvůli nějaké strkanici tam před děti při obědě museli nastoupit těžkooděnci, připadám si, jako bych byl v cizí zemi. Doufám, že nejsem sám, kdo to takto cítí. Je to děsné. Petr Pithart
Za realizovanou invencí stojí spíše vzácně osamocená geniální mozek, ale téměř vždy intenzivní sdílení nápadů mezi lidmi odlišných profesí i nátur, leč mnohdy i šťastná náhoda a štěstí být ve správném čase na správném místě. Walter Isaacson, The Innovators (LN 17. 10. 15)
Četné výzkumy totiž ukázaly, že pojídáme-li výhradně pokrmy bez tuku, může to zvyšovat chuť na sacharidy, nehledě na to, že to může vést k tomu, že netučných potravin sníme o polovinu více. Je sice pravda, že vyškrtnutí cukrů z každodenního jídelníčku vede k poklesu hmotnosti, zároveň je ale pravda, že v okamžiku, kdy je zase začneme konzumovat, ihned shozené kilogramy nabereme zpět. Studie zveřejněná v časopise Journal of Marketing ukázala, že potraviny s etiketou „zdravé“ či „nízkotučné“ vedou k tomu, že se jich sní více, ale že také vedou lidi k tomu, že méně cvičí, jako by takové jídlo bylo náhražkou tělesné námahy. Žádná sebezdravější potravina ale nemůže cvičení nahradit.
Myslet si, že mi k poznání, jakým člověkem je Ahmed, pomůže fakt, že je Sudánec, je stejně idiotské jako přesvědčení, že znám charakter paní Novákové, když vím, že je z Plzně, nebo Johna, protože je z Liverpoolu. Shodou okolností jsem v Africe poznal řadu skvělých a tolerantních muslimů, kteří se stali mými přáteli. Možná jsem měl štěstí, že jsem v životě nenarazil na mnoho špatných lidí. Těch pár, co jsem potkal, byli shodou okolností Češi s akademickými tituly, což připisuji pouze faktu, že jsem v Čechách strávil většinu života.
Myslím, že je dobře prokázáno, že variabilita lidských vlastností uvnitř jakéhokoliv etnika je mnohem větší než jakékoliv statistické rozdíly mezi etniky navzájem. Proto ani Češi nemohou být horší než ostatní národy. Co však není stejné, je národní kultura. Idea rovnosti všech lidí a úcta k právům jednotlivce není samozřejmá, zrodila se v osvícenství a Francouzské revoluci. Pochopitelně nemůžeme z historických a geografických důvodů očekávat, že by měla stejně hluboký vliv na kulturu v Afghánistánu, Súdánu a Eritrei jako třeba ve Francii. A nyní se zklamáním zjištuji,že ani v zemích střední Evropy nezapustila příliš hluboké kořeny. Jednou vyvolaná nenávist k muslimům či uprchlíkům obecně jen tak nezmizí. Uprchlíci nepřijdou a ti, co vášně vyvolali, budou hledat vnitřního nepřítele. Pokolikáté již v moderních dějinách? Jaroslav Cerman, lékař v Manchesteru.
Přiznám se, že stojím v naprostém ohromení a v bezradnosti nad vlnou hysterické zášti, kterou zcela iracionálně a nesmyslně projevuje drtivá většina obyvatelstva České republiky vůči ubohým lidem, kteří byli v důsledku plošného bombardování jejich domovů a útlaku a vraždění v jejich vlasti donuceni vydat se hledat útočiště jinde. Nemají vůbec žádný majetek, hladovějí, nemají ošacení a spí v mrazivém podzimním počasí na polích ve středovýchodní Evropě. Normální lidskou reakcí je spolubližním, kteří se ocitli v zoufalé nouzi, pomoci. Proč drtivé většině Čechů tato reakce chybí? Co je motivací jejich nenávisti vůči ubohým lidem, kteří potřebují pomoc? Jak je možné, že v českém prostředí vyvřela vlna neuvěřitelné nenávisti vůči lidem, vůči nimž máme naprosto jasnou povinnost jim pomoci? Proč se Češi chtějí mezinárodně profilovat jako nelidské zrůdy? Jakou pro to mají motivaci a k čemu je to dobré? Jak je možné, že Zemanovy výroky, jimiž urazil snad všechny členy společnosti, považuje tak velká část české veřejnosti za přijatelné? Jan Čulík, Britské listy
A dvě třešničky na závěr (mým studentům a všem Luciím 21. století): Sexualita v Duně není pojata výlučně skrze tělesnost. Její energie je základem změny. Jakoby chtěl autor říci, že toto je pevný bod ve vesmíru, s jehož využitím lze pohnout světy. Naprosto tím předběhl dobu, protože druhá polovina 20. století s postupným zvyšováním důrazu kladeného na libido (a posléze na poruchy ve snaze dosáhnout jej) přináší pouze vulgární a nevědomou stránku sexuality. Objevování jejích vyšších úrovní je stále ještě před námi, možná v budoucnosti vzdálenější, než v jaké se odehrává příběh planety Arrakis. Josef Káninský v eseji na téma klasického sci-fi románu Franka Herberta (1920-1986) Duna, LN 3. 10. 15. Tehdy relativní novinku jsem si přivezl v roce 1974 z Amsterodamu a kniha mne ovlivnila na celý život.
Alexijevičová patří mezi ty vzácné jasnozřivé autory, jimž jejich vlastní spoluobčané nenaslouchají, a jejichž hlas je nezbytné zesilovat. Vladimír Pistorius, překladatel bělorusky, která získala Nobelovu cenu za literaturu, LN 9. 10. 15
