Neobvykle ostrý protože pravdivý článek Smrtelnými hříchy k chorobám (LN 14. 11. 15) o tom, jak ovčansky podporujeme své nemoci a tím pádem i farmaceutický a medicínský průmysl (který kvůli nekončícímu zisku, ve spolupráci s nastavením pojišťoven a společenského zadání vyvíjí a produkuje léky a diagnostikuje především nevyléčitelné nemoci a léčí a léčí, ale vyléčit nehodlá), snad udeří neviditelné, protože neviděné hřebíky příčin nemocí v našich mozcích. Klinický psycholog a zastánce psychosomatiky Petr Novotný to na nás vybalil bez servítků: Všichni varují před zdravotním nebezpečím, jeho tvůrce však nevidí. Mnozí léčí, málokdo však uzdravuje. Budu obsáhle citovat, a sem tam komentovat.
Statistika je neúprosná (450 000 onkologických pacientů, 850 000 diabetiků, 2,5 milionu osob trpících kardiovaskulárními problémy, 500 000 astmatiků, statisíce alergiků, 200 000 nemocných lupénkou, 700 000 duševně strádajících,125 000 invalidních důchodců) právě tak jako diagnóza: K růstu počtu nemocných přispívá legislativa českého zdravotnictví. Ta upřednostňuje potlačování příznaků nemocí a opomíjení jejich příčin. Pro řešení bychom se přitom mohli poohlédnout k sousedům: Bavorská zdravotní pokladna platí ráda všechnu psychosomatickou péči, když ví, že na tom vydělává. Za každé euro investované do psychosomatiky získává zpátky dvě. Jak je to možné? V důsledku psychosomatické terapie žijí Bavoři déle, tudíž také déle pracují, nečerpají nemocenskou a déle platí zdravotní pojištění…
Češi zatím poslušně a pilně polykají pilulky (na snižování krevního tlaku, antidepresíva, antidiabetika), jsou tedy léčeni dlouze, draze a často i neúspěšně, a vydělává na tom farmaceutický průmysl. Podle německého psychologa Röhra povstává úzkostná seberegulace (jedna z hlavních příčin rakoviny, která se v američtině nazývá deathwish, přání smrti) téměř spolehlivě ze zdeformovaného dětství: úzkostní pacienti bývali například nechtěnými dětmi, nebo nebyli po narození dostatečně milování a hlazeni (viz můj dávný blog Nedomazlení) atd. Hm, jako bych celé roky neupozorňoval na tyhle a jiné souvislosti…
Rakovina zobrazuje deformovanost sociálního prostoru, konflikt mezi sociálními funkcemi lidské bytosti a osobní sešněrovanost, tvrdí heidelberský sociolog a psycholog Grossarth-Matticek. Jako bych celé roky nevaroval přes donedávnou typickou uťáplostí dětí (které jejich matky a učitelé okřikovali za každou otázku a trestali za přirozenou zvědavost), a jako bych celé dekády nebojoval s pokrytectvím ve školství i medicíně, zvláště v porodnictví. Dnešní opačný extrém příliš rozmazlených a nevychovaných dětí je ovšem také chybou: Absolutní svoboda podněcuje úzkost a ohrožuje societu, tvrdí polský sociolog Bauman.
Rakovina je u nás představována (stejně jako komplikace u porodu) nadále jako zákeřná civilizační nemoc přepadající nevinné a nehřešící. A způsob potlačování příznaků nemoci bez zkoumání příčin smí být téměř nekriticky uctíván, uzavírá psycholog a psychofyziolog Novotný, který je v rámci české alopatické medicíny poněkud neposlušný a jenom nazývá věci pravými jmény. Připomínejme tedy našim politikům a bankéřům, že zatímco v roce 1850 zemřel na rakovinu jeden člověk z 2500 zesnulých, v roce 1950 jeden z osmi, v roce 2000 jeden ze tří, a dnes je to bezmála jeden ze dvou. A ministrům zdravotnictví a ředitelům zdravotních pojišťoven stále připomínejme, že česká (i školní) dieta je sebevražedná, že 30% Čechů a hlavně Češek kouří a jsme první v Evropě i v pití piva a alkoholu u mladistvých (viz i údaje na začátku).
Článek je původně o osmi smrtelných hříších (jak je zformuloval papež Řehoř I. koncem 6. století): o pýše, lakotě, závisti, hněvu, smilstvu, nestřídmosti a lenosti. Přes patnáct set let tedy západní (rozuměj: křesťanské) civilizaci smrtelné hříchy zobecňují stovky sociálních selhání, dokonce učiněných z dobré vůle. A dnes ani jejich bumerangovou funkci, tedy obnovování souladu jednotlivce se sociálním vnějškem a potažmo uzdravováním nelze zpochybnit, apeluje psycholog nejen na nepoučitelné konzumenty uzenin, kuřáky a závistivé a nenávistné pomlouvače, ale i na své kolegy lékaře: Mentální nastavení společnosti nutně vede k nárůstu nemocnosti a výdajů na zdravotnictví. Příčiny se bagatelizují. A tak zde opět připomínám, že čínští císaři platili venkovského doktora či šamana aby měl všechny lidi ve vsi zdravé: když mu někdo onemocněl, sebral mu prémie…
Připomínám i rčení Ještě není tak zle, aby mohlo být lépe. A hlavně existenci ještě o tisíc let staršího a elegantnějšího a efektivnějšího řešení: buddhismu (a jeho dnešní západní formu praktické duchovnosti). Nezbývá, než otevřít oči, popřát sluchu varujícím, zvláště těm s jiným než většinovým názorem, změnit (rozuměj: zhumanizovat a zženštit) porodnictví, neokřikovat děti ale zároveň s láskou jim nastolit i hranice, atd. atp. Všechno již bylo řečeno a napsáno, jen nikdo neposlouchal, a tak je třeba to stále opakovat… a snažit se udeřit vlastní hřebík na vlastní hlavičku.
P. S.: Odpověď několika nepozorně čtoucím a tedy tázajícím se: má před osmi lety napsaná, tehdy ve třech dotiscích beznadějně vyprodaná a dnes sponzorsky podpořená a soukromě vydaná kniha o praktických a vyzkoušeným (a neurovědou ověřených) metodách cest k poznání sebe sama a duchovnosti Návod na použití člověka je k sehnání i v internetových obchodech hledajici.cz či melnicky-antikvariat.cz, a u vydavatele: ludek@varak.net
