Věděl jsem, že budu jako v ráji, ale stejně mne už první den s Frankem Perrym překvapil. Tolik pokladů jsem nečekal. Tibetské (znějící, zpívající) mísy všeho druhu a různých tvarů i patvarů a nové druhy paliček a sem tam i nový trik, který zcela jistě obohatí mé příští koncerty, joj, hurá, užívám si to o sto šest.
Spím v jeho pracovně (je to mužská pracovna člověka, který se tak intenzivně zabývá už čtyřicet let tím, co já, že nemá čas uklízet, a tak z šuplíků a regálů a polic a dokonce i zpoza pohovky provokativně vykukují vzácné i nejnovější knihy a kazety a cédečka nahraná i k nahrání, a do pokoje a na svou pohovku se dostanu jen když opatrně procházím mezi stovkami dalších knih a cédeček vyštosovaných do riskantních výšek) a tak zatímco on ráno medituje, já se probírám všemi těmi poklady a pak scházím dolů, kde už jsou připraveny další desítky i několik set let starých zvukových pokladů.
Když jsem v březnu vyměnil adresu a počítač a foťák a občanku, abych začal novou kapitolu svého života, netušil jsem, kam až to zajde: teď jsem dostal i novou mísu, dvě paličky překvapivého tvaru (jako vzor, abych si podle nich doma vyrobil další), a šest cédeček nové Frankovy tvorby (jsou na nich i kratší skladby, takže je určitě pustím v rámci Oazy na Vltavě), takže ta jinakost a novost stále graduje. Pomáhá mi to naplno se odstřihnout od již zavedených zvyků a rituálů.
Jeho LP Deep peace, které jsem slyšel počátkem 70. let, mne nakoplo tím správným směrem (poté jsem se i já odvážil hrát to, a tak, jak jsem cítil, a ne tak, jak po mně bylo vyžadováno). I on o sobě tvrdí, že je línej (a má na svém kontě přes sto alb), jeho alikvoty a undertóny (basové dělence základní frekvence) jsou ukázkové, jeho znalosti propojující muzikologii s astrologií a etnografií a spiritualitu s psychologií a malířstvím ohromující. Navíc jsem se dověděl, že sám pomohl porodit své tři děti, a tak jsme notný čas strávili debatou právě o porodech a i v Anglii nešťastné snaze režimu a mužů vnutit rodičkám např. příkaz, aby rodili jen v jejich pracovní době.
Naštěstí celý den prší, a tak jsme oba až po uši v mísách. Jako v ráji.
Hmmm, mísový Eden.
