Tak už je to tady (a že to byla rychlost). I jiní si všimli, že s morálkou bankéřů a makléřů to ani u nás, ani ve světě není zrovna optimální. A že zlaté padáky a neuvěřitelně vysoké prémie za „úspěchy“ (ale pražádný trest za neúspěch či dokonce katastrofu) jsou možná „legální“, ale rozhodně ne morální. Když jsem se na toto téma rozepsal, sklidil jsem rozhořčenou kritiku od místního „bankéře a makléře“. Už mám ale i zastánce, a to takového, že vůči jeho kvalifikaci a výši společenského a politického postavení nemůže být žádný spor.
„Že zažil finanční systém velkou krizi, anebo ji ještě zažije, to je známo,“ napsal hned následný den na BL Uwe Ladwig, „ale že německý spolkový president Horst Köhler charakterizoval mezinárodní finanční trh jako monstrum, to je něco nového a zajímavého, protože Köhler zastával od 1. května 2000 až do 4. března 2004 funkci generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu.“ Také jsem tu zprávu zaslechl, a hned jsem si vzpomněl na našeho finančního poradce a obhájce spekulantů.
Zprávu včera otiskly LN s překvapivě smířlivým titulkem: Německý prezident: Za krizi mohou i bankéři. V článečku se píše: Německý spolkový prezident Horst Köhler označil mezinárodní finanční trhy za monstra. Byli jsme blízko zhroucení finančních trhů, řekl Köhler v rozhovoru pro magazín Stern. A vyzval bankéře, aby přiznali svůj podíl viny na finanční krizi. Ta se rozšířila z amerického hypotečního trhu a bude mít prý ještě ostré důsledky. „Nyní musí být každému v branži, kdo zodpovědně přemýšlí, jasné, že se mezinárodní finanční trhy vyvinuly v monstrum, které musíme zahnat zpátky do klece,“ řekl Köhler. Proto je podle německého prezidenta nutné zavést přísnější regulace a větší transparentnost. Mimo to by měl MMF v budoucnu více dohlížet na stabilitu mezinárodního finančního systému. Reakce na Köhlerovu ostrou kritiku jsou v Německu převážně souhlasné.
„Je to jednoduché,“ píše Uwe Ladwig, „monstra jsou bytosti, které existují jen ve fantazii, mezinárodní finanční trh ale existuje reálně. Monstra v naší fantazii něco dělají, kdežto trh sám nic nedělá, na něm jednají lidé z masa a krve. Že tyhle lidi ovšem můžeme označit za “monstra”, to už je jiná věc. Trh nenese vinu, vinni jsou lidé, kteří rozhodují o zákonech, podle nichž je jedincům povoleno na trhu jednat.“
Nic víc a nic míň. Jestli jsem ve svých názorech pro jiné (většinou jen neinformované) poněkud extrémní, pak je bloger, občas doporučující nějaké to finanční či hypotéční lákadlo (no nekupte to), a vášnivě obhajující spekulanty a makléře, extrémem z druhé strany. Při vší úctě k jeho osobě, vzdělání a praxi je na jeho článku (a diskusních reakcích jemu podobných) velmi čitelné, že prostě zpívá píseň toho, koho chleba konzumuje. A nastavuje-li zrcadla na křivé huby jiným, občas by je mohl nastavit vlastní tváři a jiné názory nebrat tak osobně.
Viz také nádherná britská scénka na toto téma.
http://www.youtube.com/watch?v=jUrC5yd7_F0&eurl
Vlastimil Marek, sobota 17. květen 2008
