Porodnice známá svými alternativními porody znovu otevřela, tvrdí pro celou řadu těhotných, kterým se blíží termín porodu, zpráva měsíce. Jen několik hodin po otevření nemocnice volalo deset budoucích maminek, zda už budou moci přijít a přivést potomka na svět přirozenou cestou, jak tomu ve Vrchlabí bývalo. Zda budou moci rodit způsobem, díky němuž se vrchlabská nemocnice proslavila, tedy s minimálním počtem císařských řezů a lékařských zásahů.
Vypadá to, že nikoliv. Zásadní nedorozumění vyplývá z pojmu „normální“. Co je to normální porod? Zastánkyně přirozených porodů bez zásahů lékařů, nejraději doma nebo v malém porodnickém centru (nebo sice v nemocnici, ale JAKO doma, tedy jen s dulou nebo jednou porodní asistentkou, která se o tu kterou ženu starala celé těhotenství) tvrdí, že právě tento způsob porodu je „normální“. V zemi, kde lékařsko-farmaceutická lobby cele opanovala území, a nepřipustí jakoukoliv alternativní variantu, chce nový primář nemocnice ve Vrchlabí „rodičkám umožnit normální porod…“ A aby nebyla mýlka, hned dodává na vysvětlenou: „Aby mohly rodit tak, jak se to dělá v běžném porodnictví.“
Nový primář Jan Havlík mlží pojmy dál: „Alternativní porody budou dál možné, ale s určitým omezením. Jsem extrémně opatrný. Tam, kde můj předchůdce nezasahoval, já zasahovat nejspíš budu.“
Míra pokrytectví, která v tomto oboru u nás panuje, dostupuje vrcholu. Zatímco všechna média psala o úmrtí mláděte gorily Kamby, ten samý den, jak vypočítal J. X. Doležal, v ČR proběhlo 109 lékaři vyvolaných a 36 spontánních potratů. A spravedlivě se rozhořčuje: „Ani jednomu z těch mrtvých dětí nevěnovala média byť jen jediný řádek. Zato mrtvé opičátko bylo tématem titulním.“
Zatímco se čeští porodníci chlubí jedním jediným statistickým číslem (kojenecké úmrtnosti), zároveň neříkají, jaká kouzla to s tou statistikou provádějí. Počítejte se mnou: loni se narodilo přes 100 000 dětí. Jenže týž rok bylo lékaři ukončeno 39 959 těhotenství, a 13 300 žen potratilo spontánně. Tedy téměř 40 000 dětí „umřelo“, aniž by je čeští porodníci zahrnuli do statistiky „úmrtnosti“: prostě se jen „nenarodily“.
Potrat je brán jako „léčba onemocnění“ a v učebnicích porodnictví je zmiňován jako „terapeutické ukončení těhotenství dítěte s abnormalitami“. Ukazuje se, že „diagnostika občas selže a žádné testy nedají jistotu, že dítě bude normální a zcela zdravé. Závažná onemocnění nelze prenatálním screeningem spolehlivě odhalit,“ píše na toto téma Sarah J. Bickleyová, lékařka a publicistka, matka čtyř doma narozených dětí.
Lékaři tak suverénně (i když na základě nespolehlivých vyšetření) rozhodují o „ukončení těhotenství“ jako na běžícím pásu, a eufemisticky tvrdí, že „ukončení těhotenství“ je jednoduchý zákrok, který ženu ani psychicky moc nezatíží. Výzkumy ale hovoří o opaku: pro většinu žen je potrat celoživotním psychickým handicapem, jehož důsledky, vyplývající ze strachu z abnormalit, se navíc mohou projevit i v dalších těhotenstvích.
Aby nebylo (z hlediska oněch žen, které se nemohou dočkat normálního, rozumějte, z hlediska primáře Havlíka, alternativního porodu) všem špatným zprávám konec, a také pochyb, jak to vlastně myslí, nový primář vrchlabské porodnice dodává: „Pokud půjde o porod koncem pánevním a dítě bude vážit víc jak 3,5 kg, pak nebudu diskutovat a provedu císařský řez. Tato porodnice byla vedena dost zodpovědně, ale podle mého názoru 4% císařských řezů, které se tu prováděly, je velmi málo.“
To tahle převládající verbální a pojmová zmatení, panující v našem porodnictví, nejsou normální. To názor pana primáře Havlíka (a většiny českých porodníků, kteří nic jiného neznají), že „normální“ je císařský řez a epidurální anestezie, není normální. To skutečnost, že ředitel ZOO Praha obhajuje před veřejností právo gorily porodit přirozeně, zatímco ženy takto rodit většinou nemohou, není normální. To fakt, že v České republice stále není možno porodit v porodním domě, není normální. To situace, kdy matce, která zdravě a šťastně porodila doma a přinesla dítě ukázat do porodnice, lékař vynadá a dělá obstrukce, není normální.
A tak informované (a vůči zdraví svému a svých dětí zodpovědně přistupující) těhotné ženy, které se stále ještě bojí nebo nechtějí rodit doma, u nás stále nemají možnost svobodné volny místa a způsobu, jakým porodí své děti. Je to normální?
Vlastimil Marek, úterý 24. duben 2007
