Počátkem 80. let jsem hrával na akustický buben kongo a různá doma udělaná štěrchátka s Jakubem Nohou. Jezdili jsme po různých folkových festivalech a studentských klubech a patřili mezi tehdejší oblíbené (připomínám, že v té době začínal Nohavica, Plíhal, Ivan Hlas a další). Jedna Jakubova písnička měla refrén: „Copak mám počkat dvacet let, abych pak mohl říkat, vidíte, měl jsem pravdu?“ Naznačuji, že pro všeobecné přijetí nových odhalení mýtů a iluzí o rovnoprávnosti mužů a žen (a případná doznání tehdejších partnerských omylů) už je, zvláště pro současné aktéry a aktérky, příliš pozdě.
Manželů Peasovým, autorům řady úspěšných knih právě na téma rozdílů mezi muži a ženami (před deseti lety jsem nadšeně pomáhal propagovat jejich bestseller Proč muži neposlouchají a ženy neumí hledat v mapách), vyšel český překlad dalšího titulu (doufejme že potenciálního megahitu): Proč muži chtějí sex a ženy potřebují lásku (Ikar). Tatáž grafická úprava s řadou pregnantních hesel v rámečcích a ironických ilustrací v brožované úpravě, a tatáž pro většinu čtenářek (ale i čtenářů) šokujících odhalení o tom druhém (o té druhé). Zvláště první půlka knihy přináší konzervativně založeným čtenářkám Cosmopolitanu jednu jobovku za druhou.
Můj nadšený pocit (konečně další potvrzení toho, o čem se už dvacet let ví a mělo by vědět i mezi českými muži a ženami) byl ovšem neustále podminováván povzdechem „pozdě… i když přece“. Kdyby mi (a nejen mně) mé ženy a přítelkyně (a posluchačky na seminářích a čtenářky mých knih), tak nesnesitelně snadno opitelné rohlíkem reklamy a konzumu, více věřily, mohly ušetřit megatuny nepříjemných emocí a zklamání (a jejich muži by ušetřily statisíce a někdy až miliony zbytečně a marnotratně do vzduchu nedorozumění vyhozených korun).
Ve svých fejetonech píši již od poloviny 80. let například o tom, že potíže v naší evropské společnosti nastaly od doby „viktoriánské pruderie“ (Jak Angličan pozná, že mu umřela žena? V posteli je to stejné, ale ve dřezu se hromadí nádobí) a byly pak přenášeny do dalších generací, že přes všechna ujišťování o tom, jak jsme moderní jsme stále ovládáni hormony a chemií mozku (Jaký je rozdíl mezi mužem a ženou? Žena chce, aby muž uspokojoval každou její potřebu, muž chce, aby každá žena uspokojila jeho jedinou potřebu), že výroky slavných spisovatelů (Nietzche: I ten nejmazanější kupuje ženu v pytli… Maughan: Láska je jen špinavý trik přírody aby zajistila přežití druhu) jsou dnes prokázané, že naše schémata lásky jsou zastaralá, že zvláště ženy jsou negativně ovlivněny Hollywoodem víc, než dokáží připustit, a také že to právě muži mají v 21. století těžší atd.
Zájemci se dočtou, co ženy (a muži) skutečně chtějí a jak zbytečné je chtít změnit manžela (Když se snažíte muže změnit, přebíráte roli jeho matky – a ta ho nutila jíst špenát a psát domácí úkoly), jak finančně stále náročnější dnešní ženy jsou (Úspěšný muž dokáže vydělat víc peněz, než jeho žena dokáže utratit. Úspěšná žena je ta, která takového muže dokáže najít), a dokonce že s bohatým mužem dosáhne žena častěji orgasmu (Četnost ženských orgasmů roste s příjmy a majetkem muže), jak naivní je chtít si vzájemně porozumět, protože muž tomu, co tak záhadně říkají ženy, nerozumí, a ať říká co říká, je nepochopen (Žena stojí před zrcadlem a dívá se na sebe. Není spokojená a říká manželovi: Cítím se strašně, vypadám stará, tlustá a ošklivá. Potřebovala bych, abys mi složil poklonu. Manžel odpoví: Máš vynikající zrak), jakou lží je mýtus o prý muži žádaných štíhlých modelkách (pouze 8% mužů udává, že se jim líbí štíhlé ženy, 92% mužů dává přednost ženám s vnadnými křivkami… Nemám v těch šatech moc velký zadek? Zadek je v pořádku, ale ty šaty jsou malé), jak málo jsme vzájemně informováni o svých vlastně nekompatibilních sexuálních touhách (Nejobvyklejší milostnou polohou je psí pozice: muž se posadí a žadoní, manželka se převalí na druhý bok a hraje mrtvou… Emo Philips: Moje žena se při milování vždycky směje, bez ohledu na to, co právě čte), jak málo vědí ženy o tom, že muži mají až dvacetkrát vyšší hladiny testosteronu a větší hypothalamus, odkud pocházejí a co s muži vyvádějí hormony vyvolávající touhu po sexu (a jak si nesprávně vykládají ženiny signály: už pouhé objetí považují za počátek milování, a jsou zmatení a zklamaní, když narazí na odmítnutí, načež je zmatená i žena).
Když mi před lety několik žen po přečtení článku o přílišné posedlosti žen hygienou a neúměrnou spotřebou vody a krémů a mastí a gelů vulgárně odepsalo, raději jsem neodpovídal. Dnes bych jim, jako výzvu k zakoupení téhle knihy a motivaci k jejímu důkladnému přečtení, poslal toto (copywright Peasovi):
Jak se sprchuje žena.
- Svlékne se a odloží oblečení podle barvy a materiálu do příslušných přihrádek koše na špinavé prádlo.
- Jde do koupelny oblečená do dlouhého županu a pokud potká manžela, zrychlí krok a přikryje si všechny odhalené části těla.
- Zadívá se na sebe do zrcadla a vystrčí břicho.
- Fňuká a stěžuje si, že tloustne.
- Vstoupí do sprchy.
- Hledá žínku na obličej, žínku na tělo, dlouhou lufu, širokou lufu a pemzu.
- Umyje si vlasy okurkovým a avokádovým šampónem s přídavkem 83 vitamínů.
- Podruhé si umyje vlasy okurkovým a avokádovým šampónem s přídavkem 83 vitamínů.
- Nanese si na vlasy okurkový a avokádový kondicionér obohacený olejem z pomerančových květů. Nechá působit 15 minut.
- Deset minut si drhne obličej peelingovým krémem z rozemletých meruňkových pecek, dokud není červená jako řepa.
- Umyje si tělo tělovým šampónem s vůní zázvorových koláčků a marmeládových piškotů.
- Oplachuje si vlasy nejméně 15 minut, aby si byla jistá, že odstranila veškeré zbytky kondicionéru.
- Oholí si podpaždí a nohy. Chvíli uvažuje o vyholení třísel, ale nakonec se rozhoduje pro voskovou depilaci.
- Zaječí, když manžel spláchne toaletu, tlak vody klesne a ze sprchy teče vařící voda.
- Zastaví sprchu.
- Setře všechny vlhké plochy ve sprše.
- Do rohů nastříká prostředek proti plísním.
- Vyjde ze sprchy.
- Otře se osuškou o velikosti menšího afrického státu.
- Zabalí si vlasy do mimořádně savého druhého ručníku.
- Zkontroluje celé tělo a hledá i ty nejmenší pupínky. Útočí na ně nehty a pinzetou.
- Vrací se do ložnice v dlouhém županu s ručníkem na hlavě. Pokud zahlédne manžela, přikryje si všechny odhalené části těla a zrychlí krok. V ložnici stráví půl druhé hodiny oblékáním.
Jak se sprchuje muž si (ve dvaadvaceti bodech) přečtěte, dámy, samy. Zatímco pro mne je už pozdě, současné a budoucí generace žen by snad mohly začít všechny ty dnes prokázané rozdíly mezi nimi a jejich muži a partnery vnímat a akceptovat, aby byly šťastnější jak ony, tak jejich muži.
Dnešní inteligentní a emancipované (ale rozvedené a nešťastné) ženy sice přece, ale pro ně již pozdě, začínají zjišťovat, že (zmanipulovány strakatými časopisy) dělat umíněně vlastní chyby přesto, že byly varovány, není zrovna rozumné. I jedna ze dvou tam přispívajících novinářek si musela v rubrice LN Kamarádky z Letné po třídním srazu přiznat, že její někdejší odmítnutí nápadníka, který jí připadal příliš čitelný, ohleduplný, spolehlivý a tedy nudný (a teď je charismatický úspěšný podnikatel s velkým platem, vilou a třemi dětmi), byla životní chybou. Když si to, přece jenom, uvědomila, už bylo pozdě.
P. S.: Reakce čtenáře:
Ahoj Vlasto, rád bych reagoval na tvůj poslední článek s názvem Pozdě, ale přece. Mohu konstatovat že už je pozdě (dost). Vzhledem k tomu, že mám vedle masérského studia kosmetický salon a VIP studio pro horních pár desítek žen ve městě, tak už ani nežasnu: není nad čím a nějaká kniha je určitě nezmění. Jemně jsem se zeptal kosmetičky, kolik stojí úprava obličeje a nehtů, hm, namalování obočí 300 Kč, extra umělé řasy krásně ohnuté 3 000 Kč, očištění pleti 500 Kč atd. a to nepočítám botoxové injekce do rtů, musí být přece smyslné, ale pro koho, a máme tady liposukci, ten tuk tam přece nesmí být, když ho tam nechci. Silikonová prsa to je kapitola sama o sobě, kamarád se ptal známého v krematoriu, co s tím budou dělat, jelikož ze zákona se nesmí silikon volně spalovat, v rámci ochrany životního prostředí za to jsou solidní pokuty. Nedokázal odpovědět.
A nehtíky, to je pochoutka, čím delší a výraznější tím lépe, cena 800 Kč a výše podle vzoru a také neustálé opravy, co když se prevít ulomí, když to zrovna nejméně potřebuji. Tak jsme nad tím s kamarádem dumali a představ si kolik můžeš napáchat škody kdybys takovou ženu chtěl z lásky pořádně přivinout, to by byla škoda i nad 5 000 Kč a to už je trestný čin! Vzhledem k tomu, že konečky prstů jsou velice citlivé, to zná každý, kdo se do nich píchnul, a nehty mají také svou propustnost, a protože ty extrovní nehtíky se lepí extrovními lepidly a ozařují (přesný technologický postup neznám, díky Bohu), nikdo neví, jak a kde se to projeví do budoucna a jak nejen konečky prstů budou reagovat. Zdraví Petr
