Japonské zemětřesení a následné cunami jasně poukázaly na slabiny západního a arogantního přístupu k Zemi. Psal jsem o tom, i když nepřímo, i ve včerejším blogu o japonském anime, kresleném seriálu Naruto (mimochodem, člověk, který viděl asi tisící díl, potvrdil, že střih je ještě rychlejší a ani on, relativně mladý, nestíhal). Už druhá generace japonské mládeže vnímá síly Země bez jakékoliv pokory, protože vyrostla na kreslených hororech i o tom, že různí ti devítiocasí démoni (symboly přírodních sil notně přesahujících možnosti i představivost člověka) jsou zkrotitelní a nakreslitelní. I japonská populace jakoby ztratila obezřetnost a pokoru (byli přece připraveni na cunami i zemětřesení nejlépe na světě!). Pokusím se naznačit některé nevnímané souvislosti, a na závěr opět naznačím (pozitivní) řešení.
Fukušima nám ještě ukáže, zač je luxusu loket. Z. Petráček
Naznačuji, že zatímco dnešní japonští šedesátníci si ještě pamatují až fatalistickou pokoru, s jakou přijímali základní rady, co dělat když přijde cunami nebo tajfun, ta nejmladší vidí katastrofy jen z tv reportáží a pro pobavení je sleduje v kreslených seriálech. Přítel mi poslal odkaz na stránku z Havaje, kde se člověk mohl v přímém přenosu pokochat obrázky propadu jedné stěny obrovského kráteru sopky, (kde jsme spolu před šestnácti lety stáli na jeho okraji), a já si všiml, že na jednom šotu byla vlevo nahoře (tam, kde jsou obvykle loga tv stanic) reklama: když si pustíte náš záznam skrz reproduktory značky té a té, budete si moci poslechnou skutečný řev přírody. Teď se v rohu jednoho záběru měsíční krajiny po cunami poblíž města Sendai skvěl název téhle tv stanice: Perfekt view! Mimochodem, můj přítel z Tokya je v pořádku, i když psychicky značně otřesen.
Píšu již třicet let o tom, že člověk si atomovou energii, symfonické orchestry a moc médií nezaslouží, protože na ně nemá emoční brzdy a zpracovatelské buňky. Atomová elektrárna je ve skutečnosti parní elektrárna (pára pohání turbíny a ty vyrábějí elektrický proud), akorát se pod kotlem topí místo uhlím atomem. Až na to, že po uhlí zbude CO2 a spousta popílku, ale vypálené tyče budou radioaktivní a životu nebezpečné ještě desítky tisíc let. Když jsem to říkal estébáckému vyšetřovateli v roce 1986 ve vazbě v Ruzyni, rozčílil se do brunátna a výslech skončil. Odmítl akceptovat pravdu, tak jako ji odmítá celá elektricky bumbrlíčkovsky nenasytná západní společnost. Mimochodem, po povodních v roce 2002, při kterých měla Praha 10 cm k apokalypse, jsem si všiml, že velká voda se vůbec nedotkla náspů železnic (např. tratě do Berouna), které byly postaveny na konci 19. století: s pokorou k přírodě a odvěké moudrosti předků.
Mířím ale k něčemu jinému: zatímco ta nejstarší generace Japonců má vrozenou (a kulturou a rituály a tradicí vtisknutou) pokoru před přírodou a jejími démony, ta mladá ji získá až teď… ale za jakou cenu! Parafráze předpovědi věštce Láokóna by dnes mohla vypadat takto: Bojte se atomových a jiných inženýrů a politiků, i když vám nabízejí lákavé technologické dary. Zkušenost je dobrá škola, ale školné je v tomto případě extrémní. A dále: totéž, tedy nějaké to nejhorší zemětřesení v historii USA, jistojistě čeká i Kalifornii! Jinými slovy, zatímco zadání dnešních inženýrů je využít surovin a přírody co nejvíc k vlastnímu zbohatnutí, co kdyby dostali zadání využít sil přírody (a třeba vyvinout spolehlivé a i na cunami připravené vlnolamy a přílivové a elektrárny)?
Naznačuji jednu ze souvislostí: i v Japonsku před třiceti a více lety začaly tamní ženy houfně (bylo to moderní) rodit v nemocnicích a císařem. Naznačuji, že k témuž došlo i v USA. Pokouším se roky naznačit, že traumatický přerušovaný a medikalizovaný porod má za následek psychicky poškozeného člověka, který se musí vyrovnat se svou niternou psychickou nejistotou (a následnými depresemi a neurózami), a bude potřebovat nějakou formu uvolnění: nikotin, alkohol, moc ve straně nebo funkci, nebo vlastnit miliony v akciích, a možnost po každém stresu si něco nového koupit… a zároveň s tím se nestarat o druhé. A o přírodu. Pokouším se často citovat Fedor Freybergh: Děloha je prvním ekologickým prostředím, a jak se k človíčku chovám, když je v děloze, tak se on bude v dospělosti chovat k přírodě. Jsme jako společnost nepoučitelní, jak by ne: špatně porozený člověk se neumí poučit z vlastních chyb (změny ve struktuře mozku, zapříčiněné traumatickým porodem, to prostě neumožňují) a stále je opakuje.
Třeba to s japonskými atomovými elektrárnami (se vší dokonalou technologií) teď ještě dobře dopadne, a atomoví inženýři a politici se všude na světě chytnou za nos. Nepředpokládám ale, že se stejně chytnou za nos a zcela změní svůj vykořisťovatelský přístup k planetě a jejím surovinám všichni ti investoři v naftovém a těžebním a surovinovém a medicínsko-farmaceutickém průmyslu… protože špatně porození muži nikdy nepřiznají chybu, nedokáží soucítit, a jsou ve svém podnikání bezohledně krátkozrací: nedojde jim, že si i oni sami podřezávají větev života.
Arogance špatně porozených bankéřů, technokratických politiků a dalších deprivantů (je jich přitom jen asi 6%) je to, co žene loď lidstva plnou parou směr kra, a zatímco na Titanicu naší doby se ještě na všech palubách hraje a lid se baví, demokraté se nedokáží dohodnout, jak se zbavit Kaddáfího (přičemž každá tajná služba každé velmoci se už mnohokrát dokázala zbavit nepohodlného špióna nebo politika). Pokud my ostatní, opití rohlíkem konzumu a zábavy, nejsme schopni vyjít do ulic a své korupčníky a arogantní politiky a bankéře vyhodit z jejich funkcí, máme a budeme mít, co zasloužíme: vládu několika procent arogantních, protože špatně porozených boháčů, kteří nikdy nedostali přes prsty.
Dokud se nerozhodneme s tím něco aktivně a prakticky dělat, nezačneme ani nalézat (již existující možnosti!) řešení. A pak, přes všechny ty pohodlné vynálezy, přijde další zemětřesení (v Japonsku, v Kalifornii atd.), další tisíciletá povodeň, a tentokrát pražské mosty (kromě Karlova, který byl postaven ještě v pokoře k silám přírody) smete. Příklad Japonců, omámených možnostmi nových technologií, nechť je varovně vztyčeným prstem vůči veškeré aroganci špatně porozených…
P. S.: Pro pořádek: Japonsko miluji, mám tam přátele, videa cunami sleduji se slzami v očích a staženým hrdlem, a právě proto se odvažuji naznačovat i výše uvedené souvislosti. A jaké že je řešení toho všeho? Hm… čtete to ode mne již deset let. Dlouhodobá prevence všeho toho, co ovlivnit můžeme: začít rodit přirozeně a orgasmicky…
P. P. S. Arogance odborníků a odbornic v našich televizích je také zaznamenáníhodná. Jejich ujištování, že výbuchy reaktorů ve Fukušimě a následná zvýše ná radiace nás, Čechy, rozhodně neohrozí. Uff. Rozsah katastrofy a dopad na všechny Japonce, i v nepoškozených oblastech, naznačí blog jednoho Čecha, který to má z první ruky…
