A co se týče spirituality, myslím si, že nám schází obojí – kultura i náboženství. Obojí jsou sociální síly s kořeny někde v nebi. Můžeme otevírat okna a tím usnadnit jejich příchod, ale naplánovat si je jako národní strategii nelze. Je však možné přát si nějaké probuzení či vzkříšení. Myslím si ale, že to dopadne jinak, že zabředneme do svých politických a ekonomických lejn. Tím probereme polosnící mládež, které nezbude nic jiného než provést něco, co se bude podobat poválečně obnově Německa. Václav Cílek, geolog, klimatolog, spisovatel, filozof, překladatel a popularizátor vědy.
Česká společnost je negativní, přízemní a úřednická. Nechala si utéct skutečné hodnoty a teď se točí na detailech. Nemá sebe sama ráda a proto potřebuje neustále nějaké úřednické potvrzení své vlastní ceny, protože jí nestačí vlastní rozum. Naše současná vláda je mi z duše protivná – je necitelná, asociální, antihumanistická, technokratická a lakomá jak Barka, co dávala do oken místo skla slupky od buřtů. Je nekulturní, neekologická, nespravedlivá, buranská při všem lesku, kterým se pyšní pokud jde o tituly akademické i jiné. Ale, proboha, nedovolme, aby se tyhle vlastnosti přenesly i na nás, nechtějme mít všechno vyhřadované…. Alena Zemančíková http://www.denikreferendum.cz/clanek/10852-jsme-strasne-negativni
Ti kdo sledovali energetiku v 70. letech si vzpomenou na tvrzení, že ropné zdroje na Aljašce měly poskytnout most do obnovitelné budoucnosti. Samozřejmě, že se nic takového nestalo. Místo toho tyto zdroje umožnily Američanům odložit energetickou krizi o několik dekád a vybrat si třicetiletou dovolenou z reality, která odstranila šance na méně traumatický přechod do věku vzácnosti… V tom našem světě si jen malá menšina lidí opožděně uvědomuje potíže, do kterých nás uvrhla mylná rozhodnutí nedávných desetiletí, zatímco většina ostatních se snaží zakrýt oči a zacpat uši v zoufalé snaze nevšimnout si kaše, kterou jsme si navařili. John Michael Greer, Britské listy 13. 6. 2011
Ten problém je jiný; to, co se u nás po roce 1989 ustavilo, je státní kapitalismus, či přesněji, socialismus pro bohaté. Liberální či tržní či kapitalistický ideál vidí jako cestu k bohatství a prosperitě to, když za stejnou cenu nabízíte svým bližním kvalitnější služby a produkty, anebo když stejně kvalitní služby a produkty nabízíte levněji. To je liberální, či tržní či kapitalistický ideál cesty k bohatství. Pro naše dnešní „kapitalisty“ jsou však ideální cestou k bohatství státní zakázky. Státní zakázky, garantované či přidělené dotace z peněz daňových poplatníků, nikoli však konkurence. To není ani trh, ani kapitalismus, a už vůbec ne „tržní fundamentalismus“, nýbrž je to štědrý socialismus pro bohaté.
Je známo, že chronická zátěž oslabuje imunitu, ale v poslední době začíná být jasné, že i druhý extrém, chronický komfort našeho civilizovaného života, může způsobit problémy. Výzkumy naznačují, že moderní civilizovaný člověk dokonce strádá nedostatkem fyzického stresu (psychického stresu má zase nadbytek, ale to je něco jiného). Ranní chlad, polední žár, strádání v době válek a toxické nebo nestravitelné látky v potravě jsou pro naše tělo svým způsobem přirozené podněty, rozhodně přirozenější, než jednotvárný stav mírného zasycení, mírného tepla a téměř žádného pohybu. A právě tato jednotvárnost a nepřítomnost tělesného stresu je zřejmě nejvýznamnější příčinou vzniku civilizačních chorob. Nejlepším lékem na ně je občasná dávka fyzického stresu. Nejúčinnějším, ale také nejnáročnějším známým způsobem, je systematicky hladovět. O něco méně drastické řešení je pravidelně sportovat. Jaroslav Zelenka, Fyzický stres tělu svědčí, LN 14. 6. 2011
Riziko vzniku roztroušené sklerózy zvyšuje tabákový kouř nebo další jedy, ale také ředidla. Nemoc také nějak souvisí s nedostatkem vitamínu D. Sklerózu by mohli spouštět také nějací mikrobi, v tomto případě se mluví o dvou teoriích: podle první z nich by setkání s běžnými parazity na počátku života mohlo fungovat jako ochrana proti roztroušené skleróze ve vyšším věku. Přehnaná hygiena, znak naší doby, by mohla vyvolat pozdější palbu imunitního systému do vlastních řad. Radek John, Záblesky naděje, Reflex 23/11
Průzkum ukázal, že lidé, kteří často telefonují mobilními telefony (nejméně půl hodiny denně po dobu deseti let) mají o 40% častější výskyt gliomu, tedy rakovinného nádoru na gliích, podpůrných mozkových buňkách. Stanislav Drahný, Komu škodí mobilní telefony? (tamtéž)
Vláda má starosti, jak vyždímat maximální peníze z občanů a převést je na konta mezinárodních korporací. O budoucnost se nikdo nestará. Vlády mají životnost 4 roky a dál jejich ambice nesahají. V té době si musí nahrabat a zaopatřit sebe a své rodiny. Jenže tady začíná problém. Jejich děti a vnuci budou mít problémy, které jim jejich otcové připravili. A rozhodně jim nepřipravují nic pěkného. Josef Vít, Literární noviny http://www.literarky.cz/josef-vit/4456-josef-vit-nae-budoucnost-
Nemůžeme pokrčit rameny a tvrdit, že nelze zavést transparentní státní zakázky! Dálnice by přece mohly stavět cizí firmy za mýtné, stát nemusí financovat dostavbu nukleárního Temelína, stačilo by kontrolovat výkupní cenu proudu v poměru k podobným zařízením jinde, elektrárny, železnice nebo nemocniční budovy a služby lze privatizovat. Vymlouvat se na historii prostě nejde. Jde jen o to zvýšit zlodějům náklady (bezpečnostní systém) a tvrdým postihem (justice) zastrašit ostatní, tak jako u všeho, co nelze vymýtit. Od převratu nebyl u nás nikdo za prokázanou korupci řádně potrestán. Politický zájem vysvětlit největší, každému zřejmé kauzy zbohatlých politiků a jejich poradců dodnes neexistuje, takové je to politikum. Jeden ekonom spočítal, že kdyby všechny české dálnice a státní stavební zakázky stavěli u nás od převratu drazí Němci, nemuseli jsme mít státní dluh (40 % HDP) a samozřejmě bychom měli všichni o dost vyšší životní úroveň. A co teprve, kdyby je stavěla korejská firma. Alexander Tomský
