Výpisky (radostný nakonec)

15.9.2011

Často kolem sebe pozoruji krátkozrakou lásku, díky které mnohé ratolesti prožívají výhod takzvané svobody a obtěžují společnost svou nevychovaností. Nejen rodičům a jejich přísnosti, ale i svým učitelkám na základní škole a skautským vedoucím jsem vděčná, že na sebe vzali tu nepopulární úlohu a nebáli se být ke mně tvrdí a nekompromisní. Vážím si jejich odvahy, se kterou mou nebetyčnou drzost a provokace spravedlivě trestali. Dokážu si představit tu bezmocnost současných učitelů, kteří musí nezvladatelné dítě ctít jako cosi svatého. Nedělám si iluze, že problémoví jedinci o své nedotknutelnosti neví a náležitě si ji neužívají. Olga Špátová

Ukázalo se, že lidem novost vadí, protože vyvolává dojem nejistoty, a tu lidé obvykle nemají příliš v lásce. Dávají naopak přednost vyzkoušeným a časem prověřeným řešením. Podle všeho máme tenhle postup zabudovaný hluboko v naší mysli, protože ani slušně objektivní odborné argumenty podporující nový nápad obvykle lidi nedonutí, aby ho vzali za svůj. Tahle zaujatost proti novinkám je navíc tak nenápadná, že si ji málokdo uvědomuje… Věčná nejistota nás nutí hledat nová řešení, ale nejistota je zároveň překážkou, která nám brání vrhat se do náruče zbrusu nových myšlenek a konceptů. Očividně v tom ale nejsme sami, podobné sklony lze snadno vysledovat u mnoha dalších druhů zvířat s alespoň trochu komplikovaným chováním.Goncalův výzkum je vlastně velmi užitečný pro tvořivé odborníky, kterým lze doporučit, aby napřeli své síly nikoliv do bezbřehého chrlení kreativních myšlenek, ale spíše do snahy o jejich toleranci a přijetí ve společnosti. Pro hyperkreativní jedince to také budiž vzpruhou, protože už teď vědí, proč je svět tak nechápe.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5855

Neřeší-li důchodovou situaci trh a naopak ji vyhrocuje, měla by se na řešení podílet politika, jako správa věcí veřejných. To je evidentní příklad, jak totálně naše politické strany selhávají. Žádná z politických stran se tohoto tématu nechopila, sociální demokraté jen hovoří ústy svého předsedy, že by se měl odchod do důchodu snížit a pohybovat někde mezi 65 a67 rokem. To však problém neřeší. Tato situace je ale důsledkem celocivilizačního selhání, které odhalily příčiny i následné řešení krize v roce 2008 anásledujících letech. Biliony na řešení krize totiž nebyly investovány do odstranění příčin, tedy na řešení nějakého konkrétního problému, jak ukazují poslední analýzy a i blížící se další krize, ale pouze na obnovení důvěry na trzích, tedy na změnu nálady obyvatelstva, a hlavně na to, aby starý systém zůstal zachován. Řešení bylo čistě marketingové. Rychlostní společnost bazíruje na okamžitém řešení. Past se nad námi zacvakla a tím se v celé naší civilizaci otevřel nebezpečný prostor pro populismus, který se vždy nese na vlně frustrovaných občanů, kteří hřímají: Netuším, co se vlastně děje, ale už toho mám po krk. Musíme něco udělat. A to něco je vždy jednoduché a destruktivní, jako každý protest zoufalců. To je důvod, proč vzniká velké nebezpečí stále častěji se opakujících sociálních nepokojů v Londýně, Berlíně, ale i u nás. Karel Hvížďala

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=14150

Je prohlubování hlouposti budoucích generací programem Nečasovy vlády? Loni v prosinci čeští patnáctiletí školáci propadli v mezinárodních srovnávacích testech, hlavně v matematice, čtenářské gramotnosti a přírodovědě. „Česká republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD,“ konstatoval tehdy suše ministr školství a kromě několika zneklidněných komentářů v tisku už se dál nedělo nic. Až doteď. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich přišel s tím, že školy by se do budoucna měly více zaměřit na matematiku, finanční gramotnost a angličtinu, přičemž budoucím učitelům by mělo stačit bakalářské vzdělání a pedagogický kurz.Vazba mezi skutečnou kvalitou učitele a jeho formálním vzděláváním je malá,“ vysvětlil pán, který hlásí absolvování dvou vysokých škol, nějakých stáží v Americe a sám navíc učí v rámci institutu CERGE-EI. „Když lidé vyjdou ze školy, znají Mendělejevovu tabulku prvků, vědí, jak se jmenuje prezident a jak se volí, ale nikdy neslyšeli o živnostenském oprávnění, nevědí, že se platí nějaké daně a jak se platí,“ dovysvětlil Münichův kolega z NERVu profesor Michal Mejstřík. A tak by se podle něj měla povinná výuka jazyků omezit jen na angličtinu a ušetřený čas by měl být věnován IT technologiím a finanční a právní gramotnosti. Oba – a nejen oni – k tomu všemu zcela automaticky počítají se školným a zavedením půjček na studium, neboť by se tak podle dřívějšího vyjádření pana Münicha „do ekonomiky přes potřebné studenty poměrně rychle dalo pustit několik miliard korun“. Jistě, vím, že „nervák“ není žádná diagnóza a pro bližší pochopení jejich myšlení a směřování je zapotřebí názoru více specialistů, nicméně nedá mi, abych do diskuse o školném nepřipomenula propočty britského sociálního hnutí UK Uncut, podle nichž by se dalo školné v Británii zrušit úplně. Stačila by k tomu drobnost – aby jeden nejmenovaný mobilní operátor státu zaplatil, co mu dluží na daních. Obtěžovat koncerny takovými prkotinami, jako je placení daní, ale nerváci v popisu práce nemají. To raději budou vyrábět generace mladých lidí, kteří si po završení placeného studia obtěžkáni dluhy budou s to zajít na úřad a anglicky si tam – s dokonale zmáknutými tabulkami v excelu – v dobách všemocné nadvlády monopolů zažádat o jakési živnostenské oprávnění… Maně se vnucuje Orwellovo „Neznalost je síla“. Zdá se jen mně, že ta kapela na horní palubě šmidlá falešně už nějak dlouho? Tereza Spencerová http://www.literarky.cz/domov/politika/3275-v-neznalosti-mas-je-sila-mocnych

Možná je čas začít dětem vštěpovat nejen na co mají nárok, ale naznačit jim taky, že nároky souvisejí s tím, jak se chovají a co dělají V Americe existuje instituce pro zatvrzelé. Tamní režim je založen na principu, že automatický nárok není prakticky na nic, a když, tak jen na to, co si zasloužíš. Na začátku pouze na dlouhou košili a pravidelnou misku s jídle, ale bez příboru a lžíce. Ty lze získat pouze jako protihodnotu slušného chování. Radka Kvačková, Akademia, LN 6. 9. 2011

Řada výzkumů ukazuje, že motivace penězi už dnes nefunguje. Někteří novináři ukazují, že peníze a orientace na zisk v konečném důsledku kreativitu ničí. Zaměstnancům je prý třeba dát autonomii, mistrovství a smysl. Lidé jsou rádi, když se mohou podílet na spolurozhodování, rádi se zdokonalují, a jsou rádi součásti něčeho většího, když patří někam, kde je jim dobře. Příkladem takových firem může být výrobce obuvi Zapos, ale také Google se svými legendárními dvaceti procenty času, které může programátor investovat do vlastního projektu. Josef Šlerka, Duše ve firemních procesech, LN 14. 9. 2011

P. S.: Mám pocit, že (přestat s blogy) je pro vás správné rozhodnutí. Pro tuhle společnost čas na přípravy a hledání skončil, je čas jednat. To se týká připravených (povolaných). Probouzející a probuzené to táhne do reality – pryč od televize, rádia a internetu. Ti kdo hledají, budou teď už hledat podle plodů, ve skutečnosti. Ne v textech, ať už elektronických, či tištěných. Je čas podporovat to, co již alespoň trochu začíná fungovat. Na Slovensku jsem teď potkal několik lidí, kteří vás už dlouho znají a četli vaše knihy. Tak jsem na vás myslel. Sebou jsem si vzal vaši knihu o meditaci. Bylo zajímavé číst kapitoly a zároveň poslouchat v podstatě to samé od něj. Žiarislavův syn je doma a přirozeně porozený. Tak neuvěřitelně klidné a uvolněné děcko s nevídaně pevným pohledem, které se neustále usmívá. Kdybych od vás nevěděl, co znamená přirozený porod, tak bych se asi z něj posadil na zem a myslel si, že je nějaký divný. Ale on je jen přirozený. Vojta