Intuitivně jsem zapnul rádio a s hrůzou a slzami bezmoci v očích jsem si na Radiožurnálu vyposlechl Dvacet minut Martina Veselovského s právničkou Adélou Hořejší, která často zastupuje porodní asistentky. Známý moderátor několikrát ztratil řeč. Bylo slyšet a cítit, že některé argumenty právničky prostě jeho mozek nedokázal přijmout a trestuhodný stav lékařského monopolu (nejen) v porodnicích prostě odmítl akceptovat.
Evropský soud pro lidská práva přitom právě řeší dvě stížnosti českých žen na český stát, a pokud vyhrají, musela by se změnit legislativa – stát je povinen zajistit vykonávání základních lidských práv. Dříve nebo později se situace prostě musí změnit, ale do té doby zdržovací taktika nezodpovědně nepotrestatelných (vsaďte se, že nikdo nebude obviněn, natož potrestán) představitelů porodnického, úřednického, farmakologického, ale i anesteziologického byznysu poškodí další tisíce traumaticky narozených dětí a psychiku spousty rodiček na celý život.
Marně se na tomto životně tak důležitém poli snažím apelovat na zdravý rozum od poloviny a zvláště pak od konce 90. let minulého století, kdy se narodila má první vnučka. Marně jsem po vydání knihy Nová doba porodní v roce 2002 doufal, že šlo jen o neinformovanost žen a porodníků a situace se prostě musí změnit. Marně jsem celé roky psal své články na toto téma, soukromě vydával další knihy, intenzivně přednášel. Teprve v poslední době začaly o tomto celospolečenském problému přednášet a psát i další, např. lékařka Helena Máslová nebo klinická psycholožka Michaela Mrowetz. Národ byl mezitím mediálně zpracováván nedostatečnými informacemi o procesech s matkami, které měly tu „drzost“, ve skutečnosti odvahu, porodit doma, nebo se samostatnou porodní asistentkou, které, jak se letos ukázalo po mnoha letech soudních sporů a likvidačních rozsudků, ne její vinou zemřelo po porodu miminko.
V roce 2010 jsem soukromě vydal nákladem 300 výtisků druhé revidované vydání zmíněné knihy, v němž jsem si posteskl nad situací v českých porodnicích. Za těch osm let se sice začalo alespoň někde mluvit o zdejší diktátorské atmosféře, a některé porodnice a někteří osvícenější lékaři začali upřednostňovat nezasahování do fyziologicky probíhajících porodů, nenastřihávali rutinně hráze, neodnímali ženám novorozence a nedoporučovali císařské řezy. Brzy se ale ukázalo, že šlo jen o kosmetické změny, situace je dnes v tom zásadním horší než před deseti dvanácti lety.
O čem mluvila právnička Hořejší? O tom, že směrnice EU o postavení porodních asistentek vyšla již v roce 1980, ČR ji přijala v roce 2004, … ale dodnes se u nás prakticky nedodržuje povinnost státu zajistit výkon této směrnice… Samostatné porodní asistentky u nás nemohou vykonávat své povolání… Jsou navíc vyloučeny ze systému zdravotního pojištění… Proč? Lékaři jsou jejich požadavky podrážděni, protože zatím mají monopol na poskytování zdravotní péče u nás… a benefitují z něj. Ztratili by určitou moc a zisky. Cítí se ohroženi…Finančně a mocensky motivované nástřihy hráze jsou hrazeny pojišťovnou, normální porod se porodnici nevyplatí. Ve Švédsku, kde mají nejnižší porodní úmrtnost na světě, je zásahů u fyziologických porodu jen 7%, u nás 90%… americký neonatalog Marsden Wagner po inspekci českých porodnic (iniciované Světovou zdravotnickou organizací) prohlásil, že první, čeho se českým ženám v porodnicích dostane, je nesvoboda, která je následována obřízkou a separací dítěte…
Připravte se na horor, poslechněte si záznam pozorně a třeba několikrát… a zdravě se naštvěte a přestaňte být tak pasivní a ovčanští! Buďte už konečně odvážní tyhle informace přijmout! Před deseti lety po mé přednášce na zdravotní škole v Litomyšli, během níž odešli všichni pedagogové, jedna odvážná studentka namítla: No, kdyby to, co jste nám tu říkal, byla pravda, tak už se o tom přece dávno musíme učit, ne?
Michaela Mrowetz na jedné mezinárodní konferenci přirovnala běžný medikalizovaný porodu u nás ke scénce, kdy na ulici někdo těhotné ženě nabídne drogu, ale informuje ji jen o jejích pozitivních účincích, jiný ji povalí na zem a tlačí na břicho, další jí nastřihne vagínu a další jí odnese dítě… na ulici je to hned několik trestných činů, v české porodnici se to nazývá porodní péčí… říká na záznamu právnička Adéla Hořejší.
Ufff. Už začínáte chápat, proč se překvapený moderátor Veselovský občas odmlčel a z čeho pramení moje zklamání? Ano, jsem zklamán, ale ani ne tak porodníky a lékaři ministry, ti se v padesátých a šedesátých letech min. stol. narodili v socialistických porodnicích právě tak traumaticky, jak dnes oni rodí další generace poškozených (a v dospělosti proto pasivních občánků postrádajících sebevědomí). Jsem zklamán především z většiny českých žen, úporně zavírajících oči před realitou, které se, při vší úctě, až na několik výjimek, chovaly a stále chovají stádně, poslušně, jako ovčanky.
Audiozáznam rozhlasového rozhovoru: http://media.rozhlas.cz/_audio/03117437.mp3
