Terapie filmem (o porodech jinak)

18.7.2011 Najdete v rubrice Jiné myšlení, Ženy a porody

Konečně se ve svém intenzivním babičkování dostávám k pár řádkům reakce na film „Orgasmický porod“. V prvé řadě díky za tip, rozeslala jsem jej na všechny známé strany. Viděla jsem na ČT 2 až reprízu, vstala jsem si na ni o půl druhé… a nelituju toho…

napsala mi čtenářka a aktivistka řady terapeuticky působících akcí a seminářů nejen v Klatovech. Joj, zaradoval jsem se, konečně adekvátně pozitivní reakce, konečně následováníhodný příklad, a pro mne další korálek zadostiučinění a pobídka vydržet a přečkat doufám že dočasné zhoršení situace v českém porodnictví. Konečně pořádně něžná rána mezi zmalované oči barbín a genderovými studiemi pomýlených inteligentních ale proklatě a za každou cenu negativně popletených žen, které přestaly být ženami (a na internetu pilně diskutují o tom, že raději rodit nebudou, protože se bojí bolesti)… Musel jsem vstát od počítače a jít se projít.

Hurá, chtělo se mi křičet v sobotu v šest ráno, když jsem otevřel e-mail, takto by to mohlo a mělo fungovat! Hurá, tohle je pádný důkaz možnosti nápravy věcí porodních, i po letech, a neuvěřitelné propojenosti přirozeného, nejraději orgasmického porodu, s ženskou přirozenou duchovnosti! Autorce blahopřeji, a vy ostatní, čtěte, klikejte na odkazy níže, sežeňte si DVD Orgasmický porod, a také žasněte a nad(e)chněte se k terapii filmem o porodech.

Nejintenzivnější emotivní pocity už ze mne vyprchaly – a nebylo jich málo, vzhledem k mé vlastní, opakovaně nevalné zkušenosti z porodnice před třiceti lety. V nejlepším smyslu slova jsem při sledování filmu „záviděla“ všem těm ženám, které svoji příležitost porodit vědomě a
přirozeně, s dobrým a poučeným vedením, už mohly prožít takhle čistě a správně.

Chci se ale zmínit o něčem, co jsem při filmu (a ještě asi hodinu po jeho skončení) cítila velmi intenzivně, aniž bych o to nějak usilovala či plánovala: při sledování všech těch silných chvil rodiček ve filmu jsem se asi empaticky účastnila natolik, že jsem nějak podvědomě spustila jakési očišťování svých traumatických porodních zážitků; jako by se mi přepisovaly v paměti všechny mé, při porodech prožité fyzické i psychické bolesti a nepříjemnosti tím viděným pozitivním prožitkem jiných žen.

A nejen to, cítila jsem velmi intenzivně, jak ten ozdravný proces postupuje i za linii mého života, očišťuje porodní traumata nejméně tří generací žen, žijících přede mnou a další generace za mnou (tedy relativně nedávné porody mých dcer)…
Nebyly to konkrétní vzpomínky, byla to „jen“ velmi silná vlna energie, která zvolna protekla celou ženskou linií mé rodiny až kam jsem dohlédla, a smyla vše, co bylo potřeba očistit od zbytků nastřádaných vnitřních bolestí. Velmi zvláštní pocit, vyjádřitelný pouze tajeným dechem a užaslým ….“pááááni“….

Netuším, jestli to byl jen můj dojem, nebo zda opravdu k tomu procesu nějak došlo, ani dál nepátrám po důkazech. Ze zkušenosti dobře vím, že možné je vše… Nicméně rozhodně se mi velmi hluboce ulevilo a fyzicky jsem poté pocítila velké uvolnění přímo v pánvi – asi jako když z těla zmizí bolest, která je na místě tak dlouho, že už ani nevnímáme; jako
když omyté okno znovu vpustí do pokoje více světla… Nejsem žádný fantasta, ale něco se změnilo určitě, neboť i projevy následné menses byly pro mne nezvykle klidné…

Je to pro mne i terapeutická zkušenost, možná další způsob, jak vědomě pracovat s negativními vzpomínkami ve velké hloubce podvědomí, možná i způsob, jak pročistit dědičnou linii ženství… Nepíšu o tom, abych se chlubila, ale snad abych dala zprávu všem dalším ženám, které (stejně jako já) rodily medicínsky, nevědomé, a na své porody nevzpomínají rády. Možná je to důležitá zpráva o tom, že i zpětně lze (alespoň částečně) očistit to, co máme často tak bolestně za sebou (a zaseknuté v sobě) a nevíme nic o možnostech dodatečné nápravy pouhým spoluprožitím viděného pozitivního zážitku. A přitom je to tak prosté…

Každopádně jako žena, matka, babička, zdravotnice (a bývalá učební asistentka na střední zdravotnické škole) i jako současná terapeutka velmi doporučuji, aby se tento film dostal jako hlavní učební pomůcka minimálně do osnov pro střední a vyšší zdravotníky, rozhodně minimálně do soukromých kurzů pro budoucí maminky. Nejlépe by ovšem bylo, aby jej
shlédla každá dospělá žena, ať už má porody za sebou, nebo ji teprve čekají. Myslím, že takováto lekce by byla mnohem účinnější, než desítky prostudovaných odborných knih.

Další čtení pro pečlivé, nepředpojaté a zdatné čtenářky: jak ano

http://blog.baraka.cz/2009/01/zacatek-konce-septani/

http://blog.baraka.cz/2009/01/desatero-stastneho-materstvi/

http://blog.baraka.cz/2011/02/desatero-porodni-sily/

http://blog.baraka.cz/2011/03/nezna-ale-marna-rana-mezi-oci%e2%80%a6/

http://blog.baraka.cz/2011/01/kde-se-bere-zlo/

http://blog.baraka.cz/2010/12/epiduralni-trip/

http://blog.baraka.cz/2009/11/dobre-porozen/

http://blog.baraka.cz/2009/01/proti-cisarum/

http://blog.baraka.cz/2009/01/porod-a-nasili/

http://blog.baraka.cz/2009/01/stoleti-bez-lasky/

http://blog.baraka.cz/2009/01/pindy-o-nadhernych-zazitcich/