Jsme na Blaníku. „Musím ten strom obejmout, promiň,“ vykročí najednou paní Květa vstříc dvousetletému smrku. „Tak běž,“ svolí rozšafně pan Václav a opírá se pobaveně o vycházkovou hůl. „A jak ho budeš objímat? Jako milence, nebo jako kamaráda?“ vyzvídá. Ale paní Květa už se se zasněným výrazem tiskne tváří ke kůře úctyhodného kmene. Je to jeden z příznačných výjevů z vlastivědného seriálu Magické hory, v němž geolog Václav Cílek chodí s herečkou Květou Fialovou po význačných kopcích Čech a Moravy. Celý pořad je pozoruhodným hybridem mezi popularizačně-vědeckým krajinářským výkladem a dadaistickým kabaretem. Ve zvláštním kříženci žánrů se prolíná archeologie a new age estetika, duch starých Keltů s neviditelnou přítomností vodníků a víl, píše ironicky v článku Stromy paní Květy v Respektu 32/11 Jan Gregor. Jenže je, jako ostatně většina veřejnosti, zvláště té odborné, přinejmenším ve věci objímání stromů vedle jak ten smrk.
Omlouvám se předem za délku příspěvku, ale protože nemám rád nesnesitelně lákavou přezíravou ignoranci některých žurnalistů i odborníků, a také protože jsem nejméně dvacet let učil účastníky seminářů objímat stromy (a ze čtyř světových stran se zeptat čtyři existenciální otázky: Kdo jsem? Kam jdu? Co mi v tom brání? Co pro to mohu udělat?), a viděl, jak je příslušný strom změnil, otevřel, zlidštěl, přetiskuji výňatky z práce kyjovského lesníka ing. Rajdy, kterou původně otiskl v časopise Lesnická práce 1/1997 (a který jsem otiskl v Barace 9 v roce 2000). Nenechte se mýlit, dámy a pánové, udělejte si čas, a přečtěte si, že stromy jsou plny obíhající elektrické energie, a objímat je je i člověku prospěšné.
V předmluvě k článku o fytoelektrických proudech jsem v roce 2000 napsal: Je-li člověk dokonalým a neustále vysílajícím a přijímajícím souhrnem milionů buněk a tkání, a je-li v jisté vývojové řadě vrcholem evoluce, pak „vysílají a přijímají“ i rostliny a stromy. Pokusy C. Backstera (článek Rostliny reagují v Barace č. 4, jaro 1998) byly pro řadu lidí jen potvrzením toho, co ví každá hospodyně a babička, která ke svým pokojovým kytkám mluví, nejen když je zalévá. Pro oficiální vědu je to prozatím příliš nestravitelné sousto. Přesto se množí řady těch, kteří objevili a objevují další kamínky mozaiky vzájemné propojenosti všeho živého. Pokud člověk hledá a je-li otevřen, vždy i nalézá u stromů klid a mír a energii, pokud je schopen rozeznat rozdíly mezi jednotlivými druhy stromů (kam se hrabeme na znalosti našich předků, třeba Keltů), pak musíme i my lidé, pokud žijeme poblíž a s nimi, zpětně ovlivňovat stromy. Pokud má i nevyřčená myšlenka člověka určená rostlině určené k likvidaci, destruktivní vliv na jinak verbálně třeba chválenou rostlinu, jaké destruktivní důsledky asi má naše většinou převládající negativní myšlení (včetně žurnalistiky, pro kterou je jen špatná zpráva dobrá)? Co když většina tzv. civilizačních nemocí je způsobena nejen zhoršujícím se životním prostředím a neustále se zvyšujícím stresem, ale také tím, že to, co jíme, tedy rostliny, jsou „oslabené“, se stále menším podílem pro nás tak nezbytné energie? Co když nejen stromy tady u nás mají dnes již jen 50% účinnost, jak zjistil ing. Vladimír Rajda z Kyjova při svém výzkumu?
Nedávno i naším tiskem proběhly zprávy o tom, že být vegetarián je přirozenější i proto, že pro nás tak důležité výživové složky rostlin jsou našemu trávení příznivější než bílkoviny živočišného původu. Přímo se hovořilo o tom, že „písnička“ rostlin s písničkou našich organismů více ladí.
Co když je v tomto smyslu naše přímé užívání minerálů neúčinné – musely by nejprve projít „rostlinnou“ úpravou? Co když naše babičky, které sedávaly na lavičce pod prastarou lípou na návsi, velmi dobře věděly, kolik energie takový strom poskytuje? Někteří výzkumníci se pomalu odvažují jít ještě dál: co když je duch národa v přímé úrovni k duchu lesů, se kterými žije? Možná by mělo platit – ukaž mi, jaký je tvůj les, a já ti povím, jaký je tvůj národ. Co když je vznik politických stran (v období osvícenství) sociální reflexí vymýcení smíšených lesů a počátku vysazování monokultur? Jiný všímavý „lesník“, doc. Otto Hanck říká: „Když se procházím smrkovým, dubovým nebo jiným monokulturním lesem, mám dojem, že jsem na schůzi některé politické strany…“
Je zjištěno, že když mladé stromky vyrůstají mezi velkými, jsou v dospělosti odolnější a lépe geneticky vybaveny. Nepřipomíná vám to něco? Dítě, které vyroste v dětském „domově“, má mnohokrát vyšší naději, že se dostane na šikmou plochu. Zkušení a pozorní lesníci vědí, že blesk nikdy neudeří do zdravého stromu, i kdyby stál přímo na vrcholu kopce. Je to náhoda? Jak to souvisí s fytoelektrickými proudy?
Varhanní píšťaly se vyrábějí z borového dřeva. Píšťaly vyrobené v Německu mají tvrdší, kovovější zvuk, než píšťaly vyrobené z našich borovic. Není to otázka technologického přístupu, pokud by v Německu vyrobili píšťaly z našeho dřeva, také by zněly jinak. Není i tohle důvod k zamyšlení, jestli skutečně jakýsi morální, duchovní a tím samozřejmě i zdravotní stav lesa neodpovídá stavu národa? Nemělo by i naše lesnictví, právě tak jako školství, zdravotnictví, zemědělství, náš vztah ke zvířatům, projít „new age“ probuzením?
Pozorně si přečtěte článek ing. Vladimíra Rajdy a rozhovor s ním, a zkuste domyslet, o čem všem to vypovídá.
P. S. 2011: Rezonanční zpomalení mozkových proudů, ke kterému dochází, pokud je objímač(ka) stromu nepředpojatě otevřen(a), se v průběhu kladení otázek často projeví velmi emočně (pláč, smích, úžas) a transformativně. Člověk si uvědomí, že to nemluví (nevysílá obrazy) strom, ale že zpomalené energie stromů zklidnily mysl člověka, a ten se tak dostane hlouběji do svého podvědomí, kde nakonec nalezne ty správné odpovědi (které tam odjakživa byly). Protože stejně ví, že je zázračná energetická bytost, že směřuje za světlem, a co má dělat, nebo co mu brání, aby to dělal. Naznačuji, že takovéto objímání stromů je velmi niterná a skutečně terapeutická disciplína, kterou by si měl vyzkoušet každý(á) začínající hledač(ka) sebe sama. A pokud je novinář a píše o tom, měl by to nejprve vyzkoušet. Je pro tuhle dobu příznačné, že jeho tehdejší článek zapadl (a důsledky stálé ignorance lesníků a lesních podnikatelů lze vidět i na Šumavě těchto týdnů).
Elektrické proudy, probíhající mezi všemi rostoucími rostlinami a půdou, jsou v podstatě přirozenou součástí biologické aktivity rostlin (napsal v roce 1997 ing. Rajda). Vznikají při vlastních rostlinných fyziologických procesech v důsledku nerozlučitelné jednoty látkového a energetického metabolismu a pronikají všemi nadzemními i podzemními částmi rostlin. Lze je měřit na kmenech a větvích stromů, ve stvolech rostlin, v listech, květech i na kořenech a v měřitelných hodnotách zasahují i do plodů a semen. GFE proudy provázejí rostliny od prvního období jejich života a rostou v pravidelném vztahu s růstem rostliny. GFE proudy vytvářejí každý rok pravidelně opakované variace s maximy vždy v letním období a minimy v zimě. Ani v zimních obdobích však tyto elektrické proudy živých rostlin neklesají na nulové hodnoty, ale snižují se v závislosti na zimním útlumu fyziologické aktivity rostlin. Orgány rostlin mají oproti půdě vždy záporný elektrický potenciál a ten určuje také směr pohybu elektrických nábojů a látek mezi půdou a rostlinami.
Zdravé rostliny vykazují vždy nejvyšší hodnotu GFE proudů, zatímco u rostlin zdravotně poškozených jsou tyto hodnoty výrazně nižší, souběžně se snižující se intenzitou fyziologické aktivity. Za změnou GFE proudů pak s mírným časovým zpožděním postupují i vnější a vnitřní znaky choroby – barevné změny listí, jehličí i lýka, vodní nenasycenost rostlinných pletiv, odlistění, zasychání a odpadávání suchých větví. Dochází ke značným změnám ve složení rostlinných šťáv, až konečně při smrti mizí vlastní měřitelná elektrická energie. Vymizení GFE proudů se tak stává jedním ze specifických znaků biologické smrti rostliny.
Elektrodiagnostické symptomy vitality stromů a rostlin se získávají měřením fytoelektrických proudů mezi uzemněním a rostoucími stromy pomocí zemnicí a snímací sondy a elektrického měřícího přístroje s rozsahem 1-500 uA. Zemnicí sonda se umísťuje ve vzdálenosti0,2 m až40 m od vyšetřovaného stromu do vlhké půdy. Snímací sonda se zavádí vpichem do pletiv lýka a kambia v přízemní části rostoucího stromu. Měřicí přístroj registruje nejvyšší proudový náraz v okamžiku zavedení snímací sondy.
Trvalá přítomnost značné elektrické energie při fyziologických procesech a její výrazná závislost na zdravotním stavu stromů a rostlin vyvolává významné otázky po tomto energetickém zdroji jakož i po jejích biologických funkcích. Jejich řešení významnou měrou přispěla k ověření závažných biologických souvislostí. Bylo zejména zjištěno, že rostliny při vyšších hodnotách fytoelektrických proudů:
* čerpají minerální živiny intenzivněji a v optimálnějším zastoupení,
* jsou bohatěji olistěny v sytě zelených barevných odstínech,
* cévy mají výrazně zvětšené průměry,
* vykazují vnější znaky dokonalejšího zdraví, vyšší odolnost vůči škůdcům, rostou rychleji.
Vitalita spolu s intenzitou fyziologických procesů, projevy zdravotního stavu ve vnějších znacích rostlin a vlastními fytoelektrickými proudy rostlin vytváří jednotné vztahy, zachovávané všemi rostlinnými druhy ve všech částech světa, v nichž elektrodiagnosticky měřitelné změny skýtají objektivní a včasné údaje pro jednotné sledování zdravotního stavu rostlin, stromů a celých lesních oblastí. Elektrodiagnostické symptomy vitality vyjadřují soubornou informaci o zdravotním stavu rostoucích stromů a komplex všech dosavadních zjištění opravňuje k zařazení elektrodiagnostických symptomů vitality k významným biologickým a ekologickým činitelům.
Rozhovor s ing. Vladimírem Rajdou
Podařilo se Vám již zjistit něco bližšího o průběhu procesů, spojených s geo-fyto elektrickými proudy?
Poté, co byl zjištěn vstup elektrické energie značné energetické síly z elektrických nábojů půdních částic přímo do rostlinných orgánů, bylo nutno pečlivě sledovat řadu možných biologických funkcí tohoto pohotově a snadno využitelného energetického zdroje rostlin.
Při podrobnějších šetřeních byl pak aktivní vstup GEO-FYTO elektrické energie do fyziologických procesů rostlin prakticky potvrzen. Bylo zjištěno, že rostliny při vyšších GEO-FYTO elektrických proudech vykazují všechny vnější i vnitřní znaky vyšší vitality. Dosahují bohatšího olistění v sytě zelených barevných odstínech, jejich cévy rostou ve výrazně zvětšených průměrech, zvyšují a optimalizují složení svojí minerální výživy. Úspěšněji odolávají také chorobám a škůdcům a ujímají se a rostou rychleji. Poznatky byly ve všech šetřeních bezvýjimečně shodné.
Velmi významným poznatkem bylo zjištění, že rostliny při svých nejvyšších GEO-FYTO elektrických proudech přijímají všechny složky svojí minerální výživy v optimálním harmonickém zastoupení, které je zárukou dokonalého průběhu fyziologických procesů a rostliny mají také dostatek vlastní energie k dopravě živin v plně dostačujícím množství do všech svých orgánů.
Oproti tomu u rostlin zdravotně poškozených nedostačuje nižší energetický výkon snížených GEO-FYTO elektrických proudů k zabezpečení přísunu plného množství živin. Zastoupení přijímaných složek výživy nabývá vzájemných disharmonických poměrů, rostliny jsou nedostatečně vyživovány a syntézy organických látek probíhají ve změněném rozsahu i kvalitě. Až k více než dvojnásobným změnám přijímaných minerálních složek dochází např. u bóru, zinku, hořčíku, železa, mědi, manganu, draslíku, fosforu, dusíku, vápníku, molybdenu, které všechny vykonávají velmi důležité biologické funkce.
O chemismu výživy rostlin je dostatečně známo, že optimální prvková skladba udržuje zdravý vývoj rostliny, zatímco nevhodné zastoupení minerálních živin může značně poškodit zdraví a ohrozit i samotnou existenci života rostlin. Živiny, společně s vlivy atmosférickými, náleží proto k nejdůležitějším činitelům v růstu určujícím míru vitality a dynamika příjmu minerálních látek je pokládána za ohnisko, zrcadlící všechny životní podmínky rostlin.
Žádný z prvků v rostlinném organismu není neaktivní, vždy se nějakou měrou zúčast’ňuje ve fyziologických procesech rostlin. Některé z prvků např. se podílí na tvorbě chlorofylu a vitamínů (železo, mangan aj.) nebo aminokyselin a bílkovin (dusík, hořčík, zinek), jiné zase ovlivňují intenzitu fotosyntézy (bór, mangan, draslík), opylování a oplodnění (bór, zinek), předávání dědičných znaků (fosfor, dusík), růst rostlin )zinek, železo) nebo zpevnění buněčných stěn (bór, měď atd).
Změny v příjmu a zužitkování chemických prvků, kterými rostliny reagují na změny GEO-FYTO elektrických proudů, tak ovlivňují nezbytně velikou řadu příslušných rostlinných procesů a struktur vytvářených látek.
Za zvýšenou pozornost stojí i změny obsahu hořčíku a železa, prvků tvořících základní funkční složky i červeného barviva lidských krvinek. Při dostatku obou těchto prvků plní krev dokonale svoji roli přenašeče živin a kyslíku, takže jejich obsah v rostlinách se pak zrcadlí bezprostředně i ve výživné hodnotě potravin.
Vitalita rostlin tak vstupuje do potravinového řetězce a ovlivňuje i kvalitu výživy a vývoj lidského zdraví.
Přitom je vhodné vzpomenout jednu ze známých podstat lidské výživy, že stravitelnými potravinami mohou být jen látky rostlinné produkce, zatímco minerální látky obsažené v půdě, využívané sice rostlinami k jejich růstu, jsou pro člověka vesměs nestravitelné.
K tomu, aby rostliny produkovaly úspěšně organické látky, potřebují ze základních složek mimo minerálních živin, kysličníku uhličitého, vody a teplených i světelných podmínek také energii, a aby tyto vytvářené látky byly kvalitní a plnohodnotné, musí být všechny tyto složky v dokonale harmonické rovnováze.
Tyto přímé závislosti zdravotního stavu rostlin, jejich fyziologických procesů a GEO-FYTO elektrických proudů, které chemickými cestami zasahují až k lidské výživě a zdraví, náleží zřejmě k významným novým poznatkům o úzkých vzájemných vztazích mezi námi a přírodou, která nás obklopuje. Co je podle těchto zákonitostí prvotní příčino nemocí rostlin a bude možné také nějak zmírnit působení alespoň některých škodlivých činitelů?
Choroby rostlin a zdravotní stav lesů jsou dost intenzivně sledovány na různých místech Země různými metodami. Za hlavní příčiny zdravotního poškozování rostlin a dřevin se v současné době pokládají souběžná působení různých vnějších činitelů. Jsou to např. vysoké letní teploty, pozdní jarní mrazy nebo nízké zimní teploty, nedostatek vláhy, působení parazitických hub, bakterií a virů, hmyz a nepříznivé půdní podmínky. Také snížená vlastní obranyschopnost rostlin a jejich nedokonalá fyziologická přizpůsobivost vnějším změněným podmínkám, znečistěné ovzduší a půdní prostředí průmyslovými technologiemi, umělé elektromagnetické vlny, působení sluneční aktivity na fyziologii rostlin, změny zemského magnetického pole a kosmické záření náleží mezi sledované škodlivé činitele. Dále jsou to chyby v pěstebních postupech, nedokonalá hygiena rostlinných porostů, mechanické poškozování rostlin a dřevin technikou nebo zvěří a také se berou v úvahu případná působení i dalších, doposud neznámých patogenů.
Při elektrodiagnostických průzkumech byla pozorována u rostlin a dřevin v dokonale zdravém stavu při 100% hodnotách GEO-FYTO elektrických proudů nápadně vysoká vlastní odolnost proti hmyzím škůdcům i proti houbám a parazitům a také úspěšnější odolnost vůči teplotním výkyvům. Z této zkušenosti může plynout jedna část péče o udržení zdravého stavu rostlin.
Dostatek vody ve všech vegetačních ročních obdobích je zajisté rovněž základní potřebou úspěšného zdravého růstu, avšak sám o sobě nemůže dostačovat, jak prokazují hodnocení vitality dřevin a jejich podléhání hromadným chorobám i při trvale dobrém zásobení vodou přímo u vodních nádrží, vydatných vodních pramenů, lesních potůčků apod. Tyto případy vedou k nutnému sledování výskytu a působení škodlivých složek ovzduší, které vstupují do rostlinných orgánů přímo nebo prostřednictvím dešťové vody a půdy.
Vysoce významným činitelem účinné rezistence rostlin vůči vlivům vnějšího prostředí jsou také geneticky zakotvené vlastnosti rostlin. Jimi se přenáší silně vitalita samotných rodičovských rostlin, která je fyziologicky a chemicky tak úzce spjata s kvalitou životních pochodů a vytvářených rostlinných látek, a která se s velkou přesností odráží v elektrodiagnostických komplexních ukazatelích metabolické aktivity.
Odolávají některé druhy rostlin více a jiné méně úspěšněji škodlivým činitelům?
Bylo pozorováno, že jednotlivé rostliny, i rostliny různých druhů, rostoucí na společné ploše, vystavené stejným vnějším činitelům a stressům, vykazují velmi blízké hodnoty elektrodiagnosticky hodnocené vitality. To opravňuje předpoklad shodného vlivu vnějších činitelů na všechny druhy rostlin. V případech rozdílné vitality jednotlivých rostlin na tomtéž stanovišti je nutno hledat prvotní příčiny především v rozdílných genetických vlastnostech, např. v původu osiva rozdílné kvality.
Když GEO-FYTO elektřina má tak značný biologický význam, jaký je vlastně její energetický výkon?
Šetření energetického obsahu GEOFYTO elektrických proudů prokázala, že tato elektrická energie u dokonale zdravých rostlin a dřevin se může značnou měrou podílet na dopravě živných roztoků ze země až do všech nadzemních částí rostlin a stromů.
Např. u listnatých dřevin středního věku dosahuje denní výkon GEO-FYTO elektřiny v celém obvodu lýka a vodivých pletiv živého dřeva 20 000 až 40 000 Joulů, který odpovídá elektroosmotickému transportu asi 130 až200 kgživných roztoků ze země do výšky stromu 15 až20 m.
U květin činí tento denní výkon od 0,25 do asi1,4 litrůvody.
U zdravotně poškozených rostlin již nedostačuje zmenšený výkon snížených GEO-FYTO elektrických proudů k dopravě celého množství živin. V jeho důsledku dochází k podvýživě, k fyziologickým změnám a při dlouhodobějším trvání k narušení zdravotního stavu a k postupnému odumírání rostliny.
Nezanedbatelný výkon GEO-FYTO elektrické energie naznačuje, že tato disponibilní energie rostlin může tvořit účinný energetický zdroj ve fyziologii a vytvářet energetický spojovací most mezi anorganickým živným prostředím a živými rostlinami.
Takže energie, uvolňovaná v půdních procesech, je rostlinami využívána k dopravě živin a k chemickému zabudovávání do vytvářených nových látek, ty jsou pak člověkem potravou přijímány a využívány a jejich vázaná energie opět uvolňována.
Ano, koloběh energie mezi půdou, rostlinami a člověkem je v dokonalém souladu se známými přírodními zákony, dle nichž energii nelze vyrobit ani zničit, je možné ji využít a přeměnit v jiné formy energie.
Doposud se do energetických zdrojů využívaných rostlinami zahrnovala jen energie Slunce, přicházející ve formě světelného a tepelného spektra elektromagnetického záření. V energetické bilanci rostlinných procesů je nyní nezbytné uvažovat i s elektrickou energií, vstupující přímo do rostlinných procesů i ve formě elektrických nábojů částic, přijímaných v živných roztocích. I zde platí nezbytně fyzikálně chemické zákonitosti o účincích a využití elektrické energie.
Trvalá přítomnost tak značného množství elektrické energie při všech životních činnostech rostlin a k tomu tak universální jednota pravidel tohoto energetického zdroje vzbuzují zajisté zvýšený zájem i o všechny možné souvislosti a vlivy této vlastní rostlinné energie. Zkoumali jste již některé další takové zajímavé projevy?
Ano, některé z průvodních biofyzikálně chemických jevů, navazujících na zjištěná pravidla byly již v několika pracovních etapách ověřeny a výsledky vedly k vědecky zajímavým a hospodářsky významným poznatkům.
Z těch nejvýznamnějších je to např. zjištěná nezávislost GEO-FYTO elektrických proudů i elektrických potenciálů na vzdálenosti zemnění až do asi 40m od hodnocené rostliny. Toto důležité zjištění svědčí o elektroosmotickém čerpání živin rostlinami ze vzdáleností mnohem větších, nežli dosahují délky jejich kořenů. Geofyzikálně známý přirozený pohyb elektricky nabitých částic (iontů) v půdě může tak být elektrickým nábojem živých rostlin značně ovlivňován a urychlován.
K významným důsledkům elektrických vlastností rostlin se řadí i vznik fotoelektrických jevů na negativně nabitém povrchu rostlin. Vyzařování fotonů a elektronů z povrchů živých rostlin bylo potvrzeno několika technickými metodami a souvisí přímo i s dálkovým průzkumem stavu lesů a rostlinných porostů metodami fotografického zobrazování.
K fyzikálně chemickým očekávaným účinkům elektrického proudu u rostlin se řadí dále elektrolytický rozklad živných vodných roztoků proto, že tyto roztoky vykonávají funkci elektrolytu v elektrickém poli mezi zemí a rostlinou. Přesahuje-li GEO-FYTO elektrické napětí určitou minimální prahovou hranici, dochází nezbytně k elektrolytickému rozkladu vody v kořenech a pletivech rostlin na vodík a kyslík, které oba vynikají bezprostředně po vzniku silnou chemickou slučivostí. Využití takto vzniklého plynného kyslíku v navazujících fyziologických procesech, stejně jako i vodíku, který se na povrchu kořenů může slučovat s půdním kyslíkem na krátkodobé, ale chemicky silné sloučeniny, jimiž je rozleptáváno minerální podloží a připravováno do vhodných forem k příjmu do živných roztoků, čeká ještě na rozsáhlejší, avšak rovněž velmi významná šetření.
Ve svých odborných publikacích se zmiňujete také o zjištěném působení elektromagnetických signálů z umělých technických zdrojů, např. rozhlasových a televizních frekvencí, radarů apod. Na rostliny. Zdá se to až neuvěřitelné, ale v čem spočívají tato působení? A také se často proslýchá o vyzařování energie rostlinami, pozorovaném při dotyku se stromy. Mohou být tyto jevy fyzikálně nějak vysvětleny?
Vlastnost rostlin přijímat elektromagnetické signály z vnějších energetických zdrojů a reagovat na ně změnami v GEO-FYTO elektrických proudech se projeví měřitelně výrazněji při nasazení výkonných měřicích přístrojů s jemnou rozlišovací schopností, např. oscilografů, ale již i moderních digitálních multimetrů. Tato energetická působení dosahují rozsahu kolem 6% GEO-FYTO elektrických potenciálů i proudů a byla měřena jak u stromů, tak i u okrasných a jiných rostlinných druhů.
Vnější plochy rostlin, zejména listů a jehličí, jeví tedy vlastnosti antén, přijímajících z atmosférického okolí frekvence v široké spektrální oblasti.
Citlivými elektrickými měřícími přístroji lze přímo měřit také vnější dosah rostlinného elektrického pole a to v rozsahu pikoampérů již ve vzdálenosti asi 80cm od rostoucích stromů. Projevy elektrické energie jsou tedy fyzikálně měřitelné v napětí i v proudech nejen přímo v rostlinných pletivech jako GEO-FYTO elektřina, ale i v blízkém prostoru živých rostlin a mohou proto zcela racionálně postihnout pozorované jevy, jako je například vnímavost některých lidí na elektrické pole při přímém dotyku stromů.
Elektrické proudy v živých stromech i rostlinách jsou fyzikálně a technicky měřitelnou skutečností a snad zbývá při této příležitosti znovu podotknout, že vyšší GEO-FYTO elektrické proudy mají listnaté druhy stromů, t.j. duby, buky, lípy aj., dále stromy starší, nejvíce v období koncem července až začátkem srpna a v přízemní rovině na rozhraní půdního povrchu.
Ostatně také Albert Schweitzer popisuje, jako jeden z prvních, svá dlouhodobá pozorování blahodárných fyziologických účinků stromů cedrů v africkém Lambaréné na něho samého. Od té doby však již velká řada lidí potvrdila přesvědčivou existenci tohoto přirozeného přírodního jevu. Jednou z hlavních podmínek subjektivního vnímání elektrické energie procházející mezi zemí a rostlinami je vyhovující vlhkost a elektrická vodivost lidské pokožky.
V jakém rozsahu a kde všude jste všechny ty poznatky již ověřovali?
Terénní a laboratorní šetření i studium všech těchto pravidel bylo ověřeno již v rozsahu asi 20 000 rostlin a dřevin mnoha druhů a ve všech případech byla potvrzena jejich bezvýjimečná platnost.
První skromné začátky měření proběhly v blízkých lesích, zahradách a polích a po doporučení několika universit a ústavů následovaly průzkumy v širším evropském rozsahu. Když i při nich byla stále potvrzována naprosto bezvýjimečná platnost jednotných pravidel GEO-FYTO elektrických proudů, jejich hluboká fyziologická působení i přímé vazby na samotnou vitalitu rostlin, byly na pozvání amerických vědeckých a vládních organizací uskutečněny speciální průzkumy i ve středoamerických přírodních podmínkách. Když se pak i tam potvrdila přesnost všech těchto pravidel, byl komplex energetiky rostlinných elektrických proudů typu GEO-FYTO označen jako nově zjištěné přírodní zákonitosti. Neboť tak přesné a bezvýjimečné zachovávání jednotných pravidel výskytu, druhových, věkových a ročních variací, patologického útlumu při zdravotním poškození a smrtelného vymizení GEO-FYTO elektrických proudů při smrti rostlin, vyloučily jakoukoliv nahodilost jevu.
Jak zdravé jsou nyní, dle elektrodiagnostických ukazatelů, naše rostliny a lesy?
Jest obecně již dostatečně známo, že hromadné zdravotní poškození lesů na velikých rozlohách, které nebezpečně ohrožuje základní hospodářské funkce lesů, se stalo v Evropě vysoce závažným pěstebním i ekonomickým problémem současného lesního hospodářství a soustřeďuje intenzívní pozornost zodpovědných pracovišť ve více zemích.
Hromadná hynutí lesních dřevin byla pozorována již delší dobu, po více než 100 uplynulých let a trpí jím více hospodářsky významných druhů dřevin, např. jilmy, které již vyhynuly téměř všude v Evropě, duby, buky, břízy, smrky, borovice, modříny, lípy, nyní i kaštany aj.
Elektrodiagnostické průzkumy středoevropských lesních dřevin prokazují vitalitu převážně v rozsahu 51 – 68%. Některá z míst vykázala vitalitu lesních porostů i nižší, avšak jiná zase i výrazně vyšší.
Např. severomoravské porosty dosahují průměrnou vitalitu 51%, z toho duby 50%, buky 57%, lípy 49%, břízy 29%.
V Hessenských lesích dosahují duby, buky a smrky průměrně 54% vitalitu.
Na monitoračních plochách evropské sítě ICP Forests v České republice dosahují dřeviny průměrnou vitalitu 68%, z toho smrky v porostech Želivky a Zhoře 68%, buky a modříny na Salaši v jihomoravském pohoří Chřibů 82%, duby u Hodonína, stejně jako borovice u Vracova, 58%.
Vitalita dubů v některých postiženějších severovýchodních rakouských oblastech Weinviertel činí kolem 45 – 58%, projevuje se silně i v habitu stromů řídce olistěnou korunou, šedě až žlutě zbarveným listím, usychajícími větvemi, poškozeným dřevem aj.
Lesní dřeviny v Oderských horách, v místech chráněných směry převládajících větrů od přílivu škodlivin, dosahují průměrnou vitalitu 89%.
Výjimečně vysoce prosperujícími byly zjištěny borovice a modříny na semenné plantáži Vršava, náležející lesní správě Buchlovice Lesů České republiky, které dosahují 95% vitality. Podmínky, za nichž bylo této doposud nejvyšší zjištěné vitality dosaženo, spočívají především v původu použitého kvalitního osiva z dokonale zdravých stromů, v trvalé intenzívní pěstební, zdravotní a ochranné péči o růst nyní 26letých stromů a ve vhodných půdních i vzdušných místních podmínkách stanoviště.
Středoamerické lesní dřeviny, ovocné stromy a zemědělské kultury, zejména kukuřice a slunečnice, dosahují rovněž značně vysokou vitalitu, v průměru 91%.
Šetření několika diagnostickými metodami naznačují, že ve středoevropských lesích je v dobrém zdravotním stavu asi 25% stromů, z toho v dokonale zdravém stavu jsou 4% a ve stavu fyziologické oslabenosti, která vytváří prvotní dispozice pro postupující chorobu, je 21% stromů. Podíl stromů ve stupních mírné, střední a silné zdravotní poškozenosti činí asi 66%.
Bylo by možné dodávat nemocným rostlinám scházející energii?
Hledání zákonitých vztahů mezi fyzikálními, chemickými a biologickými závislostmi nabylo zjištěním účinků GEO-FYTO elektrických proudů značné aktuálnosti a vedlo k uskutečnění důslednějších experimentálních šetření, která přispěla k nalezení nových, velmi významných poznatků. Všechny provedené práce v tomto směru potvrdily silné ovlivňování intenzity fyziologické aktivity a vitality rostlin elektrickým polem země, v níž rostliny rostou. Přitom slabě zvýšená intenzita půdního elektrického pole vzbuzuje rostliny k výrazně zvýšené metabolické aktivitě, oproti tomu však intenzita vyšší nad určitou mez působí fyziologicky zcela opačně – způsobuje značná poškození, až uhynutí rostlin.
Přínosem zvlášť vysokého významu bylo vystavení sazenic mírně zvýšené intenzitě půdního elektrického pole, na níž rostliny reagovaly mnohonásobně zvýšenou ujímavostí, zvětšením průměru cév o 40%, svědčícím na zvýšenou transpiraci, bohatším růstem asimilačních orgánů, racionálnějším hospodařením s vodou, optimalizací příjmu i využití minerálních živin a všemi znaky zvýšené vitality. Lze proto odůvodněně očekávat značné biologické účinky i přirozených zemských elektrických proudů a variací zemského magnetického pole, jejichž další průzkumy mohou vyústit k novým významným přínosům.
Mohl byste nás seznámit také s Vámi vyvinutou speciální měřicí soupravou a technikou jejího zapojení?
Stejnosměrné GEO-FYTO elektrické proudy i elektrická napětí mezi uzemněním a rostoucími rostlinami se měří pomocí výkonných mobilních elektrických měřicích přístrojů v rozsahu do asi 500 mikroampérů a 2 voltů, např. digitálních multimetrů řady FLUKE, FINEST, METRIX aj., zemnicí a snímací sondy a elektrických vodičů.
Zemnicí sonda se umisťuje ve vzdálenosti až do 40m od vyšetřované rostliny, takže z jednoho zemnění lze vyšetřit stromy v okruhu 40 i více metrů. Snímací sonda se vpichuje do pletiv lýka v přízemní bázi rostliny a registruje se nejvyšší hodnota proudového nárazu v okamžiku zavedení snímací sondy.
Přestože GEO-FYTO elektrické proudy soustředí do jednoho souborného ukazatele působení řady fyzikálních, chemických, biologických, geologických i dalších činitelů zúčastněných na životních procesech rostlin, je jejich měření zcela jednoduché a technicky i ekonomicky nenáročné.
Rozsah poznaných vlivů vlastní elektrické energie rostlin je již vskutku velmi značný. Lze předpokládat, že jsou zjištěny již všechny související zákonitosti?
V tomto informativním pracovním soustředění jsme se mohli dotknout jen těch nejvýznamnějších pravidel, vztahů a účinků elektrické energie působící v energetickém a látkovém okruhu mezi rostoucími rostlinami a zemí. Dosah tohoto přirozeného energetického zdroje, využívaného rostlinami, je zajisté mnohem hlubší, než zde mohlo být nastíněno.
Jako u všech nově zjištěných přírodních zákonitostí zbývá i zde vykonat ještě mnoho původních studií a čekají ještě mnohé nové nálezy. Snad budou umožněna i další nepřerušená pokračování těchto rozsáhlých prací, jejichž výsledky se dotýkají tak blízkých společenských zájmů.
Nesmírně posilující podporou byly od samých začátků odborné konzultace, doporučující recenze a kladná posouzení významných českých a četných zahraničních akademií věd, universit, a výzkumných ústavů k postupně docilovaným novým poznatkům. Všechny posilovaly vědeckou i praktickou účelnost plného pracovního nasazení všech sil, jako morální lidské zodpovědnosti autora při prvotním rozpracování nově nalezeného přírodního jevu, který významně rozšiřuje pohled do vlastního života rostlin a jehož využití nabízí i značné přínosy praktické.
Rozhovor vedl Miroslav Černý
