Každá generace měla a má svůj kříž a musí se s ním vyrovnat (zatímco to má se musela vyrovnat s ideologickým a mocenskými tlaky na svobodu, ta současná musí odolat komercializaci a konzumu). Při sledování muzikálu Across the universe jsem si vzpomněl, jak už koncem 60. let min. stol. bylo více než zjevné, že establišment toho v každé době spoustu neříká: tak jako politici (a vojáci a jiní odborníci) lhali klukům v USA v 60. letech o válce ve Vietnamu, tak jako porodníci lhali a lžou rodícím ženám třeba o negativních aspektech císařského řezu, tak jak naivním Čechům v 90. letech lhali veksláci a makroekonomové o kupónové privatizaci a obsahu svých igelitek, právě tak výrobci a politici lžou (a zamlčují nepříznivé zdravotní ale i ekonomické údaje) pijákům alkoholu (i když opona se v době etanolové krize poněkud poodhrnula) a hlavně kuřákům.
Mnohý tatínek, který si právě přivezl miminko z porodnice (maminka tam třeba musí ještě zůstat), „kojí“ (každé tři hodiny dává dítěti pít z kojenecké lahve). Jenže pokud je kuřák, nedochází mu, jak zbytečně své dceři, ze které vyrábí kuřačku cigaret (odkud je jen krůček k braní jiných drog), již na počátku jejího života škodí. Nechce slyšet, že i pasivní kouření škodí. I když totiž muž kouří jen v práci, nebo venku, když si pak večer lehne vedle své ženy, během spánku se z jeho kůže uvolňuje nikotin a dostane se tak k těhotné ženě, a pupeční šňůrou až k dítěti (které pak krmí z lahve).
Výzkumy ukázaly, že pokud kouřila babička, matka maminky, i když maminka ne, negativní vlivy, kromě toho, že dcera bude mít mimo jiné zkrácené a stažené psoasové svaly (jenž způsobí porodní bolesti a komplikace) už ze svého prenatálního života, se přenáší i na vnučku (a pokud kouřil dědeček, vnuk bude mít např. tendenci k obezitě a potíže s potencí atd.). Kdykoliv totiž dítě cítí nebezpečí, například když těhotná žena bere léky, snaží se cizími látkami naplněné krve co nejrychleji zbavit (pumpuje ji zpět, do končetin)… nebo například když těhotná jen pomyslí na cigaretu… dítě v děloze se dusí.
Důsledkem jsou m.j. i postižení končetin. Pomocí ultrazvuku je možné často u dětí v děloze pozorovat nateklé prsty. Embryologové si dříve mysleli, že je to normální vývoj prstů, dnes víme, že je to patologický jev. Když je dítě ve stresu a odpovídá na něj zvýšením srdeční frekvence, má to vliv na ony pozorované otoky prstů, a v dospělosti na průběh daktyloskopických rýh na prstu. Miminka uvolněná, s tepem 120/min. má vlnový otisk, u dětí s tepem nad 130/min. jsou rýhy otisku prstu změněné, smyčka směřuje ven, a zrychlený srdeční tep nad 140/min má za následek kruhy v otisku. Kdo má kruhy v otisku na prstech, je stresové dítě, přednášel před lety v Brně porodník a psycholog Terrence Dowling.
Co se už ví? Kouření je zlozvyk, kterého se tabakisté po čase snaží zbavit, ale už to nejde. Tak jako jiné návykové látky, i nikotin dokáže ovládnout naše mozkové centrum odměny a to se k nám pak chová jako diktátor. Po vdechnutí kouře trvá jen okolo 20 sekund, než si mozek přijde na své. Nikotin se naváže na cholinergní receptory na něž se normálně váže acetylcholin. Spustí se vyplavování dopaminu, kterému se ne nadarmo přezdívá vnitřní droga pohody. Kromě dopaminu se zvýší i vyplavování serotoninu. Ten má zase účinek antidepresiva. Proto mají kuřáci velké nutkání „dát si svůj kouř“ právě ve stresových situacích. Jenže mají smůlu. U chronických kuřáků se serotonin přestává syntetizovat a nikotin nepomáhá. To je pak činí úzkostnější. Kuřáci si zadělávají také na časnější nástup aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Mají vyšší riziko infarktu, mozkové, plicní a vředové choroby a jako bonus se častěji dostavuje impotence a neplodnost. O nádorových onemocnění plic a bronchů, úst, močového měchýře a dalších překvapeních ani nemluvě (počkejte si na obrázky nádorů na krabičkách cigaret).
Statistiky dokládají, že odolat žádostivosti na drogu jednou navyklého mozku je většinou nad lidské síly. Jen pěti procentům se to na různě dlouhou dobu podaří. Jinými slovy, přestat kouřit (jen kouření omezit nefunguje) vyžaduje notnou dávku vůle a velmi silnou motivaci: jaká jiná a silnější může být, těhotné ženy a čerství tatínci, než třeba právě porozené miminko!? Naznačuji, že ať se například v nějaké vznikající ekologické a bio- a spirituální komunitě kuřáci snaží sebevíc (Veřejné kuřáctví je přetrvávající formou diskriminace a sociálního vyloučení ve veřejné sféře, která komplikuje procesy sociální integrace i posilování společenské soudržnosti, napsal politolog Karel Miller v LN 6. 5. 2012), je jejich snaha být oblíbení a úspěšní organizátoři jakkoliv „zelených“ a ekologických aktivit kontraproduktivní: netuší to a „necítí“, protože mají poškozené nejen mozkové ale i čichové buňky, a jsou, při vší úctě ke všemu, co umí a dělají, na dálku poznat (cítit): stávají se necitlivými a necitelnými bytostmi. Kuřák totiž vždy myslí především na sebe (uspokojení své potřeby drogy), a teprve pak na druhé.
P. S. Podle britských vědců mají dnešní kuřačky 25x větší šanci, že zemřou na rakovinu plic než jejich matky v 60. a 70. letech min. stol. Hlavně proto, že ženy začínají kouřit daleko dříve, cigarety jsou přecpány aditivy, chemikáliemi které dřív nebylyznámy, a tedy tzv.light, lehké cigarety, mají úplně stejně zhoubný účinek jako ty nelehké.
