…a přirozeného porodu, aneb co vám strakaté časopisy, ale ani gynekolog, pediatr a obvodní lékař neřekli (co jsem v poslední době našel v médiích a co je v mé poslední knize Ukryté ženství. Květen 2015)
„Co se stane, když ženy, místo aby porod protrpěly, jak jim je neustále vnucováno, si jej užijí? Orgasmický porod je pádnou výzvou našim kulturním mýtům. Je totiž už statisticky prokázáno, že standardní nemocniční porod není bezpečnější a pro matku a dítě lepší,“ režisérka. Debra Pascali-Bonaro
U normálního porodu, který není ovlivňován vnějšími medicínskými zásahy, se v těle rodící ženy aktivují stejné hormony jako u sexu, tedy oxytocin (hormon lásky), adrenalin a noradrenalin (hormony orgasmu), jež se podílejí na otevírání porodních cest a přinášejí také stavy částečné změny vědomí, které můžou vést až k extázi. „Hormonální situace u porodu je natolik unikátní,“ vysvětluje Michaela Mrowetz, „že dovoluje, aby žena prožité pocity bolesti díky tzv. retrográdní algické amnézii zapomněla, čili si je nevybavovala. Děje se to právě proto, že mohla současně prožívat i láskyplné velmi libé až sexuální pocity. Ty nepodléhají fenoménu zapomnění, a je-li porod prožitý bez patologického strachu, ve vědomí zůstávají pocity lásky a radosti.“
Jakkoliv je tato myšlenka zatím obtížně akceptovatelná, porod je součástí sexuálního života ženy. Zatímco o bolestivé stránce porodu se žena během těhotenství dozvídá téměř vše, o jeho smyslné, radostné a sexuální stránce se většinou cudně mlčí. Porodní bolest sama o sobě není škodlivá. Pokud s ní rodící žena spolupracuje (místo toho, aby s ní bojovala) pokud porod probíhá v bezpečném a intimním prostředí, může se bolest změnit v rozkoš, a dokonce i v orgasmus. Organismus novopečené matky se „koupe“ v estrogenech, oxytocinu, prolaktinu a dalších molekulách schopných zasáhnout nejen do základních tělesných funkcí, ale také do činnosti mozku. Změny jsou natolik markantní, že neurologové užívají nový termín „mateřský mozek“.
Těhotenská nevolnost je zvláštní neduh. Postihuje až 70% žen v prvním trimestru těhotenství. Vrcholí v období, kdy plod je nejnáchylnější vůči působení různých toxinů. Jde o mechanismus, který brání těhotné požívat nebezpečnou potravu (také kávu, alkohol, ostrou zeleninu) v kritickém období organogeneze – patrně je to evoluční adaptace na vaření. Je to asi embryo samo, které k nevolnosti ponouká, aby se chránilo
Už pár hodin po porodu rozliší matka čichem své dítě od cizích novorozenců. Centra zpracovávající čichové vjemy jsou napojena na amygdalu, v níž se navíc rodí spokojenost a strach.
Lidská, nebo obecně savčí matka ovlivňuje nejen přímo plod, ale třeba i složení své střevní flóry, která pak posílá určité hormony plodu v její děloze. Když se pak dítě rodí, změní se vaginální flóra, takže dítě si ve vagině „cucne“ správných mikrobů, které nastaví optimální fungování těla dítěte a stovek symbiotických organismů, které v něm žijí. Děti, které se narodí císařským řezem, to pak dohánějí celé roky. Díky mateřskému mléku se bakterie ve střevech jejího potomka začnou organizovat tak, aby se patogenní mikrobi nedostali do těla dítěte – naši bakteriální symbionti dělají první hradbu
Čichové a zrakové vjemy tak přispívají k vytvoření silné citové vazby mezi matkou a jejím dítětem. Opakuji a zdůrazňuji: jen pokud je porod přirozený, nepřerušovaný v naprosté většině zbytečnými lékařskými zásahy.
Od malička jsem měla často návaly lásky ke všemu živému (možná i neživému). Je to dost podobné orgasmu, musí to být jistě stejné hormony, celým tělem projíždí příjemné jemné brnění. To je pro mě ženství. Po porodu a těch šest sedm let, co jsem obě děti kojila, jsem byla v tomhle stavu vlastně nepřetržitě, dnes to mnou projede, kdykoli ucítím jejich vůni. (matka už dvou dětí).
Tým expertů z univerzity Pelotas v Brazílii došel v rámci studie, které se zúčastnilo 3500 dětí, k závěru, že čím déle jsou děti kojeny, tím vyššího indexu IQ dosáhnou v dospělosti (bez ohledu na ostatní faktory v rodinném zázemí).
Vědci prozkoumali magnetickou rezonancí mozky devatenácti matek. První snímky s vysokým rozlišením pořídili zhruba tři týdny po porodu. Stejné sledování zopakovali o 2 až 3 až 4 měsíce později. Mozky matek za tuto krátkou dobu „povyrostly“. Zvětšil se objem šedé hmoty ve středním mozku, v temenních lalocích a v kůře v přední části mozku. Nárůst šedé hmoty se týkal i významných center středního mozku.
(evoluce přece musela zabezpečit bezpečné předání genů další generaci). Lidský mozek za normálních podmínek tak rychlé a razantní změny neprodělává. Jenže, a to je to nejdůležitější poselství naznačující obrovskou šanci žen (a tragicky ignorantské chyby porodníků): Čím pozitivnější vztah měla matka k dítěti, tím byl nárůst v těchto částech mozku výraznější!
Produkce kmenových buněk v průběhu těhotenství umí vyléčit těhotnou ženu i z chronických dlouhodobých zdravotních potíží…
Mateřství vylepšuje i prostorovou paměť. Tento efekt navíc vydrží až do pokročilého věku a s každým dalším porodem dál zesiluje. Mateřství se dokonce jeví jako účinná prevence degenerativních onemocnění mozku, jež přicházejí ve stáří
Velké pozadí, tak oblíbené u většiny afrických a arabských etnik, má smysl: tuk, který se ukládá v hýždích, je jiný, než ten co se ukládá kolem břicha, a ukázalo se, že se právě z něj „vyrábí“ během těhotenství neurony v mozku budoucího dítěte…
Láska v mozku spouští tři různé systémy: systém náklonnosti, aktivovaný, když nám někdo chybí; systém péče, spouštějící touhu starat se o někoho; a pak je tu sex. „Zamilovanost“ znamená, že myšlenka na nějakou osobu spustí všechny tři systémy najednou. Vědecké studie naznačují, že systémem předurčujícím, zda vztah přetrvá či nikoli,
je právě péče.
Nemluvně, které zdánlivě umí pouze jíst, spát, plakat a vyměšovat, je jako houba, nasávající podněty ze svého okolí – a nejen ty pozitivní. Kanadští neurovědci teď experimentem potvrdili, že paměťové stopy v našich mozcích uložené v raném dětství nejsou, jak se dosud soudilo, přemazány novějšími informacemi, ale že jen čekají na příležitost, aby se projevily. Funkční magnetická rezonance potvrdila u čínských dívek, které byly do věku jednoho roku adoptovány francouzskými rodiči a mluvily výhradně francouzsky, že při poslechu čínštiny jejich mozky reagovaly jako na něco známého, stejně jako mozky těch, které čínsky rozuměly a mluvily.
O inteligenci na celý život je rozhodnuto do dvou let věku! Už se těším, jak někdo v budoucnu vymyslí mobilní aplikaci pro zvýšení inteligence dětí: psychologové se budou zpětně ptát matek géniů, co a jak se svými dětmi dělaly v prvních dvou letech jejich životů… a zjištěné zásady pak budou další generace aplikovat na výchovu svých velmi inteligentních dětí.
O emoční struktuře na celý život (jestli budu čestný hrdina nebo bojácný zbabělec) je rozhodnuto do 7 let. Jaká to obrovská moc, ale i zodpovědnost každé těhotné ženy: porodit a vychovat buddhu.
V dětství prožité trauma zvyšuje citlivost hipokampu na stresový kortizol. V dospělosti se pak činnost hipokampu dále zhoršuje, což nám znemožňuje reagovat na situace novým neotřelým způsobem. Potvrdilo se ale, že pozitivní emoční prožitky dokážou citlivý hipokampus ochránit tím, že produkci kortizonu snižují.
V rodinách, kde používají myčku na nádobí, mají děti víc alergií než v rodinách, kde se nádobí myje ručně. K tomuto závěru dospěli švédští vědci. Výzkum zaměřený na tisícovku rodin se sedmiletými a osmiletými dětmi zjišťoval m. j. zda děti trpí alergiemi,
a na to, jak se v rodině myje nádobí. Tzv. hygienická hypotéza naznačuje, že v myčce se nádobí umyje dokonaleji, zatímco ve dřezu mohou zůstat zbytky nečistot, které utužují imunitní systém.
Osvícenější a sečtělejší pediatři již doporučují čerstvým maminkám, aby nedaly na zastaralé rady sestřiček z porodnic (a reklamu v televizi a nabídku z regálů drogérií) a nekoupaly svá robátka dvakrát denně (a aby nepoužívaly ty nejrůznější a v reklamě tak vychvalované krémy a mýdla a olejíčky), protože pokožka dítěte a jeho imunitní systém tak nemá čas a možnost připravit se na svět kolem: odtud totiž pramení celá řada pozdějších kožních a zdravotních komplikací a nemocí.
Více i jinde na na blog@baraka.cz
kde jsou navíc volně ke stažení i mé další knihy:
Nová doba porodní
Každá maminka je Mozart
Hlásím se o Nobelovu cenu
Porodit buddhu
