Čistota jen půl zdraví a ticho neléčí

1.1.2009

Vida, další omyl předchozích generací: přílišná hygiena prý oslabuje imunitu. „Nárůst počtu nemocí je dán tím, že žijeme příliš hygienicky,“ řekla profesorka Helena Tlaskalová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (LN 5. 10. 2006).

Jedna britská studie zase zjistila, že děti ve městech trpí alergiemi více než děti z venkova. A opět se potvrdilo, že mateřské mléko je nenahraditelné a déle kojené děti jsou méně nemocné – mají lepší imunitu.

Vida, již v 70. letech jsem zjistil, co se týká čistoty, totéž. Kolegova dvojčata byla stále nemocná. Nemohla k vodě, do lesa, alergie řádily a krémy a masti (tehdy zcela nový hit, kortikoidy) také. A tak když jejich matka poprvé za dobu života dvojčat musela na 14 dnů odjet, navštívil jsem kolegu v jeho smíchovském činžákovém bytu a nalezl řešení. Dole ve vnitrobloku si na tehdy typickém pískovišti (pročuraném psy mnoha generací) totiž hrála polonahá cikáňata. Tyhle děti byly zdravé jak řípy. A tak jsem kolegu přemluvil, tříleté holčičky jsme svlékli do kalhotek a odložili „na písek“. Seděli jsme opodál, holčičky zásobovali pitím a jídlem, ale přestali jsme je koupat desetkrát denně, jak jsme měli nařízeno jejich čistotnou maminkou (stačilo je večer šoupnout do vany, ať si tam hrají), přestali jsme je mazat předepsanými mastmi a nechali je řádit s cikáňaty.

Už za pár dnů jim zmizely všechny skvrny na kůži, holčičkám zrůžověly tvářičky a celodenní pobyt na pískovišti jim zřetelně prospěl:chechtaly se a výskaly celé dny. Odevzdali jsme je jejich mamince úplně vyléčené.

Maminka se ovšem dala do práce, holčičky byly opět koupány několikrát denně, aby šly na „to hnojiště mezi ty cigány“ nepřipadalo v úvahu, a všechny ekzémy – a potíže s alergiemi se vrátily.

Je přece logické, že mimina si musí prodělat různé ty dětské nemoci, aby tak posílila své imunitní systémy. Pokud jsou chována jako v bavlnce, pak stačí aby se proběhla po louce a už je tu senná rýmy a případné další potíže.

Gynekologové musí dnes vysvětlovat řadě žen, že jejich potíže způsobila právě přílišná hygiena příslušných intimních míst. Atd.

Vida, podobné je to s oním na nemocničních chodbách se zhusta vyskytujícím nápisem Ticho léčí. Pokud by ovšem člověk musel žít v dokonalém, úplném tichu, za pár dnů by docela těžce onemocněl. Potřebujeme zvuk „jako sůl“, bez zvuku nepřežijeme: zvuky pomáhají až ze 70% dobíjet mozek elektřinou (spotřeba mozku je neustálých 20W). a naše uši si neustále „šumí“ (zkuste si přiložit mořskou mušli k uchu – uslyšíte nikoliv šum moře, jak se k mému překvapení domnívá většina lidí,ale provozní šum, tinitus, svých uší – který vědomě uslyšíte v horečkách nebo po delším nádajógínském tréninku.

Vida, i snaha porodníků mít vše při porodu pod kontrolou se ukazuje stále více jako kontraproduktivní. Ukazuje se, že mužské myšlení, mužská razance a snaha vše řešit rázně a „operací“, se zcela míjí s něčím tak žensky intimním, z mužského hlediska téměř iracionálním, jako je přirozený porod, který spíše „racionalitu“ vypíná. A přestože se množí důkazy o tom, že tahle cesta je spíše nebezpečná a ženu rodičku i její dítě spíše ohrožující, počet různých „povinných“ vyšetření (které ovšem cele narušují psychiku těhotné ženy) stále stoupá.

Vida. Stále více jevů a situací, o kterých jsme byli naučeni nepřemýšlet, protože jsme je brali jako jaksi samozřejmé, vypadají, když se na ně člověk podívá podrobněji, poněkud jinak. Ani hygiena, ani ticho, ani medicínské porody nejsou tím, čím se zdají být.

  

Vlastimil Marek, úterý 24. říjen 2006