Otazník v nadpisu naznačuje, že to s tou radostí z jídla (a že my Pejskové rádi koušeme a jíme, je přece jasné), a nejen u mne, dnes už není zase až tak slavné. Všechno je jinak i všeobecně, dnešní vepřová, kedlubna, mrkev či (smažený) sýr už není, co bývaly… nejen pro stresory v mase jatečních zvířat, nejen pro až jen třetinový obsah výživných a pro člověka tak důležitých látek v (současné urychlované přibarvované a hormonálně rychle rostlé) zelenině jakož i pro náhražky prakticky v čemkoliv. Osobně jsem např. celé roky konzumoval (místo masa) sýry, a pak mi řekli, že bolesti v zápěstí způsobila právě dlouhodobá konzumace těchto „mléčných“ výrobků. Celé mládí jsem slýchal a četl „víc mléka a mléčných výrobků“, a poslušně jsem mléko pil po litrech i v dospělosti, pak prý že máslo není zdravé, ale Flora a spol. ano, pak že máslo zase není až tak špatné, pak že sádlo není zdravé, a teď s děsem v očích čtu, že „vůbec nejzdravější je čerstvě vyškvařené vepřové hřbetní sádlo, protože při škvaření v něm zůstávají minerály.“
Protože si chci důchod užít v dokonalém zdraví, zašel jsem si před časem nechat změřit meridiány, abych se případně (spíše preventivně, i když občas se sem tam něco přihlásí) zharmonizoval. Hm, ukázalo se, že když coby semi-vegetarián konzumuji kromě rýže hlavně brambory, a rajčata v jakémkoliv množství, zatěžuji víc než je zdrávo ledviny. Před lety jsem (po přečtení jiného odborného článku) přestal rázem konzumovat své tak oblíbené burské oříšky, a občas jsem nepohrdnul domácím králíkem u tchýně (moje krevní skupina prý bílé maso potřebuje). Pak jsem si koupil kousek králíka v obchodě, a hned zjistil totéž, co dnes hlásají šikovní bio-pěstitelé: biomaso má výraznější chuť.
Na trhu je dlouhá řada knih a v časopisech pravidelná doporučení (a recepty), radící, co a jak jíst, ale všechny jsou zbytečně všeobecné, a když už jsou v nich recepty, pak jsou (pro muže) velmi složité, pracné a dlouho se musí připravovat. Pohanka, rýže, fazole, proč ne, ale to přece nemohu jíst denně? Tepelně zpracovaná zelenina ano, syrová už zase až tak moc ne, a co k ní? A co snídat, když ne pečivo (když kaše bych neměl)? Celé roky jím tofu a jiné sojové výrobky, ale prý to není dobré na potenci. A teprve po letech konzumace sýrů jsem se dověděl, že syřidlo, základní surovina při výrobě sýrů, je ten enzym, který sráží mléčné proteiny, ale že většina mlékáren používá syřidlo, získané z žaludků mlékem krmených telat! Kde je tedy nějaké to (vegetariánské) neubližování a nezabíjení?
Uff, co tedy mám jíst, zhrozil jsem se. Celá ta desetiletí, co jsem se vyhýbal (zvláště červenému) masu, jsem navíc v práci (noční hlídači musí něco pojíst, aby vydrželi noc, nebo alespoň její převážnou část, v bdělém stavu) vesele konzumoval, co jsem měl rád. Klidně i v pozdních nočních hodinách – a teď mne varují před jídlem po šesté hodině večerní! Hm. Nejnovější článek na toto téma ale cituje pátera Ferdu a ten radil jíst klidně i do půlnoci.
Biopotraviny jsou zdravé, tvrdil jeden článek, a o půl roku později jiný přinesl výsledky studie, která hlásala, že to s tím bio není zase až tak slavné („neexistují důkazy, že by biostrava přinášela nějaké zvláštní zdravotní výhody“). O pár týdnů později vyšel ale další (Biopotraviny jsou zdravější), oslavující „vyšší nutriční hodnoty a méně nežádoucích látek než potraviny produkované konvenčním zemědělstvím…“
„Biokuřata jsou chována tradičním způsobem, mají dostatek prostoru a výběh na louky a rostou přirozeně, 3 x déle než je tomu u běžných chovů. Při produkci se využívají pouze přirozená krmiva, která také musí pocházet z ekologického zemědělství, a neobsahují zbytky pesticidů či herbicidů. Farmy se vyhýbají jakýmkoli antibiotikům, hormonům, masokostní m moučkám, geneticky modifikovaným krmivům atd.“, prohlásil farmář a zakladatel firmy Biopark Petr Krogman. Z toho logicky vyplývá, že vše to, co zde bylo popsáno, je používáno v „běžných“ chovech! Co je to tedy v mrazicích pultech v obchodem? Náhražky kuřat?
Podle jednoho slavného léčitele prý je nejzdravější dokonalá kombinace vepřo-knedlo-zelo! Jenže kde seženu biovepřové?
Hračka z plastu pro děti
Sýry jsou dnes často více z margarínu než z másla, čokoláda (ze sóji, ne z mléka) taky není, co bývala, česnek (z Číny) je rovnou vyšeptalý (i MF Dnes nahradil nějaký bulvár, za seriózně pravicový denník se pod bavorským majitelem jen vydávající), a špekáčky a jiné uzeniny rozhodně nepřipomínají, zvláště na klacku nad ohněm, to křupavě voňavé, co jsme znali z dětství. Už v 80. let min. stol., kdy na dálnici do Brna a dál byl jediný motorest (U devíti křížů), kde zastavovali zpěváci a hudebníci všech barev kostýmů na něco, čemu jsem říkával gumotextilní klobásy a petrochemické limonády (v těch uzeninách bylo tehdy, i když z jiných důvodů než dnes, víc sojové mouky než masa, takže byly víceméně vegetariánské), se objevil další fenomén nové doby: „Nikdo netušil, že dvacet let po listopadu budou supermarkety plné levného náhražkového zboží, na které se budou lidé třást“ (Stanislav Komárek v HN v článku Náhražkové hospodářství, 27. 11. 09) A na trhu je hračka z plastu, která má batolata připravit na budoucí konzumaci u MacDonalda (natrénují tak „radost“ z jídla, a dlouho tu, k radosti státu, který nebude mít na důchody, nepobudou).
Nechal jsem si zanalyzovat vlasy. Abych zjistil, kolik mám v těle různých jedů. Hm, ukázalo se, že jedů ani tak ne, jako jiné vzájemné poměry různých základních prvků. A rady, co jíst? Prý více mléčných výrobků (a taky tučný tvaroh, smetanu, vaječný žloutek, bůček, krkovice)! Chvíli jsem se při čtení těchto doporučení smál, ale pak jsem měl chuť spíše plakat. Beru radu, abych se svým rychlým metabolismem jedl spíše 5x denně a spíše menší porce, ale bůček nebo slaninu, husu a kachnu?? A co si počít s radou, že se mám vyhýbat potravinám, které urychlují metabolické přeměny: pšenici a výrobků z ní, rýžovým otrubám (co to je?), štice, humrům, pstruhů, krůtě či brojlerovanému kuřeti? Mám rád kyselé zelí, a zatímco jedni doporučují, jiní radí: nejíst (totéž se týká slanečků a mé oblíbené uzené makrely)! Jedni mi doporučují pepř, zatímco jiná rada je opačná: „Prosím vás, nikdy ne pepř!“ Tentýž léčitel halasně radí nejíst jablka, ovoce a hroznové víno prát v octové vodě, odkyselit organismus konzumací kyselých nakládaných okurek, a také varuje před jogurty (které jsou přece v tv reklamách tak zdravé, že?)! Zmatek v tom, který tmavý chléb je či není zdravý (nebo jen přibarvený), už ani nekomentuji…
A tak se snažím jíst častěji a menších porcích, nečíst články o tom jestli a které biopotraviny škodí (a ve kterých zase našli vyšší obsah těžkých kovů). Na večeři (před šestou hodinou!) jsem si dal na obyčejný chleba s obyčejným máslem olomoucké syrečky (vyrábějí se bez syřidla), připíjel meltou se sušeným sojovým mlékem, a i když jsem měl chuť lomit směrem k imaginárnímu potravinářskému nebi rukama, raději jsem si opakovaně četl modlitbu buddhistických mnichů: „Kéž toto jídlo nejím pro potěšení a zábavu, ale proto, aby mé tělo dostalo potřebnou výživu a nadále fungovalo. Jím také jen abych zahnal pocit hladu: nechť si nepřivodím pocit přejedení.“ A přidávám: „Kéž obsahuje jen minimální dávky těžkých kovů, pesticidů, chlorovaných bifenylů, umělých hormonů a jiných jedů a náhražek. Bože, dej, abych povinné údaje na obalech dokázal přečíst a vyznal se jak v nich tak v doporučeních odborníků.“
No a teď vědci dokonce zjistili, že lidé, kteří kupují biopotraviny, jsou větší sobci a zloději! Jako kdybychom nebyli všichni tady v Evropě, co máme denně co jíst a ještě si můžeme vybírat, sobci, protože např. kuřata (a jiná zvěřena, jejíž maso konzumujeme) jsou krmena brazilskou geneticky modifikovanou sójou – a tamní chudina ještě víc chudne a každých pět minut na Zemi zemře dítě z podvýživy. „Pokrok se nedá zastavit. Naše děti už nebudou vědět, jak chutná rajče nebo lilek, protože všechno už je hybridní. Tak to půjde dál, až to skončí.“ řekl v otřesném televizním dokumentu rakouský zemědělský inženýr, pracující pro velkou nadnárodní firmu v Rumunsku, a dodal: „Zničili jsme si zemědělství v Rakousku, teď ho ničíme v Rumunsku.“
Rozhodl jsem se jíst co nejméně, co nejvíc a co nejjednodušších domácích potravin (a pokud někdo ví, jak se dostat k „bedýnkám“, poraďte)… Radost z jídla se mi tak pod tíhou všech těch matoucích a neradostných zvěstí a souvislostí pomalu ale jistě vytrácí…
P.. S.: Doporučená četba (mírná, ale i tak jen pro otrlé):
http://blog.baraka.cz/2009/01/tunak-v-olivovem-oleji/
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/euro-cz/clanek.phtml?id=646616
http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=284533
Ti skutečně otrlí nechť shlédnou ve čtvrtek 3. 12., tedy přesněji v pátek už ve 2:15 v noci na ČT 2 dokument Nasytíme celý svět.
