V sobotu 6. února jsem si v klidu vychutnal prázdné metro, a až na pár babiček s pejsky i prázdné ulice, s potížemi ale přece odemkl dveře do studia, s potížemi ale přece povypínal a pozapínal řadu čudlíků (bez kterých bych nic neodvysílal), nedokázal zastavit právě vysílanou skladbu z počítačového selektoru, a tak si počkal a pak přece jen ovládl éter: ve sluchátkách se ozvalo to (z mého CD), co jsem doufal, že se tam ozve, a já mohl začít komentovat ukázky z Maroka, Gabonu, Tibetu, Taiwanu, Pákistánu, Bali, Tuvy… a také indiánské bubnování ze Severní Ameriky.
První „Hudbu jinak“ jsem nazval „Proč etnická hudba funguje“ a nejsem si jist, zda se mi, pro začátečnické potíže s nastavením úrovně hlasu a hudby (v druhé polovině jsem to už zvládl), podařilo říci všechno to, co jsem chtěl. Zcela jistě se k některým racionálním a ověřeným důvodům, proč etnická hudba funguje (tedy proč je nám s ní dobře tělesně i duchovně) v příštích pořadech, vrátím.
V sobotu 13. 2. chci vysílat unikátní nahrávky různých hudebních kultur světa (modlitbu šamanů, recitaci islámského bratrstva, ladění mručícího tibetského mnicha, nádherné nahrávky tibetských mnišek s jemným hudebním pozadím Steve Tibbetse, africkou ukolébavku, ale i indickou mantru v moderní úpravě Henry Marshalla, a jako vrchol i ukázku alikvotního zpěvu Davida Hykese) pod souhrnným názvem Hlas, duchovnost a hudba.
Na sobotu 20. 2. chystám ukázky a povídání o mantrách (proč a jak fungují), a na poslední sobotu v únoru celou hodinu alikvotního zpěvu (s ukázkami původních verzí i mistrovství zpěváků z Tuvy). První březnovou sobotu pustím ukázky z tvorby toho, který nás všechny před třiceti lety inspiroval, legendárního Stephana Micuse (jako pozvánku na jeho koncert 12. 3. v kostele sv. Šimona a Judy v Praze).
Protože jde o koncipované pořady a většinou se mi asi nepodaří odvysílat vše, co mám připraveno, nechci zatím tok hudby a pořadu přerušovat odpověďmi na e-mailové či telefonické dotazy posluchačů: zcela jistě v některém pořadu živě oznámím to, co si návštěvníci internetových stránek Rádia Ethno mohou přečíst rovnou: dotazy a otázky (miluju správné a konkrétní otázky!) mi posílejte na adresu barakan@volny.cz, zodpovím jak přímo, tak někdy později (navíc s patřičnými ukázkami).
Těším se na slyšenou (a čtenou), v duchu sloganu „Život míjíš letmo? Zkus Rádio Ethno!“
